Volby Home English

Bída komunální politiky

17. 11. 2002 - Milan J. Hamerský, předseda LiRA

Od pádu komunismu u nás proběhly komunální volby již počtvrté. Při bližším pohledu neobstojí mnohé mediální mýty o důležitosti komunální politiky. Po 13 letech v demokracii je zájem lidí o veřejné otázky pramalý. Jít jednou za čtyři roky zvolit si svého starostu je ochotna přibližně třetina obyvatel větších měst. Přitom "velká" politiky se bez "malé" neobejde. Komunál je správným místem pro rekrutaci budoucích poslanců, senátorů, ministrů. Co tedy ukázaly komunální volby?

Výsledky
Ve větších městech lidé volí dominantně podle stranického klíče. Proto výsledky např. ODS a ČSSD jsou nepřirozeně (s ohledem na konkrétní představitele v místech) rovnoměrné po celém území.

Personální stránka je rozhodující
Nejen pro vznik koalic, ale i pro další fungování radnic jsou mnohdy dominujícím faktorem osobní vztahy. Ideové přístupy a programové body úplně ustupují do pozadí. Např. v Hradci Králové je pro funkci nepřijatelný mimořádně populární exprimátor Martin Dvořák (VPM), i když s tím, co říká a dělá, všichni souhlasí (ODS). Ve městě Brně se koalice ODS a KDU-ČSL bezelstně přizná, že při dohodě šlo při vyjednávání pouze o rozdělení postů, program možná vznikne někdy v únoru. Místo promyšlených strategií rozvoje měst se dbá na zájmy stavebních a dalších firem, jednání často připomínají zasedání v Kocourkově, podklady pro jednání jsou plné formálních i faktických chyb. Dominace personálních vazeb vede k častému pokračování stávajících koalic, bez ohledu na změny názorů veřejnosti. Tato strnulost prospívá nejen stranám, ale především zájmovým skupinám navázaným na konkrétní lidi na správných místech.

Každý s každým
I na radnicích statutárních měst už je ochoten spolupracovat každý s každým (např. České Budějovice). Utváření koalic potvrdilo narůstající koaliční potenciál komunistů. Nejen ČSSD, ale už i lidovci a zbytky US-DEU jsou ochotné "konstruktivně" spolupracovat s KSČM proti ODS. Praha i po těchto volbách ilustruje údajnou ideovou nesmiřitelnost ODS a ČSSD, když jde o dělení kořisti (správu města) 25 miliard ročně.

Absence opozice a kontroly
Na mnohých radnicích dochází k tak širokým koalicím, že prakticky mizí opozice. Kontrola vládní koalic pak mnohdy stojí na médiích či nepolitických sdruženích (zájmových, ekologických). Média komunální politiku neumí. Je pro ně příliš nízko (vyjma Prahy), příliš konkrétní a plná "malých" rozhodnutí. Regionální média, např. deníky Bohemia, Moravia a regionální přílohy celostátních deníků jsou často devótní k čelným představitelům měst, k majitelům velkých firem a lobbingovým a reklamním agenturám. V upozorňování na korupci tištěná média selhávají na plné čáře.

Kdo platí kampaně?
Zatímco za volby do Sněmovny, Senátu či krajů dostávají politické strany nemalé peníze, za komunální mandáty nedostávají nic. Přesto jsou komunální kampaně mnohdy velmi nákladné. Známé číslo jsou 4 milióny za kampaň US-DEU v Praze. Nikdo se neptá, nikdo neodpovídá, vše spokojeně plyne k občasným aférám, které vyšumí.

K tomu, aby komunální politika začala kvalitně fungovat, je potřeba razantních změn. Především je načase otevřít diskuzi nad přímou volbou starostů (např. jako na Slovensku). S tím souvisí naprosto neúměrný počet obcí (6300), který je nutné snížit minimálně o polovinu. Je třeba razantně zaútočit na korupci (nejen) na radnicích změnou zákona o zadávání veřejných zakázek. Radnice je nutné otevřít, nejsnáze to jde přes internetizaci státní správy -VŠE musí být na internetu. Kvalitní správa věcí veřejných se neobejde bez přiměřeného zájmu médií a veřejnosti. Čtvrté svobodné volby do obcí potvrdily, jak nesnadně se buduje demokracie bez občanů.

autobazary recenze, autobazary hodnocení, nejlépe hodnocený autobazar, nejhůře hodnocený autobazar, recenze bazarů