Volby Home English

Ústavní soud není hračka

27. 4. 2003 - Milan J. Hamerský, předseda LiRA

Ústavní soud je jedním z klíčových center demokracie. Za deset let své existence mnohokrát potvrdil, že je místem ochrany práv a svobod občanů před svévolí vlády (např. nejrůznější regulační nařízení) či politických stran. V nejbližších třech měsících ho čekají zásadní personální změny. Blíží se 15. červenec, kdy končí mandát 8 (Holeček, Cepl, Čermák, Güttler, Holländer, Jurka, Klokočka, Procházka) z 15 ústavních soudců. Prezident Klaus už oznámil, že počká se jmenováním Senátem již schváleného ústavního soudce Muchy do července. V listopadu tohoto roku končí mandát soudkyni Zarembové a v březnu 2004 soudci Varvařovskému. V krátké době tak může dojít k dvoutřetinové obměně Ústavního soudu, což je věc velmi neobvyklá a pro stabilitu činnosti soudu neblahá.

Jmenování soudců Ústavního soudu probíhá v součinnosti prezidenta, který předkládá návrhy, se Senátem, který je (ne)schvaluje. Senátem schválené kandidáty prezident jmenuje do funkcí na deset let. Ústava neomezuje možnost opakovaného jmenování. Tento stav nelze hodnotit jednoznačně kladně. V USA jsou soudci Nejvyššího soudu jmenováni na doživotí, v jiných zemích jen na jedno, např. 15leté období bez možnosti prodloužení. V obou případech je to proto, aby soudci při svých rozhodování nebyli ovlivňováni ohledy na svoje zvolení na další období. Čtyři současní soudci vyjádřili zájem pokračovat (Holeček, Güttler, Holländer, Jurka) a soudce Cepl se konkrétně nevyjádřil, což lze pochopit vzhledem k jeho dlouhodobě nedobrým vztahům s Klausem tak, že si nedává šance být jím navržen. Bude zajímavé sledovat, kolik ze současných soudců bude v očích prezidenta schopných učinit Ústavní soud dle jeho slov "vícebarevným".

Prezidentovo rozhodování bude mít mnohé znaky precedentu. Pokud by se rozhodl nenavrhnout nikoho ze současných soudců, dojde pravděpodobně k úzu, že ústavní soudci budou vykonávat svůj mandát pouze jednou. Precedentem by se také mohl stát způsob řešení sporu mezi prezidentem a Senátem v případě, že by Senát neschválil některého z navržených kandidátů. To se ještě nikdy nestalo. Pravděpodobnost "války institucí" zvyšuje i prezidentův známý názor na Senát. Neopominutelná je i malá podpora, kterou získal Klaus v Senátu při prezidentských volbách.

V současném Ústavním soudu byli rovnoměrně zastoupeni soudci, teoretici i praktici z řad advokátů. Jsem přesvědčen, že by Ústavnímu soudu prospělo posílení skupiny praktiků z řad advokátů a nově i bývalých, vážených politiků. Z více než 25 jmen, o kterých se mluví, jsou pro veřejnost nejznámější politici jako např. D. Lastovecká, P. Pithart, M. Výborný, H. Marvanová, S. Křeček, P. Rychetský. Mezi zástupci akademiků najdeme např. J. Filipa, J. Svatoně, M. Židlickou z PrF MU, A. Gerlocha, V. Pavlíčka, V. Mikuleho z PF UK. Mezi návrhy z řad soudců jsou např. P. Sladký, E. Stupková, S. Rizman, B. Petr, B. Chrastilová.

Václav Klaus se snaží mnoha kroky distancovat od svého předchůdce. V případě ústavních soudců má možnost změnit nedobrou praxi netransparentního vybírání kandidátů do důležitých funkcí (kromě ÚS, ČNB, NKÚ, atd.). Kdo z veřejnosti si všiml, že Senát podrobně projednával návrh prezidenta Havla jmenovat ústavním soudcem JUDr. Muchku? Větší veřejný ohlas získalo pouze projednávání návrhu na jmenování E. Wagnerové ústavní soudkyní. Nebylo to však způsobeno rozumným přístupem prezidenta Havla či Senátu, ale naopak příčinou bylo soupeření Václava Havla a senátorů za ODS. To, že prezident Klaus veřejně ohlásil záměr jednat s politickými stranami o jejich představách o ústavních soudcích, lze jen přivítat.

Brzké jmenování nových soudců Ústavního soudu bude další velkou prověrkou kvality demokracie v ČR. Doufejme, že klíčoví političtí hráči chápou, že Ústavní soud není hračkou v jejich rukách.

nejlepší autobazar, nejhorší autobazar, autobazar recenze, autobazary čr recenze, recenze bazarů