Volby Home English

Odpověd ministra obrany

26. 12. 2003 - MO ČR

Ministr obrany České republiky
Miroslav Kostelka

Vážený pane magistře,

cestou Úřadu vlády ČR mně byla předána k vyřízení petice s názvem „Rozvoj místo stíhaček“, o jejíž projednání jste požádal. Odhlednu, že se nejedná o petici dle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním, a odpovím Vám.

Zabezpečení obrany vzdušného prostoru České republiky je jedním z hlavních úkolů ozbrojených sil České republiky, plněného v rámci koaličního systému, případně i samostatně při nevojenském ohrožení. Splnění tohoto úkkolu v každé době je třeba zajistit příměřenou kombinací všech prostředků protivzdušné obrany, kterými disponují Vzdušné síly Armády České republiky.

Systém protivzdušné obrany stojí na dvou pilířích, které na jedné straně tvoří systémy velení a řízení a na straně druhé bojové prostředky. Bojové prostředky jsou údernou silou systému protivzdušné obrany a zahrnují protiletadlové raketové systémy a taktické letouny podzvukové i nadzvukové. Analýzy dokládají, že univerzálním prostředkem je taktický nadzvukový letoun, jehož takticko-operační parametry poskytují nejširší variabilnost použití.

Z tohoto důvodu vláda České republiky rozhodla v souladu s Bezpečnostní strategií ČR, Vojenskou strategií ČR, Programovým prohlášením vlády z roku 2002 a Koncepcí výstavby profesionální Armády ČR a mobilizace ozbrojených sil ČR, že zajistí odpovídající náhradu letounů MiG-21, které budou definitivně vyřazeny z výzbroje Armády ČR v roce 2005.

V případě ztráty schopnosti zásahu proti vzdušným cílům by byla výrazně omezena obranyschopnost a suverenita České republiky. Při ohrožení by Česká republika byla odkázána pouze na limitované možnosti letounů L-159 a protiletadlových raketových systémů. Letouny L-159 jsou schopny zajistit obranu jen v omezeném rozsahu proti pomalým cílům.

Dlouhodobý mír v Evropě vzbuzuje dojem, že systémy bezpečnosti není nutno budovat a udržovat. Zkušenosti z „okolního“ světa však dokazují jiný stav. Nákup nadzvukových letounů tvoří pouze jeden z prvků naplňujících obrannou doktrínu České republiky, včetně úlohy České republiky a její armády v NATO. Česká republika nakupuje nadzvukové letouny pro vlastní potřeby a současně pro potřeby definované strategickými zámysly NATO.

Problematika nákupu takovéto služby u jiného státu nebo uskupení byla též předmětem dlouhodobého zvažování a na základě provedeného ekonomického rozboru vláda došla k závěru, že tato varianta je dlouhodobě ekonomicky méně výhodná. V dané souvislosti určitě není od věci připomenout, že zamýšlená transakce neznamená jen získání letadel, ale i řady ofsetových programů, které určitě příznivým způsobem ovlivní ekonomický rozvoj státu.

Uvědomuji si, že argumentace Ministerstva obrany při prosazování jakékoliv větší investice do zabezpečení aktivní obrany, zvláště v době, kdy stát není bezprostředně ohrožován, bude mít vždy odpůrce. Ale i dlouhé slovní půtky stojí za jistotu, že v okamžiku hrozby nebude naše země čekat s holýma rukama a spoléhat na pomoc zvenčí.

Vážený pane magistře, jsem skutečně rád, že vláda ČR sdílí stanovisko svého ministra obrany a průhledným transparentním způsobem hledá nejlepší řešení. Ať je jakékoliv, bude lepší, než žádné.

„Snažme se žít tak, aby naší smrti litoval i majitel pohřební služby.“ Mark Twain