Volby Home English

MFD - Chybné teze o Unii svobody

7. 3. 2004 - Milan J. Hamerský, předseda LiRA



(napsáno pod názvem - Chvála pestrosti)
Na krizi Unie svobody způsobenou odchodem dvou jejích poslanců ze strany reaguje Karel Steigerwald v MF Dnes 6.3.2004 (Komedie středové strany). Předvídá vznik nové strany pro „slušné lidi“, která při vzniku zopakuje veřejně oblíbené fráze o nové politice a prosazování dobra s ekologickými prvky. Steigerwald s vtipem vykresluje budoucí dráhu nové strany od jejího nadšeného založení známými politiky, přes její zisk šesti až osmi procent ve volbách, vstup do libovolné vlády a následný konec po propadu podpory u veřejnosti a vzájemném rozhádání vedení.

Steigerwaldův text si zaslouží polemiku. Je dobře napsaný a má v sobě pravdivé postřehy, obsahuje však množství tradovaných omylů, viditelně z dílny ODS.

Chybná je základní teze o „kozo-motejlu“. Každá strana v sobě má základní pnutí mezi krajností (lpění na své ideologii či programu) a středovostí (koaličním potenciálem). Najdeme i specifická pnutí, např. v KSČM mezi nostalgiky a pragmatiky, kteří chtějí vládnout s ČSSD. ČSSD je nejvíce nejednotnou stranou, v níž bojuje několik ideologických, mocenských a regionálních skupin o moc a prebendy. Lidovci musí být pro Steigerwalda mimořádně podezřelí, vyjdou s každým a každého kritizují a přesto mají konstantní podporu a největší koaliční potenciál. ODS není jednolitou stranou jako v dobách, kdy byla stranou jednoho muže. Místo v opozici ji navenek stmelilo tak, že si dnes může dovolit luxus tří předsedů či dvou názorů na EU. Její hlavní stínový ministr má v ODS svůj stín, atd.

Druhou chybnou tezí je, že „středový“ volič chce „království dobra“. Podle Steigerwalda volič, který stále nepochopil účelnost volby nestředové strany (ODS), sní o nerealistických projektech, které snadno zatratí, aby opět naletěl dalšímu. Podívejme se na voliče maximálně demokraticky, jako na zákazníka. Volič má stejně jako zákazník různé požadavky. Velká část zákazníků si usnadní výběr zúžením možností na dvě, výrobek X v růžovém nebo tmavě modrém provedení. Pak máme dvě specificky zaměřené skupiny, jedna má ráda černou, druhá rudou. Jsou čtyři kávy, mýdla, piva, auta dost či ne? Necháme to rozhodnout (politický) trh nebo dáme na osvíceného komentátora?

Být na trhu s výrobkem pro šest procent lidí je náročné a nevděčné. Vysmívat se někomu, že usiluje či podporuje alternativu, znamená nepochopit soutěž v její podstatě. Soutěž na trhu je synonymem pro diskuzi v politice. Dle mého názoru soutěž-diskuze je podstatou politiky. Je cestou hledání dlouhodobě nejlepších řešení.
Respektuji, že Steigerwald hájí mocensko pragmatický pohled, kolik hlasů máš, tolik máš moci. Rozhodování je o to snazší, o co méně je stran.
Jen to není šálek deseti procent voličů. Já se k nim hlásím.
Přečtěte si naše reference autobazarů a hodnocení autobazarů a učiňte informované rozhodnutí při koupi auta.