Volby Home English

Právo; T.Ježek: Nálepky profesora Koháka

19. 9. 2004 - Právo, LiRA

Je skoro úsměvné, jak pan profesor Kohák bojuje proti nálepkám a přitom se to v jeho polemice s mou odpovědí na jeho článek nálepkami jen hemží. Nálepkování se mu zjevně velmi líbí, dokonce ví, na co jsem hrdý - podle něho právě na nálepku pravicový. Jeho polemika tak silně připomíná boj zarytého kuřáka proti cigaretám: jsou mu odporné, ale neobejde se bez nich. Nálepky jsou pro svoji vágnost a neuchopitelnost jako stvořené pro styl jeho polemiky.

Profesor Kohák míní, že po roce 1989 jsme měli budovat namísto klasického kapitalismu podle von Hayeka raději skandinávskou demokracii se sociálním a ekologickým svědomím. Zatímco nálepka pravice - levice umožňuje se zamhouřeným okem (nebo raději oběma) jakousi rozpravu alespoň začít, nálepka klasický kapitalismus podle von Hayeka versus skandinávská demokracie se sociálním a ekologickým svědomím neumožňuje ani to. Každý středoškolák ví, že skandinávské země jsou kapitalistické. Dvě z nich, Dánsko a Švédsko, dokonce tak moc, že odmítly spolu s Velkou Británií vstoupit do Evropské měnové unie, protože je to projekt, který jim zavání socialismem.

Profesor Hayek je středoevropan a celý svůj život zasvětil hledání odpovědi na otázku, co se to stalo, že se úctyhodné demokratické země dostaly na “cestu do otroctví“, to jest k socialismu, ať už hnědému nebo rudému.V Čechách jsme si ho užili padesát let také proto, že varování profesora Hayeka nechtěl nikdo slyšet. Přesnější by bylo možná říci, že nesměl slyšet.

Další z nálepek, bez nichž se profesor Kohák nemůže obejít, je divoký kapitalismus.Podle něj moje politická praxe pochází z této doby. Je ohraničena léty 1990 až 1996. V letech 1990 až 1992 jsem odpovídal jako ministr za privatizaci. Nebyl to však proces divoký, nýbrž vysoce organizovaný. Probíhal podle zákona schváleného demokraticky zvoleným Federálním shromážděním, resp. Českou národní radou. A hlavně byl nepřetržitě kontrolovaný. Není těžké si domyslet, jak se opozice všemožně snažila najít nějakopu špínu, které by se dopustili ti, kteří za privatizaci odpovídali. Nenašla nic.

Po skončení privatizace v polovině 90. let skutečně začalo neslavně slavné tunelování. Bylo zde několik známých případů finančních velkokrádeží. Určitě to ale není tak, že by kradení mělo vadit více příznivcům demokracie skandinávského typu než mně. Kradení vůbec, penězi nebo cennými papíry na účtech počínaje a lyžemi v horských střediscích nebo mobily v tramvajích konče, je důsledkem padesáti let neúcty k soukromému vlastnictví a hlavně nevycvičenosti státu v jeho ochraně. Stát se vskutku v přeškolování ze socialistického velkopodnikatele, jemuž všechno patřilo, na ochránce práv občanů, stále dosti opožďuje.

Neúctu k soukromému vlastnictví mají bez jakékoli pochyby na triku socialisté, za něž profesor Kohák kandiduje. Sny o všelidovém vlastnictví a znárodňování byly, a možná stále jsou, jejich sny.

doc.Tomáš Ježek
ekonom a bývalý ministr České vlády
„Mít rád lidi a milovat lidi to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí.“ Jan Werich