Volby Home English

Právo; T.Ježek.: Odpovědi čtenáři

7. 10. 2004 - Právo

Pan Jiří Kývala z Pržna mně v deníku Právo položil závažné otázky, na které si zaslouží dostat nevyhýbavé odpovědi.

Jste opravdu přesvědčen, že padesát let totality bylo způsobeno neuposlechnutím varování profesora von Hayeka?
Tak jednoduše to opravdu nevidím. Hayek napsal Cestu do otroctví v roce 1944. Věnoval ji socialistům všech stran. Kniha byla doslova světovým bestsellerem. Je dokonalou a všeobecně uznávanou analýzou příčin vzniku totalitních režimů. Zejména je varováním těm národům, které se na cestu do otroctví ještě nevydaly, ale byly ve velkém pokušení to udělat. U nás vyšla až v roce 1990 přetiskem mého překladu z konce 80. let, který vyšel v Anglii, a také péčí A. J. Liehma v sešitech 100 000 slov.
Skutečnost, že se k nám ono anglické vydání muselo pašovat v kamiónu s dvojitým dnem, svědčí o tom, jakou sílu kniha má a jakou hrůzu měli komunisté z představy, že by ji lidé mohli volně číst. Ať už je to jakkoli, já sám, mí spolužáci a pravděpodobně významná část celé mé generace bychom měli po včasném přečtení Cesty do otroctví zcela určitě velmi zkrácenou cestu k poznání, že socialismus je omyl. Samozřejmě si uvědomuji, že je hodně lidí, kteří na varování nedají. Kuřáci ho mají na každé krabičce, a přesto nevěřícně čekají, až je rakovina zachvátí.

Opravdu si myslíte, že zákony "dávané" zákonodárci v letech 1990 až 1996 mohly udržet na uzdě "divochy" v privatizaci?
Jakékoli "divochy", ať už při privatizaci, na silnicích nebo při vyvážení odpadků do lesa, nedrží na uzdě jen zákony, nýbrž jejich přísné vynucování. Práce celého státního donucovacího aparátu, policií počínaje a soudy konče, byla velkou slabinou nejen v první polovině 90. let, je to velký problém dodnes. Kdo měl možnost číst pravidelné zprávy Evropské komise v době před naším přijetím do EU, ví dobře, že kritika v tomto směru se pravidelně opakovala na prvním místě.

Jak byla privatizace kontrolována?
V době, kdy jsem byl za ni odpovědný, tj. v letech 1990-květen 1994, práci ministerstva privatizace a FNM kontroloval hospodářský výbor parlamentu a ministerstvo kontroly, později Nejvyšší kontrolní úřad. Jejich nálezy jsou dodnes veřejné, nic, za co by bylo třeba se stydět, v nich není. Případ privatizace Čokoládoven, kdy si vláda Miloše Zemana moc přála nějakou špínu v rámci akce Čisté ruce najít, skončil fiaskem a vláda se mi musela omluvit. Mnoho nedobrého se však stalo na "horním toku", tj. dříve, než majetek státu vůbec dospěl pod kompetenci Fondu národního majetku. Podle zákona byli za něj až do této chvíle odpovědní ředitelé státních podniků. Ti však věděli, že to mají většinou "za pár", a podle toho se také chovali. Tehdy jsem byl přesvědčen, a s odstupem času jsem přesvědčen snad ještě víc, že jedině možným způsobem, jak překonat toto bezvládí, ideální pro rozkrádání, bylo privatizovat rychle.

Kdo se měl zasadit o vznik kontrolního orgánu (KCP)?
Ustavení Komise pro cenné papíry bylo nepochybně povinností ministerstva financí. To je odpovědné za to, že komise vznikla o pět let později, než bylo třeba, a proti jeho vůli. Návrh zákona o KCP se psal pod mým vedením na burze, která je soukromou společností.

Kdo podle vás odpovídá za tunelování privatizovaných podniků?
Nepochybně jejich vlastníci, a pokud jde o akciové společnosti, také slabý a dlouho neexistující dozor nad kapitálovým trhem.

Jak vysvětlíte slavný výrok "ekonomové předběhli právníky"?
Bylo pro mě velkým zklamáním, že právníci jako obec přispěli k transformaci velmi málo, přičemž bylo jasné, že budování právního státu je práce spíše pro ně než pro ekonomy. Dodnes je jejich nevykonaná práce patrná: na rekodifikaci stále čeká Občanský zákoník, také práce na Obchodním zákoníku stojí, kdo zná dějiny novel úpadkového práva, může být pouze smutný.
Právníci jako obec dlouho posuzovali všechny prvky soukromého práva navyklýma očima socialistického práva, vnitřně byli proti nim, a kdybych měl více místa, uvedl bych příklady, kdy proces transformace někteří dokonce bojkotovali. Tak hrozně, že jsem si jednu chvíli skoro myslel, že by bylo nejlepší před nimi utéct. Nebylo tedy žádným velkým výkonem od ekonomů, že právníky předběhli - oni totiž stáli na místě. Byly samozřejmě světlé výjimky, na ministerstvo jsem si vzal tým excelentních právníků, kterým my všichni vděčíme za mnoho.

Rozlišujete pojmy sociální stát a socialistický stát?
Samozřejmě, jsou to dvě různé věci.
„Přátelství je součást lidského štěstí.“ Jan Werich