Volby Home English

!! Spor o ústavu EU je rozhodnut, ODS prohrála

24. 1. 2005 - LiRA, MfD

14.(19.)1.2005 MfD Pět důvodů (pro)ti euroústavě Fajmon x Outrata

1. Návrh euroústavy byl vytvořen v nezvoleném Konventu, který neměl skutečný mandát ani od voličů, ani od evropských institucí. Zastoupení států v Konventu bylo nerovné.
FA: Kandidátské státy, mezi které tehdy ještě patřila i Česká republika, neměly právo výsledný text jakkoliv ovlivnit. Vnitřní mechanismy jednání Konventu nebyly demokratické, rozhodoval tzv. „konsenzus“, který definoval dle svého uvážení předseda Konventu Valéry Giscard dEstaing a okruh několika málo lidí okolo něho.
OU: Tento důvod, který autor staví na první místo, mi připadá malicherný. Legitimita dokumentu není dána mandátem autora, nýbrž schvalovacím procesem, který teď probíhá, tedy ratifikací členskými státy. Přitom hlasování v Evropském parlamentu, který má nesporný populární mandát (nejen že byl zvolen občany všech členských zemí, ale stalo se tak navíc zcela nedávno, když už návrh textu existoval, takže byl předmětem volební kampaně), zcela potvrdilo, že většina občanů členských zemí za ním stojí.

2. Euroústava navzdory mnoha ujištěním neshrnula primární právo EU pod jednu hlavičku, nezpřehlednila je a nezjednodušila.
FA: Euroústava tedy unii nepřiblížila k občanům, jak žádala Laekenská deklarace. Text je velmi komplikovaný i pro experty. Právně se jedná o hybrid, který má sice všechny atributy mezinárodní smlouvy, ale tváří se jako skutečná ústava skutečného státu.
OU: Ke zpřehlednění ve skutečnosti jistě došlo: bude-li smlouva ratifikována, přestane být primární právo rozstrkáno po různých dokumentech a bude celkem přehledně stát v dokumentu jediném. Zkrácení textu asi na třetinu je nesporně zjednodušením. Říká se, že se to mohlo udělat lépe, to je však osud mnoha kompromisních textů. Jako druhý důvod pro odmítnutí dokumentu mi to však připadá malicherné.

3. Euroústava je cestou k evropskému superstátu, protože principiálně mění politický i právní charakter dosavadní EU.
FA: Definuje symboly EU, jako jsou vlajka, hymna, heslo, měna, „státní svátek“ a zavádí funkce „prezidenta“ a „ministra zahraničních věcí“ a dává EU možnost vystupovat na mezinárodní scéně de facto jako stát. Unie získává euroústavou poprvé výslovně právní subjektivitu včetně práva uzavírat jménem členských států mezinárodní smlouvy a také výslovnou nadřazenost práva EU nad právem členských států.
OU: Začátek této věty je klišé. Neologismus „superstát“ nemá žádný věcný obsah a slouží spíše národovcům ke strašení neviňátek. Tato skutečnost je pak zřejmá z výčtu hrůz, které pan Fajmon vyjmenovává, totiž existence symbolů (vlajka, hymna, heslo, měna, svátek), titul „président“, který pan Fajmon ne zcela správně překládá jako „prezident“, a titul „ministr“); dále právní subjektivita EU s právem uzavírat smlouvy a nadřazenost práva EU. Předně je třeba říci, že všechny tyto symboly existují již dnes a že všechna práva spojená s právní subjektivitou EU v praxi dnes má. Autoři tedy zřejmě prostě zpřehledňují a zjednodušují současný stav legalizací. Změna se týká jen formy, obsah se v podstatě nemění.

*4. Euroústava omezuje suverenitu ČR.
FA: K tomu dochází tím, že některé kompetence, které dosud má Česká republika, budou převedeny do kompetence Evropské unie a ty kompetence, které již Evropská unie má, budou převedeny až na malé výjimky z dosavadního rozhodování konsenzem do rozhodování většinového. České instituce tedy budou rozhodovat o stále se zmenšujícím objemu záležitostí a na evropské úrovni nebude mít česká politická reprezentace možnost zabránit opatřením, která budou v rozporu s českými zájmy. Budeme prostě přehlasováni a stejně budeme muset příslušné opatření zavést a plnit.
OU: Odstranění veta, které se ostatně netýká nejvážnějších rozhodnutí, je zřejmým zjednodušením rozhodovacích procesů. Pan Fajmon se však bojí toho, že budeme přehlasováváni. To mi připadá jako optický klam. Mechanismy hlasování jsou zvoleny tak, aby nestačila prostá většina ať jakkoli počítaná, nýbrž byla nutná dosti značná většina pro rozhodování. V praxi nám (i ostatním) to bude sotvakdy skutečně vadit, protože v situaci, kdy bychom byli izolováni v Evropě, budeme stejně politickým tlakem všech dotlačeni k řešení, které se zbytku Evropy nepříčí, a to i dokonce kdybychom nebyli členy EU. V možnosti vše zablokovat vetem naše síla nespočívá, jak jsme si z historie vědomi. V běžných situacích však nebudeme v hlasování sami. Záleží ovšem na pravidlech tohoto hlasování. To je však podle mého názoru v návrhu dobře ošetřeno už právě proto, že to bylo ve středu pozornosti jak Konventu, tak vlád.

5. Přijetí euroústavy je nevýhodné.
FA: Váha České republiky v rozhodovacím procesu se oproti současnému uspořádání snižuje o více než o třetinu. To společně s převodem významných kompetencí do Bruselu fakticky znemožní českým institucím provádět jakoukoliv samostatnou politiku, která by mohla přivést ČR k západoevropské úrovni prosperity.
OU: Ta „třetina“ je několik promile kolem hranice tří procent, což je naše současná i budoucí váha. Vahou svého podílu věru nikoho neporazíme, to bychom museli zakládat nikoli ústavu EU, nýbrž české impérium. Svou váhu musíme prosazovat spojenectvím s jinými, popřípadě silou argumentů a dobrou politickou prací. I tak návrh zvýhodňuje (asi tak „o třetinu“) malé země proti velkým.

OU: Připadá mi tedy postoj menšiny evropských poslanců nepřesvědčivý. Děkuji však poslanci Fajmonovi, že názory svoje a svých přátel dobře shrnul, protože teprve z takového shrnutí si člověk může udělat obrázek o významnosti jejich argumentů.
„Nikdy se nesměji nejlépe. Bojím se, že by to mohlo být naposledy.“ Jan Werich