Volby Home English

ČRo1: Slovenské daňové reformy

7. 6. 2005 - čro

Zdroj: - Radiožurnál Rubrika: 18:20 Radiofórum Strana: 01

Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka
Richard SULÍK, slovenský ekonom
Jan MACHÁČEK, novinář HN
Martin JAREŠ, vedoucí od. daňové politiky Min. financíČR (místopLiRA/LiberálovéČR)

Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka
Právě dnes slaví Slováci Den daňové svobody, jinými slovy, ode dneška už občané Slovenské republiky vydělávají na sebe. Den daňové svobody v České republice bude od tohoto dne přesně za týden, tedy ještě týden budeme vydělávat na stát, je to, pánové, podstatný rozdíl, svědčí to o něčem, poprosím asi nejdříve Jana Macháčka z Hospodářských novin.

Jan MACHÁČEK, novinář HN
Tak já si myslím, že to začíná být podstatný rozdíl, rozhodně je zřejmé, že Slovensko všemi těmi reformami má našlápnuto, aby se ty nůžky začaly rozevírat poněkud rychleji, hlavně v příštích letech. My zase máme našlápnuto k tomu, že se ten Den daňové svobody bude podle mě ještě posouvat směrem spíše jako negativním teda pro občany, ale jinak já bych byl rád, kdyby se v rámci té dnešní debaty mluvilo i o tom, že rovná daň není jenom vlastně zázrak v tom smyslu těch přímých daní, že se udělá nějaká rovná daň, ale znamená to i přesun prostě těch, toho těžiště výběru daní směrem k daním nepřímých, nepřímým, a to je vlastně jádro toho, když se to, té reformy, je to podle mě důležitější část té reformy než sama ta rovná daň, pokud se mnou pánové budou souhlasit.

Martin JAREŠ, MFČR (místopředseda LiRA)
Já se nedomnívám, že to je až tak zásadní rozdíl, jeden týden, obecně lze říci, že ty nové členské státy v EU patří spíše ke státům s nižší daňovou kvótou, jsme tedy jak v OECD, tak v rámci EU spíše v té nižší polovině a co si myslím o tom vývoji do budoucna, tak minimálně pro ten příští rok si myslím, že, pokud se nepletu, tak ty odhady jsou, že to spíš buď zůstane plus minus nastejno, nebo možná spíše trochu ke snížení daňové kvóty dojde.

Richard SULÍK, slovenský ekonom
Samotný, samotný ten výraz a ta metodika toho Dne daňové svobody jako to bylo vypočítané, je to takové trochu pochybné, nejsou sjednocené postupy při výpočtu, je to skoro nějaká informativní veličina, týden neznamená vůbec nic a dokonce i na Slovensku tento rok je Den daňové svobody o čtyři dny později než minulý rok, takže moc bych se tohoto nedržel. Druhá věc je ta, co pan kolega říkal, že rovná daň není zázrak, rovná daň je zázrak, a to, že byl nějaký přesun od přímých daní k nepřímým daním, to jednoduše bylo to nutné zlo, protože bez toho by to nebylo, pokud Česko zavede rovnou daň, budete to muset udělat úplně stejně, ale rovná daň dělá, dělá velmi mnoho a v podstatě člověk to musí zažít, musí vidět ty efekty a žít s tím, aby to uměl dobře posoudit, takže to já si myslím, že je to na dobré cestě i bez ohledu na to, že Den daňové svobody moc toho neříká.

Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka
Říká Richard Sulík, Jane Macháčku, mluvíte o rovné dani tak, jak o ni mluvíte, je to nicméně záležitost, která jakoby z té slovenské reformy ční, protože rovná daň je velikým tématem v České republice, vy se domníváte, že to není zázrak, co tím myslíte?

Jan MACHÁČEK, novinář HN
No, já jsem neřekl, že to, to je, to je trošku jinak, já si myslím, že vlastně je to dobře, že, že jakýmsi způsobem dominovala i na Slovensku v těch debatách ta diskuse, že se soustředila především na tu rovnou daň, protože jaksi tím, tím se možná trošku odsunulo do pozadí to, že skutečně je důležité přesunout těžiště výběru daní k těm daním nepřímým a zjednodušit tu sazbu DPH. Na Slovensku se neprovedla jenom rovná daň, ale provedl se celý balík reforem, který pořád třeba v České republice ještě se nestal ani předmětem vášnivých politických diskusí, ještě ani vlastně není jasné, jak rychle se po volbách kupříkladu, ať kdyby vyhrála ODS jako velmi dominantně, jak rychle se budou vlastně přibližovat dvě sazby DPH, které pořád jako máme, a i když se třeba tady tomu říká, že vlastně jedna je základní a druhá je, druhá je nějaká, prostě jsou ty sazby dvě, takže nejde jenom o rovnou daň, ale jde o celý ten balík, balík reforem, pokud se podaří vlastně politicky jaksi v rámci tu diskusi ovlivnit tím směrem, že se bude mluvit jenom o rovné dani a v rámci toho se jakoby nenápadně sjednotí DPH a přesune se to těžiště výběru daní jako výrazně nějakým jiným směrem, tak je to třeba dobře, ale v celkovém efektu jde, jde také o tohle. Další věc je, že není jenom sazba té rovné daně, ale jsou prostě veškeré ty věci, které třeba tady ODS, když je navrhuje, jako nedostatečně vyjasňuje, to znamená, jak bude zjednodušen celý ten systém odpisů, budou tam nějaké výjimky, nebudou tam nějaké výjimky, teprve když se ten systém také zjednoduší, vlastně všechna ta odpisová pravidla a všechny ty možnosti těch výjimek, tak teprve potom bude zřejmé, že politici skutečně činí nějaké kroky, kdy se sami vzdávají moci nebo připravují ten stát o nějakou moc a kdy skutečně omezí i moc byrokracie, která politikům podléhá. Na Slovensku se to povedlo, v Čechách to není tak zřejmé.

Richard SULÍK, slovenský ekonom
No, souhlasím s vámi, ano. Rovná daň jako není všelék, je to, je to nějaká centrální část té naší daňové reformy, ale jen zavedení rovné daně, to je pravda, toto ještě velmi neřeší, je třeba zrušit i výjimky nebo jinak ta rovná daň samozřejmě ztrácí svojí podstatu a i z /nesrozumitelné/ toho systému, takže ano, tady s vámi souhlasím, jen je třeba to udělat komplexně a najednou.

Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka
Když nicméně uchopím rovnou daň jako téma, Martin Jareš se k ní nevyjádřil, je to představitel stávající exekutivy, jak se díváte na rovnou daň, na jednu stranu jste představitelem stávající exekutivy, na druhou stranu jste mladý člověk s ekonomickým vzděláním, co vy na to?

Martin JAREŠ, MFČR (místopředseda LiRA)
Tak jako pochopitelně jako, pokud jste mě označila jako představitele stávající exekutivy, což s tím označením možná úplně nesouhlasím, tak jako zaměstnanec ministerstva financí se podílím spíše na těch reformách, které nejsou ve smyslu rovné daně a tam se provádějí, ČSSD navrhuje v současné době jiné změny, respektive vláda navrhuje v současné době jiné, jiné změny v daních a co se mě osobně týče, já snažím se považovat, dejme tomu, za odborníka na daně, byl bych rád a souhlasil bych asi s tím taky, že rovná daň není zázrak, je to určitě zajímavá reforma vnímaná ve světě velmi pozitivně a ...

Martin JAREŠ, MFČR (místopředseda LiRA)
Já osobně ji vnímám, také ji nevnímám jako zázrak, já si myslím prostě, že je to určitá věc, přesně jako povídal pan Macháček, hlavní, hlavní gro vidím v tom, že, že bylo sníženo, sníženy přímé daně a zvýšeny nepřímé daně, v podstatě to se děje i v České republice, nicméně je tam zásadní rozdíl, a to je v oblasti, v oblasti těch přímých daní, to, že byla zavedena pouze jedna sazba, čili snížena progrese, zatímco u nás progrese se bude spíše zvyšovat, že byly odstraněny výjimky, zatímco u nás některé jsou odstraňovány, zase nové a nové vznikají, to zjednodušování moc se u nás až tak neděje a jeden zásadní rozdíl v DPH, že byla zavedena pouze jedna sazba. Ale nevnímám to skutečně jako nějaký zcela zásadní krok, podobně se můžeme podívat na to, že v USA za vlády Ronalda Reagana byla také snížena progrese, později za vlády Billa Clintona byla opět zvýšena, to jsou relativně normální procesy v demokratických státech, že pravicové vlády, dejme tomu, v těch přímých daních jsou spíše za tu nižší progresi, levicové za vyšší progresi, a to je přesně vidět na České a Slovenské republice.

Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka
Hovoříme tady o rovné dani, ač bychom se rádi posunuli ještě dál, tedy poslední otázka k tomu, víme, kolik zemí v Evropě, kolik zemí na světě rovnou daň kdy zavedlo a zda s velkým úspěchem, či ji zrušilo, Richard Sulík.

Richard SULÍK, slovenský ekonom
No, já tedy znám jednu statistiku, vydal to jeden institut, Institut Alberta /nesrozumitelné/, doufám, že jsem to jméno správně vyslovil, určitě jsem ho správně nevyslovil, ale v době zavádění rovné daně na Slovensku, to znamená v roce 2003, byla rovná daň, anebo daňové systémy, které se přibližovaly k rovné dani, v třiceti třech státech byla zavedena rovná daň, anebo systém srovnatelný s rovnou daní.

Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka
Jan Macháček, já podle informací, promiňte, České národní banky, Slovenská republika má rovnou daň od roku 2004, Estonsko čtyřiadvacet procent od roku 2004, Rumunsko šestnáct procent od roku 2005, Rusko a Ukrajina uplatňuje rovnou daň jen u podnikové daně, Lotyšsko, Litva patnáct procent a Maďarsko je asi v té fázi jako my, že uvažuje o zavedení rovné daně. Jan Macháček.

Jan MACHÁČEK, novinář HN
Já myslím, že je ještě daleko důležitější možná se bavit o tom, že já skutečně těžiště toho, co se na Slovensku povedlo a ono to je, často se to v diskusích v Čechách mísí, že třeba když některý politik ze sociální demokracie, jsem to už slyšel od pana Zaorálka, když kritizoval ten, ten slovenský systém nebo kritizoval jeho použitelnost pro nás, tak, tak jsem pochopil, že on za rovnou daň chápe to, že vlastně je stejná sazba DPH a stejná sazba daně z příjmů, což není rovná daň, ale dalo by se o tom říci, že to je vlastně jednotná sazba všech daní, nebo něco takového. /Souzvuk hlasů/, což je, což je něco jiného, ale i to je strašně, strašně důležité, že si každý pamatuje nějaké číslo, pamatuje si devatenáctku, osmnáctku, patnáctku a pak vlastně i už to samotné, ten systém do značné míry zjednodušuje, a to znamená, že je nějaká patnáctka, platí to pro DPH, platí to pro daně z příjmů fyzických osob, právnických osob, je to určitý, působí to dojmem takového určitého sloganu. Ale pak je samozřejmě strašně důležité už dopředu, aby, aby ty politické strany, které něco takového navrhují, aby už dopředu říkaly: "Zjednodušíme odpisy, výjimky tím a tím způsobem, nebo nezjednodušíme." To je právě, to já mám pocit, že se u nás bohužel neděje a nestalo se to ani hlavním, hlavní takovou message té konference o rovné dani, kterou ODS pořádala, bohužel.

Martin JAREŠ, MFČR (místopředseda LiRA)
Já v zásadě souhlasím s tím, co řekl pan Macháček, kdybych se měl trochu vyjádřit k té slovenské reformě, tak možná, to je těžko jako mluvit, že jo, takhle, ale možná by stálo za úvahu, zda nebylo vhodnější tu sazbu DPH, která je devatenáct v mezinárodním srovnání, na to, že je jedna jediná, je dost vysoká, protože všechny okolní státy mají snížené sazby, u nás pět, ten rozdíl už je dost velký, bych položil trochu níž asi a možná za cenu toho, že ta daň z příjmů by byla trochu výš, to je asi ale spíš takové ekonomické odůvodnění, na druhou stranu chápu, že politicky jaksi, aby to bylo jednoduché, je to velmi, velmi vhodné.

Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka
Když se vrátím k tomu, co od začátku říká Jan Macháček. Richarde Sulíku, principem vašich návrhů bylo sloučit daně, sociální odvody a dávky, zkrátka řešit finanční vztah občan - stát komplexně, co by to znamenalo prakticky pro daňového poplatníka, kdyby se tak stalo a proč to neprošlo?

Richard SULÍK, slovenský ekonom
No, je to už, v podstatě po dobu té prázdné daňové reformy jsme dostali se do takového bodu, že nestačí řešit jen daně, to znamená, /nesrozumitelné/ v Čechách měla daňová reforma udělat, že poučit se na tomto, že je třeba to řešit jako celek, který teda nazýváme jako finanční vztah mezi občanem a státem, je třeba řešit daně, odvody a sociální platby jako jeden celek, to se jedná zkrátka o výměnu peněz mezi lidmi a státem, to se u nás nestalo, my jsme tedy řešili rovnou daň izolovaně, na ministerstvu práce řešili odvody a sociální dávky taktéž izolovaně, ale úplně podle jiných principů a ...

Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka
Co by to, co by to znamenalo pro toho daňového poplatníka, co by to znamenalo pro občana v tomto vztahu?

Richard SULÍK, slovenský ekonom
No, tak stejně, jako máme, máme jen jednu jedinou sazbu daně devatenáct procent a tady bych ještě rád, pan Macháček říkal to, že nikdy nebyl plán, anebo cíl, že DPH a rovná a daň z příjmů musí být jedna sazba, to, to je skutečně jen náhoda, je to a dokonce ty sazby, to byla čistě, to bylo čistě politické rozhodnutí, my jsme v podstatě jenom připravili páry sazeb a vybrali si to úplně jiní lidé, jako ty, co připravovali ...

Richard SULÍK, slovenský ekonom
Takže tak jako je při dani z příjmů jedna sazba, tak stejně při odvodech, my máme dnes osm různých odvodů, které platí zaměstnavatel, pět různých, které platí zaměstnanec, tak úplně stejně těchto dohromady třináct různých odvodů by bylo nahrazeno jedním jediným odvodem, také na úrovni těch devatenáct, dvacet procent, který by platil ale už jenom zaměstnanec a do třetice, také těch sociální plateb máme dnes padesát šest různých na Slovensku, nevím, jestli jsme Čechy nepředběhli výrazně, tak stejně by byly nahrazeny jen jednou sociální dávkou, vím, že pan Tlustý, je to asi dva roky zpátky, jsem četl takový rozhovor s ním, to navrhoval ...

Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka
Promiňte, jinými slovy na principu - víme, že máte málo peněz a jak málo peněz máte, ale nechceme vědět proč?

Richard SULÍK, slovenský ekonom
Ano, ta adresnost, to zjišťování těch důvodů ...

Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka
Proč kdo má co pobírat by nebyla.

Richard SULÍK, slovenský ekonom
Ta by nebyla, bylo by jen zjišťování, že kdo má málo peněz, toho podpoříme.

Jan MACHÁČEK, novinář HN
Tak já tomu, jasně, je to tak, já tomu samozřejmě jako fandím, kdyby se to někde, někde podařilo, specielně co se těch odvodů týče, tak tam je ten náš systém taky možná snad ještě složitější než ten náš daňový systém, takže, takže odvody z mezd, to si myslím, že kdybych si měl seřadit priority, co je v České republice potřeba udělat, tak tam bych asi, tak tam bych asi začal. Ale já si dovedu představit, že autor reformy na Slovensku není možná spokojen s tím, že se nepodařilo dotáhnout do konce všechny věci, já, když to zase můžu hodnotit s odstupem na základě zkušeností, řekněme, s takovým trochu cynismem české politické scény a s tím, že vlastně nikdo ani nedoufá, že by se tady něco potřebovalo udělat, tak, podařilo udělat, tak já mám pocit, že se podařilo na Slovensku maximum, maximum možná a maximum i v tom ohledu, že se asi nikdo v tuhle chvíli nebojí, že by po příštích volbách, že by ty reformy tak pobouřily voliče třeba, protože ty reformy samozřejmě nejdřív bolí, že by hrozilo, že příští reprezentace to úplně všechno zvrátí zase zpátky nebo tak ...

Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka
Bolí, nicméně, promiňte, šedesát procent respondentů výzkumu hovoří o tom na Slovensku, že by se v reformách mělo pokračovat, ač samozřejmě nespokojenci nepochybně jsou, ano. Já jsem řekla, nikde na světě to nefunguje, jen, jenom krátkou otázku, vás to, když to slyšíte, jedna dávka, jeden způsob odvodu, nikde to nefunguje, není to pro komentátora jaksi důvod k pozdvižení obočí?

Jan MACHÁČEK, novinář HN
No, to já myslím, že ne, já myslím, že jako co se týče daní, tak jsou vždycky dvě, dvě různé věci, jednak je takové prostředí, že vlastně by se zdálo, že daně jsou nějaká matematická věc, která jde jako vymyslet v laboratoři, že to bude úplně nejjednodušší a druhá kontrastní věc je, je to, že pokud existuje na světě nějaké politikum, pokud je nějaká věc politikum par excellence, to znamená, kterou řeší politické strany, které lidi volí, tak to jsou právě daně. Takže tak, samozřejmě, že v tom, v tom laboratorním matematickém modelu to jde vymyslet krásně, ale svět je, svět je složitější v tomhle tom smyslu.

Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka
Odborník na daně z českého ministerstva financí Martin Jareš, Martine, tady jsme nastínili nebo Richard Sulík nastiňoval své představy, které se neuskutečnily, o sjednocení různých dávek, odvodů, co vy na to jako daňový odborník?

Martin JAREŠ, MFČR (místopředseda LiRA)
Tak jako daňový odborník se těžko můžu vyjádřit k tomu, ale jako občan České republiky nebo jako prostě osoba soukromá bych pověděl asi tolik, že proč to možná nefunguje, on ten svět není tak jednoduchý, oni všichni lidi nejsou stejní, těžko nacpeme všechny lidi do jedné kolonky, například když si vezmete postižené lidi, tam je těžko je posuzovat stejně jako ostatní, ten, kdo prostě je na vozíčku, tak pravděpodobně bude vždy vyžadovat vyšší, vyšší míru pomoci státu a těchto případů bude spousta.

Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka
Ale to minimum, kterým pomáháme, lidem, kteří jsou v tísni, je většinou stejné, protože minimum se nastaví zákonem.

Martin JAREŠ, MFČR (místopředseda LiRA)
To je otázka, zda to má být stejné, nebo ne. To už je skutečně otázka par excellence. Já se domnívám, ten člověk objektivně má prostě vyšší potřeby, ten, kdo je na vozíčku nebo podobně postižená osoba a asi by to mělo být i zohledněno.

Richard SULÍK, slovenský ekonom
No, mně to připomíná výrok německého ministra financí, který říkal, že komplexní hospodářství potřebuje komplexní daňový systém a mají ho tak komplexní, že čtyřicet procent daňové literatury je v němčině celosvětově, to si je třeba uvědomit, ten systém, který navrhuji, je to, samozřejmě chápu, že člověk na vozíčku má vyšší potřeby, ten návrh byl takový, že každý občan státu by měl nárok na základní sociální, tedy takto, na životní minimum a základní zdravotní péči, tam se projevuje ta péče, kterou potřebuje ten člověk na tom vozíčku, že ta samozřejmě není definovaná, že prostě kolik, tam by dostal každý tolik, co opravdu reálně potřebuje.

Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka
Tedy diferenciace.

Richard SULÍK, slovenský ekonom
Ale v penězích si myslím, že stačí to životní minimum.

Martin JAREŠ, MFČR (místopředseda LiRA)
Tady nemám co dodat, to je spíš, to už je střet názorů.

Jan MACHÁČEK, novinář HN
No, mě by možná, jestli do toho vstoupím trošku novinářky, když už tady pan Sulík je, tak já jsem si všimnul v jeho životopise, že on žil poměrně dlouho v Německu, a to Německo je právě známo tím, že má nejsložitější daňový systém na světě, zároveň teďka víme, co se děje v Evropě, že mě by možná zajímalo, jaké šance dáváte Německu, jestli se mu a kdy podaří vlastně vůbec ten, ten systém zjednodušit do nějakého racionálního modelu, tady ve střední Evropě je to trošku jinak, jako je možné, dokonce pravděpodobné, že, že rovnou daň přijme i Polsko, rýsuje se to i u nás, dokonce pokud by ji Polsko přijalo, tak u nás většina ekonomů se shoduje na tom, že vlastně nám nic jiného ani nezbude.

Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka
Maďarsko, jak jsem říkala, uvažuje o tomto.

Jan MACHÁČEK, novinář HN
Takže, ale co ta západní Evropa, tam vlastně, ta jakoby, jako kdyby vlastně se sestavila nějaká nová železná opona, že tady na tom Východě, řekněme, to jde nebo v tom postkomunistickém světě a na tom Západě ne.

Richard SULÍK, slovenský ekonom
Já si myslím, oni to zavedou, jen ještě jim voda nestojí dostatečně po krk, ale když bude, když jednoduše budou na tom tak, jak, tak zle, jako Slovensko bylo, anebo jiné země, tak to samozřejmě zavedou.

Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka
Ještě, pánové, velmi krátkou, stručnou otázku, než dám slovo posluchačům, nejsou ty kroky, o kterých tady Richard Sulík hovoří, nejsou jaksi proti směru směřování Evropské unie, mluvím teď o různých sociálních pojistkách, garancích a tak dále a tak dále. Richarde Sulíku, necítíte jaksi ty vaše snahy zjednodušovat ten systém, mluvíme tedy o jednotné dávce, bezadresnosti, v rozporu jaksi s pravidly ...

Richard SULÍK, slovenský ekonom
No, já mám spíše takový dojem, nebude to znít příliš skromně, že kroky, to směřování Evropské unie je proti zdravému rozumu a už, jak je vidět ve Francii, v Holandsku, možná, že dojde k nějaké sebereflexi.

Martin JAREŠ, MFČR (místopředseda LiRA)
Já se nedomnívám, že ty kroky jsou zase až tak proti zdravému rozumu, ale ten vývoj je tady v těch nových členských státech trochu radikálnější než tam, tam prostě už je trochu usedlejší společnost a asi má větší sociální cítění než my, kteří jsme tady prošli čtyřiceti lety socialismu.

Jan MACHÁČEK, novinář HN
No, já nevím, no, jestli to je sociální cítění, nebo jestli je to sociální cítění ve směru k tomu, aby, aby si spousta, desetitisíce a statisíce možná, když jde o velkou zemi, byrokratů a úředníků, kterým samozřejmě ten složitý systém vyhovuje, a další statisíce všech možných daňových poradců, kteří z něho taky tyjí, tak možná ti by přišli o práci, tak pokud je to sociální cítění v tomhle směru, tak bych to možná chápal, jinak, jinak nevím, samozřejmě ta rovná daň se může nastavit tak, že ta míra přerozdělování zůstane neporušená, ten systém může zůstat stejně sociální jako předtím.

Martin JAREŠ, MFČR (místopředseda LiRA)
Jenom snad jednu věc, že prostě rovná daň tím, že má jednu sazbu daně z příjmů, tak asi vždycky bude trochu míň přerozdělovat, že jo.

Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka
Volal pan Zavadil, který jaksi horuje pro rovnou daň a zjednodušení daňového systému ano, ale tvrdí, že problém je, že ji prosazuje ODS nebo že se toho chopí v tuto chvíli pravicová strana ODS a že tím pádem elity odmítají rovnou daň právě proto, kdo ji jaksi tady prosazuje. Jan Macháček asi na toto nejlépe.

Jan MACHÁČEK, novinář HN
No, já bych za sebe asi řekl, že to, jestli ODS navrhuje až takové zjednodušení, není v tuto chvíli až, až tolik zřejmé, je jasné, že se zruší ta daňová pásma a dojde ke zrušení progrese, ale skutečné zjednodušení systému uvidíme teprve v tom, jak se zjednoduší ty odpisy a jestli budou zrušeny všechny výjimky, nebo jestli budou zrušeny výjimky až na výjimky a tak dále, ale to je ta klíčová věc, samozřejmě to, že spousta elit má výhrady k tomu, jak se k tomu ODS staví, je určitě pochopitelné, protože ta strana si vlastně nevyzkoušela ještě vládnout poté, co s ní byla jakási zkušenost, která spočívala v tom, že ta strana jiné věci říká, jiné věci dělá. Teďka pod panem Topolánkem vlastně se zdá, že by mohlo dojít ke změně, ale ještě jsme si to v praxi nevyzkoušeli, takže to si myslím, že je docela jako logická určitá míra skepse.

Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka
S touto otázkou nicméně napadá člověka otázka na Richarda Sulíka, když už vás tady máme, co se podle vás musí stát v zemi, aby jaksi se našla politická vůle a určitě jistá dávka odvahy takhle zásadní reformu provést?

Richard SULÍK, slovenský ekonom
No, ta otázka je na mě trošku těžká, já sám jsem byl zaskočený na Slovensku, jak rychle to šlo ...

Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka
Pokud se nemýlím, trvalo to rok od okamžiku, kdy jste představil svoji daňovou reformu.

Richard SULÍK, slovenský ekonom
Trvalo to méně než rok, nějakých jedenáct měsíců, skutečně jsem tomu dnes velmi těžko schopný uvěřit, nevím co říci, co se musí, co se musí stát, no, samozřejmě nějaká společenská diskuse by měla proběhnout, měla by být nějaká společenská objednávka, ale víc rozumného vám k tomu nepovím.

Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka
Vy znáte chod exekutivy, pane Jareši, domníváte se, že během roku by se daly v ČR uskutečnit takhle rozsáhlé změny, ať už jakéhokoliv druhu, že by k tomu byla vůle a shoda?

Martin JAREŠ, MFČR (místopředseda LiRA)
No, jestli by k tomu byla vůle a shoda, to nevím, ale pokud k tomu bude vůle a shoda, tak si myslím, že do roka se dají uskutečnit.

Jan MACHÁČEK, novinář HN
Já mám jenom poznámku, že Slovensku, na Slovensku se přesně stalo to, že ta země, skutečně jí v určitý okamžik, jak známo, hrozilo, že se nedostane možná ani do NATO, natož pak nemluvě o EU, takže skutečně Slovensko si svým způsobem téměř rozbilo ústa, ono to není někdy na škodu v tom, že se vlastně ta politická reprezentace nějakým způsobem vzpamatuje, pokud si společnost sáhne na to pomyslné dno, to nám bohužel, v uvozovkách říkám bohužel, nehrozí, takže možná zůstaneme v tom cynismu, který nemá v sobě potenciál pro odvahu k určitým jako takhle radikálním řešením.

Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka
Pan Martínek a pan Orendáš položili dva velmi stručné spolu související dotazy, o kolik se, pane Sulíku, snížil počet úředníků poté, co vešla v platnost, vešly v platnost zákony týkající se daňové reformy.

Richard SULÍK, slovenský ekonom
Neumím vám to říci celkově, vím pouze, že na ministerstvu financí byl snížen počet úředníků z něco okolo sedmi set o dvě stě padesát, takže je tam něco do pěti set lidí, kteří jsou zaměstnaní tou agendou, v které pracovali dříve. Celkově, jak byla ta druhá otázka, že celková úspora nákladů, obávám se, že to vůbec není vyčíslené, kolik to opravdu je, ale nebyl bych ani příliš velký optimista, že nějaké ukrutné peníze se tu šetří.

Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka
Máte představu jako vedoucí oddělení daňové politiky, kolik by zjednodušení daňového systému mohlo přinést státní kase?

Martin JAREŠ, MFČR (místopředseda LiRA)
Tak zjednodušení, celkové náklady na daňovou a celní správu se pohybují někde kolem, do deseti miliard, pokud se nepletu, takže někde nějaké procento z této částky by to mohlo být, ale to by to zjednodušení muselo být opravdu nějak zásadní, jinak pokud jenom se pohybuje se sazbou, tak pochopitelně to žádné snížené náklady neznamená.

Jan MACHÁČEK, novinář HN
Ono by samozřejmě zase záleželo, že těch úředníků je na jedné straně moc a na druhé straně pro určité věci je jich málo a je jich málo profesionálních a dobře placených samozřejmě, takže kdyby se část z těch úředníků přesunula na dohled na lepší správu třeba DPH a profesionálnější lepší správu spotřební daně, tak to bude taky dobře samozřejmě, a to je ale už jako politické, politické rozhodnutí.

Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka
Richard Sulík, spočítali jste, o kolik se zdražily náklady na život, ptal se posluchač z Prahy.

Richard SULÍK, slovenský ekonom
No, ano, ano, pan Smutný se ptal, no, má v tom úplnou pravdu, když on nemá žádné příjmy, ale má jen výdaje, DPH mu stoupne zpět na patnáct, zároveň ty věci, kde to klesne, ty on nekupuje, tento jistý problém byl i na Slovensku, tam jsme to řešili tak, že byl, na základě spotřebního koše byl vyčíslen narůst těchto nákladů, který je způsoben, ale pouze důchodcům a jednorázově byly důchody o toto procento navýšené a toto je nevyhnutelný krok, jak oni k tomu přijdou, takže na Slovensku byly důchody jednorázově navýšené a dá se říci, žádný důchodce na daňové reformě netratil, toto si myslím, že je důležité. Stejně tak říkal, nevím, jestli pan Smutný, nebo ten po něm, zase, že ta samotná rovná daň, ona úsporu přináší až těm velmi bohatým, no, jasně, čím člověk více vydělává, tak tím je to pro něho větší úspora, ale já se skoro ptám, co je na tom spravedlivé, anebo správné, aby ten, kdo vydělává, já nevím, v milionech, aby on platil třicet osm, anebo tu část tedy třiceti dvou procent, jako toto si myslím, že je jednoduše nespravedlivé, že ten, kdo je úspěšný, je za to potrestaný.

Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka
Ještě poslední posluchač, pan Berka, mluvil o Dánsku jako zemi s nejvyšší životní úrovní a vysokými daněmi, tvrdí, že tento způsob uvažování o daních jakoby nabízel možnost nějakého turismu, stěhování firem za levnější daní, co vy na to, pánové, Jan Macháček.

Jan MACHÁČEK, novinář HN
Já myslím, že je taky důležité se podívat na to, jak to Dánsko zbohatlo, totéž platí samozřejmě pro Švédsko, ono to stojí obráceně, to není tak, že Švédsko a Dánsko zbohatly, protože měly vysoké daně, ale ty daně postupně rostly tím, jak si ta země vlastně mohla dovolit ten luxus toho vysokého přerozdělování, to znamená v době, kdy Švédsko a Dánsko rostlo raketovým tempem v padesátých, šedesátých letech a tak dále, tak tam daně rozhodně takhle vysoké nebyly samozřejmě.

Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka
Pane Sulíku, poslední otázka, poslední otázka i tohoto Radiofóra, když naši politikové, kteří jaksi polemizují s reformami na Slovensku, mluví o těchto reformách, jedním dechem se zmiňují o sociálních dopadech a neodhadnutelných budoucích demografických dopadech, co vy na to? Ta reforma v podstatě platí rok, už jsou nějaké jaksi statistiky, jak to s čím pohnulo, nemáte z toho obavu jako duchovní otec této reformy, že se to prostě jednou za pár let vrátí negativně?

Richard SULÍK, slovenský ekonom
Já tu obavu nemám, ale v žádném případě, i kdybych tu obavu měl, to přeci není důvod tu daňovou reformu a nebylo by to důvodem tu daňovou reformu neudělat, já si nemyslím, že se to vrátí, když jsem předtím říkal, že těch, že rovná daň je ve třiceti třech zemích na světě zavedena, tak ani v jedné, ani z těchto, ale i v jiných zemích se, žádná země nevrátila zpět rovnou daň, vždycky ji jen zavedly a rovná daň platí, takže já jsem, v tomto jsem optimista, dokonce i naše opozice, kdyby se dostala k moci a vládla by, nemyslím si, že změní zrovna tu rovnou daň, ani technicky by to nebylo možné. Nechci to dále rozšiřovat, ale nemám, nemám takovouto obavu.

Pavlína WOLFOVÁ, moderátorka
Pánové, dávám vám poslední možnost, poslední větu, chcete-li reagovat? Jan Macháček, Hospodářské noviny.

Jan MACHÁČEK, novinář HN
No, tak já si myslím, že jde o to vlastně, jak, když vlastně strčíte někomu prst, jak se říká, tak vám třeba vezme celou ruku, ono se to samozřejmě postupně zase může vrátit, záleží na tom, jak ta země se stane jako bohatou a, řekněme, do určité míry rozmazlenou, takže pak uděláte určitou jednu výjimku nebo druhou výjimku a jak budete mít výjimky, budete muset přijímat další úředníky a tak dále, takže vrátit se to může, samozřejmě ne v horizontu pár let, ale v horizontu desetiletí, když to společnost bude požadovat.
„Rozdávat rady je zbytečné. Moudrý si poradí sám a hlupák stejně neposlechne.“ Mark Twain