Volby Home English

ODjinud: Česká televize je anachronismem

12. 7. 2005 - pm

(mfd 1.7.2005) Poslanecká sněmovna schválila ve středu zvýšení tzv. koncesionářských poplatků ze současných 75 korun na 100 korun a k lednu 2008 až na 135 korun. Občané by tak měli České televizi (ČT) platit ročně o 1 miliardu více, od roku 2008 až o 3 miliardy více. Současně se postupně sebere ČT možnost vysílat reklamy.

Zvýšení poplatků je pokusem politiků vyjít vstříc ČT a vyhrazením reklam jen pro soukromé televize zas politici vycházejí vstříc soukromým televizím.

Česká televize je však dnes již anachronismem a mělo by se začít spíše uvažovat o její privatizaci dokud ještě nějaké diváky má. Zákonem zřízená a politiky jmenovanou radou řízená televize již dnes nepředstavuje monopolní zdroj vizuální osvěty a zábavy. Konkurence v podobě soukromých televizí, internetu a všech dalších zdrojů zábavy a vzdělávání způsobuje, že čas věnovaný divákem veřejnoprávní obrazovce klesá a bude dále klesat.

Televizní poplatek je daň
Věcně vzato je koncesionářský poplatek majetkovou daní – tak jako se platí ročně poplatek z vlastnictví nemovitosti, musí se platit poplatek z vlastnictví televize, a to i pokud na ní divák sleduje jen video nebo soukromé stanice. Vzhledem k tomu, že televizi nebo počítač připojený na internet má skoro každý v této zemi, jde de facto o daň z hlavy, a to ve výši 1200 korun, resp. 1620 korun ročně od roku 2008.

Novinkou v zákoně je také "presumpce viny" – za poplatníka bude považován každý, kdo odebírá elektřinu, pokud nesepíše čestné prohlášení, že nevlastní zařízení umožňující příjem televizního programu.

ČT je nekalou konkurencí

ČT leze do zelí všem, kteří se snaží nabízet vzdělání a zábavu. Program ČT1 dnes představuje programovým schématem kopii komerční televize s výhodou několika miliard navrch z televizních poplatků. Zdá se být proto z hlediska volné konkurence správné vzít ČT reklamu, aby díky výhodě poplatků nemohla nekale konkurovat na inzertním trhu těm, kteří výhodu inkasa poplatků nemají. Na druhé straně, státní televize tak ztratí poslední motivaci usilovat o přízeň diváků a tak její sledovanost bude z logiky věci klesat. Výsledkem budou za tři roky dvě anachronické "čétédvojky", které v důsledku rozvoje nových technologií ztratí i valnou část stávajících diváků.

ČT2 se sice nepodobá největším komerčním televizím, ale i tak představuje nekalou konkurenci. Vytlačuje z trhu každého, kdo nabízí intelektuálnější filmy a pořady o přírodě, ať už jde o klubová kina nebo kabelové programy.

Proč by měl být i ten, kdo se na program ČT nedívá, nucen platit ČT? Je snad vysílání ČT ve veřejném zájmu? Copak neexistuje dostatek jiných příležitostí, jak se dostat k informacím nebo k zábavě? Nemohl by poplatek na ČT2 platit jen ten, kdo se na ní chce dívat? Pokud se zákon opírá o institut čestného prohlášení, mohl by se poplatek vztahovat jen na zájemce o státní program.

Vysílání ČT není ve veřejném zájmu, dívání se na televizi je čistě soukromou věcí. Neexistuje dnes ospravedlnění pro existenci státní televize, tak jako nepotřebujeme státní – veřejnoprávní – noviny, nepotřebujeme ani státní televizi. Kanál ČT1 – kopie komerčních televizí – by mohl být privatizován okamžitě, aniž by kterýkoliv divák pocítil újmu. kanál ČT 2 by mohl být privatizován záhy – a otevřel by se tak prostor pro všechny, kdo nabízejí na tržním principu programy, které divák ČT2 žádá.

Zvýšení poplatků jen prohloubí propast v efektivitě mezi ČT a soukromými stanicemi. Poplatek 1620 korun ročně bude drahý luxus za něco, co na kabelu nebo na internetu dostaneme nepochybně v roce 2008 levněji.
„Žití, to je největší umění na světě, neboť většina lidí pouze existuje.“ Oscar Wilde