Volby Home English

hn: Malé strany mají do sněmovny daleko

15. 11. 2005 - hn

Doplňující komentář předsedy LiRA Milana Hamerského:
Paní redaktorce Polanské, jsem řekl, že:
a) LiRA považuje volební spolupráci/podporu LiRA a dalších menších stran integrovaným SNK-ED za nejlepší řešení, to, že mezi některými zástupci SNK a ED přetrvává napětí nás vůbec netěší b) pokud o spolupráci nebude zájem, jsme připraveni postavit "Liberální kandidátku"
Paní redaktorce Polanské, jsem NEřekl: "K úspěchu SNK ED je skeptický." Pravděpodobně si zaměnila moji skepsi, že se podaří k bloku SNKED připojit všechny menší strany a zabránit druhé kandidátce.
*******************************************

Tři strany, jež si dělají největší naděje, že zaujmou po volbách ve sněmovně místo po US-DEU, už představily, čím chtějí zaujmout voliče. Strana zelených sází na samostatný postup, Evropští demokraté na spojení se Sdružením nezávislých, Nezávislí demokraté na populismus a známou tvář Vladimíra Železného.

S výjimkou Strany zelených se však preference nyní pohybují kolem jednoho procenta či pod ním. "Pokud chtějí uspět, musí se vydělit z konglomerátu malých stran, ve kterých se lidé neorientují," řekl sociolog Jan Hartl. Cesta je na první pohled banální a jasná: Zviditelnit se prostřednictvím schopného lídra, v programu pojmenovat svůj cíl a ukázat, že jej strana dokáže i uskutečnit.

Nejistá integrace ED a SNK

Splnit však tyto věci se malým stranám zatím spíš nedaří. Například spojení ED a SNK stále není jisté. Podmínky už schválila vedení obou stran, ED minulý týden, není ale shoda na volebním lídrovi ani na programu.

Politickým lídrem nového subjektu je podle dohod Josef Zieleniec, místopředsedou Jan Kasl. Podle zdrojů z obou stran však mezi oběma muži panuje citelné napětí.

To potvrzuje i Milan Hamerský z Liberální reformní strany (LiRA), který se dlouhodobých jednání o spolupráci malých stran účastní. K úspěchu SNK ED je skeptický. "Nezbývá než doufat, že se dohodnou, žádný jiný projekt, nějaká další nová strana, nemá asi cenu. Klonili jsme se k tomu podpořit je, abychom netříštili hlasy," řekl.

Politolog Michal Klíma si navíc myslí, že jména jako Josef Zieleniec, Jan Kasl, ale i Vladimír Železný dnes nepatří k tvářím, které mohou pro voliče představovat nové vize a přitahovat je. "Překvapuje mě i Martin Bursík v čele Strany zelených. Vůbec není vidět," řekl.
Klíma poukazuje na to, že malým stranám ubíhá čas. Jan Hartl dokonce míní, že vhodnou dobu pro racionální argumentaci a budování svého obrazu i pro potenciální voliče promeškaly.
"Teď jim nezbývá nic jiného, než spoléhat na emoce. Snažit se zaujmout v koncovce kampaně, využít rozmrzelosti lidí a stát se náhradní variantou pro tu skupinu voličů, kteří jsou váhaví, ale volit chtějí," řekl.
Tento způsob kampaně by asi nejvíce vyhovoval Vladimíru Železnému. "Nainscenovat vpád do volební kampaně by on uměl," myslí si Hartl.

Místo pro novou stranu je

Poptávka po nové straně mezi voliči podle sociologů i politologů je. Michal Klíma odhaduje tuto skupinu voličů na deset až patnáct procent. Novému subjektu navíc může pomáhat i pokračující uvolňování vazeb voličů k zavedeným stranám. Ze včera zveřejněného průzkumu CVVM vyplývá, že nejintenzívnější vztah si ke straně uchovávají příznivci KSČM. Nejméně přesvědčených voličů má ČSSD, následuje ODS (4, resp. 11 procent). Za přesvědčené příznivce nějaké strany obecně se označilo pouze 11 procent voličů a 27 procent dotázaných volí určitou stranu jen proto, že jim vadí nejméně.
K překročení pětiprocentní hranice vstupu do sněmovny má dnes nejblíže Strana zelených se zhruba tříprocentní podporou.
„Nikdy jsem nedopustil, aby škola stála v cestě mému vzdělání.“ Mark Twain