Liberální strana

Výročí eutanázie

29. 11. 2005 - lira

Liberálové podporují zavedení eutanázie v České republice!

Pět let po legalizaci eutanazie v Nizozemí: Následovníků je málo

PRAHA 25. listopadu (ČTK) - Bylo to v podstatě jasné hlasování. Jen čtyřicet ze 144 přítomných poslanců dolní sněmovny nizozemského parlamentu vyjádřilo svůj nesouhlas s legalizací eutanazie. Země tulipánů potvrdila pověst tradičně liberální země a nastartovala určité "přehodnocení" šestého božího přikázání - Nezabiješ! Nizozemský průlom přišel před pěti lety - přesně 28. listopadu 2001.

"Tato norma má své místo v dospělé společnosti," prohlásil tehdy ministr zdravotnictví Benk Korthals. Holanďané se přímo postavili praxi akceptované v dalších zemích, kde se připouští pasivní eutanazie, což je praxe, kdy se smrtelně nemocnému přestane poskytovat péče, ale zákon chybí a systém funguje tak, že justice "přimhouří oko". Akt tzv. milosrdného usmrcení je přitom v holandském podání svázán přísnými pravidly. Pacient musí trpět prokazatelně nevyléčitelnou a nesnesitelnou nemocí a ještě za vědomí o usmrcení požádat. Každý případ se pak musí hlásit zvláštní komisi.

Kritici namítali, že byla přenesena zodpovědnost z lékaře na paragraf, zastánci ale tvrdí, že i lékař potřebuje mít ve svém jednání oporu v zákoně. "Tento zákon ukončí šedou zónu," postavil se za něj Rob Jonquiere, šéf Sdružení pro dobrovolnou eutanazii. Této šedé zóně se v loňském třetím roce platnosti (od dubna 2002) zákona o asistované smrti tak vyhnulo 1886 případů, což oproti roku předchozímu znamenalo nárůst o 71 případů. Souhlas s praxí Nizozemci potvrzují i ochotou rozšířit zákon i na nemluvňata trpící nevyléčitelným a nesnesitelným utrpením, jejichž usmrcení zatím zákon neumožňuje.

Nizozemského příkladu zatím následovala jen Belgie a Švýcarsko, kde je eutanazie plně přípustná. Tedy, ve skutečnosti ještě před Nizozemím byla eutanazie legální několik měsíců v australském Severním teritoriu, po třech případech asistovaných sebevražd ale australská vláda s ohledem na ústavu tuto praxi zakázala. Ostatní země, kromě výjimek, které umožňuje například americký stát Oregon, nebo ojedinělých soudních verdiktů umožňující asistovanou sebevraždu vedou o legislativním zavedení eutanazie zatím spíše diskuse. V Česku možnost legislativního zavedení eutanazie naposledy nadhodil v polovině 90. let ministr spravedlnosti Jiří Novák, větší hloubky a podpory ale tato otázka zatím nedostala.

Ta poslední opravdu velká diskuze na téma eutanazie se odehrála na počátku tohoto roku, kdy se ve Spojených státech rozhořel spor mezi manželem a rodiči Terry Schiavové, která posledních patnáct let strávila připoutaná na lůžko s nevratně poškozeným mozkem. Do debaty se zapojil i prezident George Bush, ale i přes jeho snahu se nepodařilo zamezit odpojení Schiavové od přístrojů. Tento případ pak na několik týdnů rozdělil veřejné mínění Ameriky a byl ze všech stran probírán i v evropských médiích. Skupiny liberálních zastánců a na druhé straně většinou nábožensky motivovaných ortodoxních odpůrců se na přijatelném verdiktu shodnout nedokázaly.

* * * * * * * * * * * * * * * *
5.10.05> TZ Liberální reformní strana - LiRA/Liberálové ČR
Je čas legalizovat euthanázii – náš život nepatří státu
======================================

LiRA/LiberálovéČR podporuje novelu trestního zákona, který výrazně snižuje trestnost euthanázie.
Jsme přesvědčení, že je čas legalizovat v ČR euthanázii a přidat se tak k Nizozemí a Belgii. Zkušenosti obou zemí jsou pozitivní a pro nás velmi cenné.

Lidský život je pro nás mimořádnou hodnotou. Vyšší je však svobodné rozhodnutí o vlastním životě či jeho ukončení. Nejsme zastánci kultů smrti, v našich názorech navazujeme na silnou tradici liberalismu – antiku (stoiky) s jejím pohledem na sebevraždu jako sice krajní, ale přijatelné řešení určitých životních situaci, které člověkovi neumožňují zachovat si např. čest či důstojnost.

Připravíme návrh zákona, který dá euthanázii jasná pravidla tak, aby nemohla být zneužívána.

psáno pro MFD
Milan J. Hamerský: Povolme euthanázii

MF Dnes informovala 3.10. o připravované novele trestního zákona snižující tresty za euthanázii. Tento návrh jistě vyvolá řadu diskuzí k samotnému problému euthanázie. Jsem přesvědčen, že je správné co nejdříve přijmout obdobné normy jaké platí v Holandsku a Belgii. Jde však o problém mimořádně kontroverzní.

Staří Řekové si pod eu-thanázií (dobrá-smrt) představovali ukončení života z důvodů zachování cti či důstojnosti. Mnoho století po nich řešíme stejný problém. Naše kultura považuje lidský život za velmi vysokou hodnotu, ne však za nejvyšší. Jinak bychom neslavili hrdiny, kteří obětovali život pro další důležité hodnoty, např. svobodu. Součástí naši kultury je Jan Palach, i příběh Romea a Julie. Odsuzujeme je, nebo jejich tragické osudy bereme za možná měřítka chování v některých situacích? Myslím, že spíše to druhé.

Nikdo neschvaluje sebevraždy, ale někdy lze pochopit pohnutky, které k nim vedou. Existují choroby, jejichž pouhé vyslovení mnohé vyděsí. Existují i situace, které každý prožívá a řeší individuálně. Kdo může říci, že nikdy nebude chtít svůj život ukončit. že v případě, kdy nebude schopen učinit tak sám, nepožádá o odbornou pomoc?

Pro legalizaci euthanázie existuje mnoho dobrých důvodů jak morálních, tak praktických.
Nastolení jasných pravidel umožňuje omezit excesy, zvyšuje důvěru mezi lékaři, nemocnými, jejich příbuznými a v celé společnosti.

Dlouhodobé výzkumy v zemích srovnatelných počtem obyvatel s námi, Holandsku a Belgii, potvrzují, že v praxi k legálním euthanáziím dochází v třech tisícovkách případů. Fundované odhady hovoří v těchto dvou zemích o tom, že i přes možnost legální euthanázie, existuje jednou tolik nehlášených případů umělého ukončení života. Proto se v obou zemích vedou mnohaleté diskuze o zmírnění zákonných podmínek.

Morální pohled je zřejmý, každý je pánem svého života, své cesty ke štěstí. Neuvážené ukončení života je stejně zavrženíhodné, jako hazardování s ním či se zdravím. Máme-li se navzájem respektovat, musíme akceptovat rozhodování druhých o nich samotných, i když s ním nesouhlasíme. Nabízejme druhým pomocnou ruku a alternativy v krizových chvílích, aby neuvažovali o (asistované) sebevraždě. Pokud však druhý člověk učiní svobodné, vážně míněné rozhodnutí, důstojně je respektujme a snažme se je pochopit.

Problém euthanázie nelze vyřešit ignorováním. Připusťme si, že se to týká každého z nás. Čím dřív si stanovíme pravidla, tím dřív usnadníme rozhodování o posledních chvílích života tisícům našich spoluobčanů.