Volby Home English

hn: Vědci se bojí konkurence v Brně

14. 12. 2005 - hn

Český biomedicínský výzkum si dnes v mezinárodním srovnání nevede nijak zázračně - ve světovém "Top 100" nenajdeme žádnou tuzemskou instituci (nejlepší dokladem jsou žebříky v prestižním The Times Higher Education Supplement). Vláda stojí před rozhodnutím, které má potenciál tento stav změnit.

Jde o zřízení Mezinárodního centra klinického výzkumu Brno, do kterého by vstupovalo know-how americké Mayovy kliniky. Ta do první ligy na rozdíl od našich pracovišť patří - loni se umístila mezi nejlepšími dvaceti světovými neuniverzitními výzkumnými institucemi. Projekt je výsledkem vědecké spolupráce mezi českými a americkými výzkumníky.

Praha si hájí IKEM

Historie mohla dát bizarní důvody, proč se má toto pracoviště držet od České republiky stranou: doktor Mayo kdysi udělal silně negativní zkušenost s komunistickými úřady. To když se je pokusil přemlouvat, aby manželka jednoho z jeho kolegů, z politických důvodů vězněná v padesátých letech, mohla přijet za svým manželem do Ameriky. (Komunistický ministr ho vyhodil, ani mu v lijáku nedovolil zavolat si taxíka, prý si před Černínským palácem něco stopne.) Namísto zatrpklosti, kterou podobné osudy často vyvolaly, však Česko nachází v Mayově klinice ruku podávanou ke spolupráci, která je svým rozsahem naprosto neobvyklá.

Přesto se tento projekt setkává s kritikou. Je vidět třeba ve stanovisku, které pro ministerstvo školství vypracoval ředitel pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) profesor Rudolf Poledne. Nebo ve vyjádření předsedy Grantové agentury, kde zájmy IKEM rovněž zřetelně vystupují. Taktně se přitom zamlčuje, že údaje o kvalitní úrovni ohlasů na český medicínský výzkum je třeba číst pouze jako přiblížení se průměru zespoda, nikoli proniknutí do nadprůměru nebo dokonce špičky.

Pro jiné místní celebrity takový projekt znamená ohrožení vůdčího postavení, které v malých českých poměrech má jejich obor nebo pracoviště. Zvlášť když tu není takové konkurenční zrcadlo, které by jim mohlo nepříjemně připomínat, že nejsou na světě ze všech nejvýjimečnější. Kdyby se mohli kritici projektu vykázat jasným a objektivně průkazným mezinárodním uznáním svých pracovišť, nebylo by je třeba podezřívat z podjatosti a preferování vlastních zájmů. Za současného stavu si však nemůžeme nalhávat, jak jsme skvělí, jen se o nás ve světě neví, a jak o příchod mezinárodně renomovaných partnerů nestojíme.

Šance se nebude opakovat

Příchod Mayovy kliniky do Česka může přinést know-how potřebné pro uplatnění ve světovém klinickém výzkumu. Může přinést práci na nových medicínských patentech. V aplikačním výzkumu je na tom Česko obecně bídně a zejména v tomto ohledu jsou výhrady k projektu málo pochopitelné.

Porovnáme-li náklady, které má do potřebných budov pro tento projekt vkládat český stát, s hodnotou každodenního domácího kontaktu s pracovištěm představujícím příklad té nejlepší výzkumné praxe v oboru, najdeme stěží investici, která by slibovala srovnatelně dobré zhodnocení. Nebude-li příležitost, kterou brněnská Fakultní nemocnice U sv. Anny připravila, dnes využita, je realizace podobného projektu u nás na dlouhá léta vyloučena.

Odmítnout je třeba zejména námitku, že se stejnou finanční podporou by mimořádné výsledky dokázala přislíbit i řada jiných zdravotnických výzkumných pracovišť. Problém neleží ani zdaleka jen v množství nasypaných peněz, což je dobře vidět na našich univerzitách. Příprava v jiném místě, jiným způsobem a s jinou institucí znamená ztratit dalších pět až deset let na budování mostu vzájemné důvěry lidské, odborné i organizační.

Prospěje to celé zemi

Celý projekt je dnes výsledkem enormní investice společného lidského potenciálu vědců z Mayovy kliniky a brněnských výzkumných pracovišť reprezentovaných nemocnicí U sv. Anny i její spoluprací s Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity.
Nikdo jiný se v Česku přípravě podobného předpolí nevěnoval. Z jeho využití však bude mít užitek výzkumné prostředí v celé zemi. Autor, bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně, je místopředsedou senátního výboru pro vzdělání, vědu a kulturu
„Láska vdaných žen je nejcennější na světě, manželé o tom ovšem nevědí.“ Oscar Wilde