Volby Home English

Pranice o liberálního voliče

30. 1. 2006 - ln

Když české politické strany nevědí kudy kam, dostanou integrační roupy

My samozřejmě budeme slučovací sjezd SNK a Evropských demokratů pečlivě sledovat, a pokud bude vůle se dohodnout, tak i za ty tři lednové dny je možné podniknout leccos - řekl minulou středu ČTK předseda US-DEU Pavel Němec. Leccos ale v tomto případě znamená dost málo.

Zieleniecovo SNK sdružení nezávislých a Kaslovi ED se namlouvali dostatečně dlouho na to, aby tentokrát už k žádnému překvapení nedošlo a nová strana se pod názvem SNK ED v sobotu formálně ustavila. Chce navázat na předloňský úspěch v evropských volbách, v nichž Zieleniecovo a Kaslovo uskupení získalo jedenáct procent hlasů. Součet nejoptimističtějších volebních preferencí SNK a ED činí však jen něco přes tři procenta a navíc se při integraci preference zúčastněných subjektů obvykle mechanicky nesčítají.

Strana SNK ED se formálně ustavuje na poslední chvíli, pět měsíců před volbami. Ve srovnání s evropskými volbami, kdy ČR byla jeden volební obvod, který utáhli Zieleniec a Hybášková, budou muset SNK ED kvalitně obsadit čtrnáct krajských kandidátek v čele se čtrnácti pokud možno kvalitními lídry. Obtíže jsou to značné, nicméně SNK a ED nemají integrací co ztratit, protože na vlastní pěst by Zieleniecovi ani Kaslovi lidé do sněmovny těžko vtáhli.

Integrační magie

Vraťme se však k citovanému Němcovu výroku. SNK ED budou mít takříkajíc svých starostí dost, než aby se za tři poslední lednové dny objali s US-DEU.

Ostatně do svých integračních plánů ji nikdy vážně nezahrnovali.

Přáli jí klidné dožití ve vládních křeslech, nekritizovali ji, ale toť vše! Preferenčně dlouhodobě jednoprocentní US-DEU, nějakou dobu už hlavně servisní organizaci málo populárního vicepremiéra a ministra spravedlnosti Němce, nemohou SNK ED při zamýšleném vzestupu k vysněné parlamentní hladině potřebovat. To, že SNK a ED o integraci s US-DEU a dalšími liberálními silami nemají zájem, ale že stojí pouze o „fyzický přechod členů jiných politických stran do jejich uskupení“, potvrzuje i předsedkyně ODA Jiřina Nováková. Řečeno po lopatě, SNK ED samozřejmě nemá nic proti tomu, aby se na jejich kandidátkách objevili schopní a nezprofanovaní jedinci z ODA, US-DEU, LiRA a podobných exkluzivních klubů. Předsedkyně ODA je brakovacími úmysly SNK ED pochopitelně dotčená a zvažuje protiakci. Jakou? Inu spolu s některými unionisty spřádá plány na založení nové partaje s pracovním názvem Evropská liberální strana. „My nemluvíme o sloučení a přejmenování, my mluvíme o vzniku nové politické strany, do které bychom přešli,“ zdůrazňuje Nováková.

Tak či onak by se stejně jednalo o další pokus o integraci části české politické scény. Když se na přelomu let 1995 a 1996 sloučila ODS s Pilipovou KDS, chvíli to vypadalo na pravicový impuls žádoucímu integračnímu procesu tehdy přemnožených politických stran. Malinká KDS se ale v ODS rozplynula, aniž by ji obohatila například o křesťanský náboj či jiné hodnoty. Ani ve volbách 1996 se fúze Klausově straně náležitě nezhodnotila.

Další pokus na pravici se v roce 1997 rýsoval v nejpravicovější části ODA, ale k Pravicovému bloku už kvůli celkové krizi v alianci nedospěl. „Vyakčněním“ ODA se počátkem roku 2002 zhroutila čtyřkoalice a z povolebních úvah o možnostech její vnitřní integrace, k níž na hradeckém republikovém shromáždění Unie svobody vybídl křesťanský demokrat Jan Kasal, automaticky sešlo. Nedávné sloučení Nezávislých demokratů se Stranou za životní jistoty je účelový Železného pokus získat pro svůj populistický program ty důchodce, jež druhdy „obsluhoval“ broukožrout Kremlička. O ideové „splývání duší“ nepůjde ani náhodou.

Na levici k žádnému vážnému integračnímu pokusu nedošlo. Ortmanův Levý blok, neřku-li miniaturní Mečlovu Stranu demokratické levice Miloš Zeman preventivně odmítl v jakékoli ucelené podobě přivtělit k sociální demokracii. Fiaskem Levého bloku a Strany demokratické levice ve volbách 1996 se pak na levici vyčistil prostor mezi KSČM a ČSSD. Nebylo koho s kým slučovat.

To bude mela!

A jsme téměř tam, kde jsme začali - u liberálního středu. Po Svobodných demokratech-LSNS, také propadnuvších ve volbách 1996, zůstal atomizován. Nyní - po deseti letech - přicházejí SNK ED se snahou scelit alespoň jeho část. Vycházejí z předpokladu, že mezi ODS a křesťanskou KDU-ČSL zeje prostor, do něhož by je mohl protlačit pravicový segment z odhadovaných až patnáct procent liberálně laděných potenciálních voličů. Otázkou je, zda právě SNK ED dokáží přijít co do programu a kandidátů s neodolatelnou nabídku. Vladimír Železný a také Nezávislí Jany Bobošíkové upírají přece svoje zraky podobným směrem. Pranice o středového voliče bude veliká.
„Kdyby se mužům dostávalo manželek, jakých si zasluhují, měli by zatraceně těžký život.“ Oscar Wilde