Volby Home English

Zieleniec (mfd): Politika není občanská válka

12. 6. 2006 - mfd

12. 6. 2006, Mladá fronta Dnes
- Dramatický průběh letošní předvolební kampaně a povolební pat budou dlouho předmětem analýz a polemik. Mezi první vlaštovky patřil komentář Karla Steigerwalda "Předčasné volby - ano" (MFD 6. června). Dlouholetý politický komentátor se nás snaží přesvědčit, že v současné době nejsou podstatné věcné problémy společnosti, ale že jde o občanskou válkou mezi "levicí" a "pravicí", pouze vedenou jemnými prostředky. Z toho dovozuje, že jediným smyslem alternativních volebních nabídek bylo poškodit "pravici" v souboji s "levicí".

Motivem takového konání je podle Steigerwalda osobní nenávist. Nechci se zde zabývat osobními útoky na mne.
Jsou jenom ilustrací etické výbavy Steigerwalda pro výkon novinářské profese a ponechám je k posouzení čtenářům. Soustředím se na závažnější problém, na Steigerwaldovu představu o politice jako občanské válce, která je ostatně analytickým schématem většiny jeho žurnalistické tvorby.

Balkán u nás?

Jedním z nejcharakterističtějších rysů západní politické tradice, tím, co přivedlo Západ k dnešní úrovni demokracie a veřejné správy a k celkové kvalitě života společnosti, bylo opuštění pojetí politiky jako permanentní války, v níž jde o zničení oponentů, a přijetí konceptu politiky jako společné, občanské správy věcí veřejných. Politici reprezentují paletu názorů celé společnosti. Očekává se od nich, že se domluví, nikoli vzájemně zlikvidují.

Když se v minulosti mluvilo o takzvané balkánské politice, byla klíčovou odlišností od veřejného života západního stylu právě ona nesmiřitelnost politického zápasu, v němž, podobně jako ve Steigerwaldově pojetí, názorové rozdíly a osobní nenávist splývají v jedno. Základem balkánského přístupu byla politika jako permanentní a likvidační občanská válka, někdy ovšem vedená jemnějšími prostředky než zbraněmi.

Pojetí politiky jako nesmiřitelného zápasu dvou bloků, kdy nejde o otevřenou soutěž názorů na správu věcí veřejných, ale o vyřízení nepřítele, má své systémové důsledky.
Ztrácí se individuální odpovědnost politiků, která je vytlačovaná Steigerwaldem propagovanou loajalitou k bloku za každou cenu.
To vede k deficitu vzájemné kontroly uvnitř politického prostředí, jehož závažným symptomem je pandemie korupce.
Výsledkem takového politického zápasu není stát jako garant účinných pravidel fungování společnosti, ale pouze rozhodnutí, kterým skupinkám stát poslouží jako samoobsluha bez pokladny.

Polarizace je nebezpečná

Vyhrocení politiky do podoby občanské války nutně zplošťuje či zcela likviduje programovou diskusi. To pak samozřejmě prohlubuje nedůvěru občanů v politiku a ve stát jako takový a posiluje extrémní postoje, které jsou další vodou na mlýn těm, kdo chtějí vidět správu věcí veřejných jako nesmiřitelnou a likvidační konfrontaci.

Prostor, který pro své vývody dostávají novináři, jako je Karel Steigerwald, může být signálem, že se společnost dostává do nebezpečně zpolarizovaného stadia. V minulosti bývaly situace, kdy bezobsažný radikalismus vytlačoval znalosti a profesionalitu a politický aktivismus přebíjel základní etiku novinářského povolání, projevem hluboké krize společnosti.

Doufejme, že tvorba Karla Steigerwalda je jen svědectvím o kvalitách jednoho žurnalisty, nikoliv předzvěstí toho, co čeká naši společnost.
„Láska vdaných žen je nejcennější na světě, manželé o tom ovšem nevědí.“ Oscar Wilde