Volby Home English

Dobrý většinový systém existuje

11. 7. 2006 - ln

(vyšlo v -LN-) Hned po volbách vypuklo další kolo diskuzí o změně volebního systému do Poslanecké sněmovny. Mezi názory, které zatím v diskuzi zazněly překvapivě chybí model, který nejvíce zohledňuje současnou situaci a má proto největší šanci získat podporu nejen ODS, ale i ČSSD. Jde o dvoukolový většinový model, který známe z Francie.

Potřebujeme změnit volební systém do Poslanecké sněmovny!

Od voleb v roce 1996 zažíváme neustálé krize vlád zapříčiněné jejich chatrnou podporou ve sněmovně. Buď jsou závislé na dobře zaplacené podpoře jedné opoziční strany či na rozmaru jednoho poslance. Nezvolení kandidátky ODS do čela sněmovny opět v plné nahotě ukázala nezbytnost vystoupit z tohoto kruhu permanentních krizí.

Přes léta diskuzí zastánců a příznivců nejrůznějších variant stále chybí shoda na potřebě a podobě jeho změny. Vládní návrhy o zvýšení poměrnosti současného systému voleb do Poslanecké sněmovny je třeba odmítnout jako nezodpovědné. Jsem přesvědčen, že potřebujeme zásadní změnu jdoucí opačným směrem.

Volební inženýrství klade na volební systém dva základní požadavky. Prvním je reprezentativnost. Jde o to, aby podpora veřejnosti politickým stranám byla promítnuta s co nejmenším zkreslením do složení zákonodárného sboru. V čisté podobě jej představuje poměrný systém bez všech vnějších omezení. Představme si Českou republiku jako jeden obvod bez pěti procentní uzavírací klauzule. K zisku mandátu jednoho z dvou set poslanců stačí půl procenta hlasů (při dopočítávání propadlých i méně). Tento systém najdeme např. v Izraeli.

Druhým požadavkem, k prvnímu často protichůdným, je efektivita. Pod tímto pojem si politologové a ústavní právníci představují schopnost volebního systému podporovat vznik stabilních, programově příbuzných většin schopných vytvářet vládní koalice. Laicky řečeno, jde o zvýhodnění vítězné strany či stran tak, aby měla více poslanců než odpovídá výsledku voleb přepočtenému poměrně na mandáty. Na rozdíl od poměrného, nelze u většinového systému navrhnout optimální model. Existuje velké množství variant. Nejčistější je pravděpodobně způsob známý z Velké Británie u nás prosazovaný ODS. Volby probíhají v jednomandátových obvodech jednokolově. Vítěz bere vše. V našich senátních volbách známe model dvoukolový, kde v druhém kole soutěží dva nejúspěšnější z prvního kola.

Změna volebního systému do dolní komory je zásadním zásahem do ústavy. K takovému zásahu musí být dobré důvody. Jsem přesvědčen, že existují. Oporu pro svá tvrzení nacházím v praxi několika posledních voleb do dolní sněmovny. Výsledky voleb od roku 1996 vedly k menšinové, stojedničkové a teď se jedná o stovkové vládě, potácející se od hlasování k hlasování.

Vidím dva základní okruhy důvodů proč změnit volební systém do Poslanecké sněmovny.

Prvním je slabost vlád neschopných prosazovat konzistentní reformy, které jsou nezbytné pro změnu trendů v ekonomice, nezaměstnanosti, zadlužování, stárnutí populace a dalších zhoršujících se parametrech.

Druhý faktor je politický. Je třeba zrušit blokaci sněmovny komunisty a do budoucna zkomplikovat vstup dalším extrémistům ala sládkovci.

Volič volí vládní koalici

Cestou z problému je zavedení většinového způsobu volby do dolní sněmovny. Za optimální pro ČR je model známý z Francie. Používají upravený dvoukolový systém. V prvním kole uspěje ten kandidát, který získá více než 50 procent hlasů. V obvodech, kde se tak nestane, proběhne druhé kolo, kam postoupí všichni kandidáti, kteří překonali 12,5 procenta. Z druhého kola postupuje vítěz a to i v případě, když získá méně než 50 procent hlasů.

Hlavním kouzlem tohoto systému je situace mezi prvním a druhým kolem voleb. Programově blízké strany, které si přímo konkurují, jsou pod rizikem vzájemného vyblokování nuceny vyjednávat a stahovat své kandidáty výměnou za podporu v těch obvodech kde mají šanci. Přirozeně, že spolupracují strany, které jsou si blízké.

Zjednodušeně řečeno v prvním kole občan volí stranu, která mu nejvíce vyhovuje a ve druhém kole už vybírá mezi koalicemi budoucí vládní sestavu. Pokud se mu nelíbí koalice na kterou se jím podpořená strana chystá, nic mu nebrání v druhé volbě volit odlišně či se voleb neúčastnit.

Navrhovaný systém má přednosti většinového, umožňuje vznik vlády se silnou podporou v dolní sněmovně. Nevede k redukci politických stran, ale naopak vytváří soudržné vnitřně pluralistní politické bloky (např. křesťané, liberálové, konzervativci vs. socialisté, zelení, komunisté), blokuje či významně snižuje roli extrémistů. Není nutné měnit postavení prezidenta, Senátu a způsob voleb do něj. Potřebujeme rozum a odvahu k rozhodnutí.

autor je politolog, předseda Liberální reformní strany
nejlepší autobazar, nejhorší autobazar, autobazar recenze, autobazary čr recenze, recenze bazarů/zkušenosti barazy, zkušenosti s autobazary, bazary zkušenosti