Volby Home English

Daně: je třeba udělat rychlý řez

10. 5. 2007 - mfd

Podstata námi navrhnuté rovné daně je zdanit jakoukoli vytvořenou hodnotu přesně jednou. Je úplně jedno, jestli nějakou hodnotu vytvořil otec šesti dětí závislou prací, zemědělec nebo živnostník, nebo jde o hodnotu vytvořenou obchodem, výrobou nebo službou, popřípadě jestli jde o zisky z akcií, či o úroky atd. Z každé jedné koruny vytvořené českou ekonomikou si stát vezme dvanáct haléřů daně z příjmu. Pokud se česká společnost neshodne na této základní premise, není třeba vůbec ztrácet čas debatou o rovné dani.

Kromě zmíněné premisy jsme uplatnili základní principy zdaňování a výsledkem je návrh zákona, který zdaňuje každou nově vytvořenou hodnotu přesně jednou. Samozřejmě, že zároveň ruší téměř všechny výjimky. Plně chápu, že dotčeným skupinám se nebude líbit, že přijdou o výjimku, ale je třeba si postavit otázku, zda je spravedlivé, aby se právě na jejich výjimku museli poskládat ostatní daňoví poplatníci formou vyšší sazby daně. Proto se klidně může stát, že tomu, kdo dnes neplatí (na úkor ostatních) vůbec žádné daně, stoupne daňové zatížení na 12 procent. Toto však v žádném případě není důvod na vymýšlení kompenzací pro toho chudáčka, který nedej bože teď bude muset platit daň. Mnohem více je to důvod se ptát, proč dnes neplatí žádné daně, proč má výjimku, kterou mu financují ostatní, a jestli je to fér vůči poplatníkům, kteří ze svých příjmů platí 32procentní daň.

V této souvislosti považuji názory některých členů ODS, že podnikatelé nechtějí mít nižší daně, ale chtějí raději výjimky, za irelevantní. Samozřejmě, že provozovateli malé vodní elektrárny, který má dnes výjimku a neplatí vůbec žádnou daň, je sazba daně ukradená a on raději bude chtít zachovat tu svou výjimku. Ale nejde o to, co chce tento konkrétní podnikatel, ale jak k tomu přijdou všichni ostatní podnikatelé, kteří dnes platí 24procentní daň z příjmů. Spravedlivé je, aby všichni platili rovný díl ze svých zisků, a když už některá činnost musí být dotovaná, tak ať ji stát dotuje přímo, a ne přes daně.

Zároveň je třeba si uvědomit, že důsledným zrušením výjimek (tedy rozšířením základu daně) je možné realizovat bezkonkurenčně nízkou sazbu daně, a sice 12 procent. Při této sazbě se nevyplatí ani velké majetky „čistit“, respektive „daňově ošetřit“ například přes Kypr. Každý, kdo podniká, ví, že se nebavíme o milionech, ale o miliardách, které přes daňové ráje unikají státnímu rozpočtu. Zdanit peníze v České republice dvanácti procenty má tu nepřekonatelnou výhodu, že daňový poplatník umí prokázat původ svého majetku. Se sazbou dvanácti procent se Česká republika stane daňově nejatraktivnější zemí mezi zeměmi EU a OECD, o technické čistotě zákona ani nemluvě.

Cílem není bezhlavě zdanit cokoli, ale – jak jsem psal výše – zdanit každou nově vytvořenou hodnotu, a to přesně jednou. To znamená, že například úvěr není nově vytvořená hodnota, a proto nebude zdaněn, na rozdíl od mylné informace Hospodářských novin. Stejně tak dividendy nesmí být zdaněny, protože by šlo o dvojí zdanění.

Na druhé straně dotace, řekněme zemědělcům, mají být součástí základu daně, protože z pohledu zemědělce jde o příjem a nehraje žádnou roli, jestli ten příjem pochází z prodeje výrobků, nebo od státu.

Těchto příkladů by se dalo uvést mnoho a vždy to skončí u toho, že každá nově vytvořená hodnota bude zdaněna přesně jednou jedinou sazbou.

Česká republika má momentálně jedinečnou šanci stát se nezpochybnitelným lídrem v oblasti přímých daní a bylo by škoda tuto příležitost propást. V žádném případě nechci zasahovat do nezávislosti médií, ale chci poprosit všechny redaktory, aby si nejdříve ověřili fakta.

Osobně rád odpovím na jakýkoliv dotaz a připomínku. Můj e-mail je richard@sulik.sk.

Na závěr k výjimkám. Zrušit jednu výjimku je téměř nemožné. Zrušit všechny výjimky je možné za tří předpokladů. Zaprvé politici musí mít odvahu a nespouštět kalhoty ještě předtím, než první lobbista stihne zaklepat na dveře. Zadruhé musí zrušit všechny výjimky najednou. Dotčené skupiny se mnohem snáze smíří se škrtnutím své výjimky, když budou vědět, že ostatní přišly o ty své. A zatřetí je třeba nabídnout kompenzaci. Tou je právě 12procentní sazba.

Zrušení výjimek a nízká sazba jsou možné jen jako jeden čistý řez a byla by velká škoda tuto šanci propásnout.
„Láska vdaných žen je nejcennější na světě, manželé o tom ovšem nevědí.“ Oscar Wilde