Volby Home English

Budoucnost lidovců je v ODS/KDU

15. 8. 2007 - ln

v LN vyšly 2 polemiky -Šula- , -Šaradín- ,
na blogu aktualne.cz se vyjadřil -C.Svoboda- )


Konec trestního stíhání předsedy KDU-ČSL umožňuje s odstupem zhodnotit, kam mnohaměsíční aféra posunula lidovce. Křesťanští demokraté nikdy nebyli intelektuálskou stranou. Kromě krátkého období čtyřkoalice, kdy se dostali do nečekaných výšin, vždy byli stranou malou až okrajovou s hlavním cílem být vždy při tom. To se jim díky zablokovanému volebnímu systému daří.

Novinář Petr Nováček ve svém komentáři Příliš klidná síla (LN 10. 8.) vidí jako hlavní slabinu neprofilovanost lidovců a to, že nenabízejí žádné programové body, „k čemu strana směřuje“. Programový pohled je jistě důležitý, nepostihuje však důležitější posuny a trendy v české politice.

V každých volbách sněmovnu opouští jedna či více stran, zatím nahrazována jinou. Ať již šlo o moravisty, zemědělce, ODA, US. Jen zeleným se podařilo vrátit deset let po vypadnutí zpět a polepšit si ze tří na šest poslanců. Lidovci jsou toto volební období hlavními kandidáty na sestup z první ligy.

I když se to z Prahy, kde lidovci sedí na vlivných postech ministrů a jejich náměstků, nezdá, KDU-ČSL je v zásadním ohrožení. Kromě své dlouhodobé programové a personální slabosti přestala být celostátní stranou. Ze čtrnácti krajů nemá poslance ve čtyřech, krajské zastupitele také ve čtyřech, když ve dvou uspěla jen s notným štěstím díky koaličním partnerům. Senátory má jen v sedmi krajích. V Praze nemá žádného ze sedmdesáti krajských zastupitelů ani z jedenácti senátorů. Z 25 pražských poslaneckých míst získal Cyril Svoboda pro KDU jedno za 4,85%.

Lidovci by se měli poučit u podnikatelů. Jak zaznamenaly ekonomické rubriky médií, dochází letos k největší vlně prodejů českých firem. Kromě vyčerpanosti „průkopníků kapitalismu“ z devadesátých let je hlavním důvodem snaha reagovat na ostrou konkurenci na trhu a posílení zdrojů pro udržení či další expanzi firem. Lidovci jsou v obdobné situaci. Od roku 1989, kdy se vymanili ze svěrací kazajky Národní fronty, si otestovali jak samostatné, tak koaliční kandidátky s KDS v roce 1990 a US-DEU v roce 2002.

KDU-ČSL je v pozici firmy, která, když nic neudělá, může jen ztrácet. Vzhledem k počtu členů, tradici i regionálnímu rozložení není řešením sloučení s jinou stranou. S nápaditým řešením už koketoval minulý předseda Kalousek -po vzoru německých CDU/CSU vytvořit trvalou volební koalici dvou samostatných stran ODS/KDU-ČSL. Jeho pád diskusi uvnitř strany utnul.

Pro obě strany by to přineslo nemalé efekty. ODS by měla svého konzervativního přelétavého partnera pod kontrolou a jeho hlasy v českých krajích by nepropadaly. Celkový zisk koalice by mohl překonat i magickou hranici sta poslanců. Při krajských volbách by tato koalice měla mnohde šanci zopakovat úspěch ODS v Praze a vládnout sama.

Lidovci by dostali to, o co stojí nejvíce - trvalou jistotu politického vlivu garantovaného počtem volitelných míst. Za druhé by se mohli ze středové strany pro všechny a pro nikoho profilovat jako sociálně konzervativní (sociálně populistická) strana, tak jak to v posledních měsících činí vcelku úspěšně Čunek. Mohli by také dostat od ODS garanci dvou až čtyř hejtmanů. I dnes mají fakticky dva, když jejich první místopředseda Roman Línek řídí Pardubický kraj za nemocného hejtmana ODS.

Pro firmu stejně jako pro stranu je důležité zvolit vhodný okamžik pro zásadní manévr. Lidovci se nachází v nejvhodnější pozici pro opuštění neživotné koncepce třetí strany, často zdůrazňované křesťanské demokracie vedle demokratů sociálních a občanských (údajně liberálních). Čunek prokázal zarputilost a mimořádnou obratnost při zachraňování vlastní kůže, teď ho čeká řešení perspektivy křesťanské strany a jeho pětatřiceti tisíc bratrů a sester jednou provždy.
„Snažme se žít tak, aby naší smrti litoval i majitel pohřební služby.“ Mark Twain