Volby Home English

Zpráva o stavu soukromí světa

18. 1. 2008 - zv

Americká firma Electronic Privacy Information Center spolu s britskou Privacy International pravidelně provádějí průzkum o stavu soukromí ve světě. Poslední zpráva za rok 2007 nedávno vyšla a je k dispozici zde -http://www.privacyinternational.org/phr- . Zpráva zahrnuje 70 zemí – o 47 více než loni - a poprvé také umožňuje zaznamenat trend porovnáním známky z předchozího roku.

českou verzi i s tabulkami najdete -zde- na webu zvedavec.org

_________________________
Závěr

Rok 2007 zaznamenal celosvětové zhoršení situace na poli dodržování soukromí občanů, zvýšené odposlechy a kontroly ze strany států a selhávající zákonné ochrany a mechanismy na ochranu soukromí.

Obavy z emigrace dominovaly světové agendě v roce 2007. Státy velmi rychle instalovaly databáze a systémy na zjišťování identity, otisky prstů a DNA, často bez ohledu na následky, které to bude mít na soukromí vlastních občanů.

Porovnání známek z roku 2007 s předchozím rokem ukazuje zvýšený apetit státní moci pro kumulování a archivaci geografických, komunikačních a finančních dat o svých občanech. To vede k závěru, že všichni občané bez ohledu na svůj legální status jsou považováni za podezřelé.

Zvýšený trend odposlechů a státního dozoru je přikrmován vznikem profitujícího a kvetoucího průmyslu zaměřeného na výrobu odposlechových a sledovacích zařízení a počítačových firem. Byla uzavřena řada mezinárodních dohod, které často operují aniž by braly ohled na zákony nebo demokratické procesy státu.

Navzdory politickým změnám v kongresu USA pokračuje růst odposlechů a sledování v této zemi a dotýká se jejich občanů i návštěvníků.

Odposlechové iniciativy Bruselu zapříčinily rozsáhlý pokles soukromí napříč evropskými státy, narušily nebo zcela zlikvidovaly ochranu i v těch zemích, které tradičně prosazovaly vysokou úctu k soukromí.

Soukromí občanů starých demokratických zemí se vytrácí, zatímco tzv. nové demokracie se relativně drží.

Německo, které se v předchozím roce umístilo v Evropě na prvním místě, znatelně kleslo na pozici sedm, za Portugalsko a Slovinsko.

Co se týče statutární ochrany a zachovávání soukromí jsou Spojené státy nejhorší zemi v demokratickém světě. Celková ochrana soukromí v USA je na nesmírně nízké úrovni, dokonce horší než v Indii a na Filipínách. USA je dnes na mapě vyznačeno černou barvou dokládající široce prováděné odposlechy mimo jakoukoliv kontrolu.

Z evropských zemí je na tom nejhůře Británie, která je rovněž zobrazena černou barvou stejně jako Rusko a Singapur. Na druhé straně Skotsko se zdá být na tom lépe než Anglie a Wales.

Argentina je na tom lépe než 18 zemí z Evropské unie.

Austrálie získala lepší známku než Slovensko, ale horší než Jižní Afrika a Nový Zéland.
________
Detailnější popis u některých zemí

Řecko
*Článek 9 Ústavy garantuje právo na soukromí doma a doplněk článku 19 chrání osobní údaje.
*Komplexní zákony na ochranu soukromí.
*Úřad pro ochranu soukromí je nezávislý, v jeho čele stojí vysoce postavený člověk. Úřad má právo uložit administrativní sankce nebo penalizovat narušitele soukromí a to včetně jeho zavření. V minulosti několikrát kontroverzně rozhodl v případech identifikačních dokladů, kamerových systémů, DNA a sledování na pracovišti.
*Instalace kamerových systémů pro olympiádu byla povolena pod podmínkou, že tyto systémy budou po olympiádě deaktivovány, nicméně byly v činnosti ještě dalších šest měsíců a později až do roku 2007 za účelem sledování dopravy.
*Policie byla později za jejich použití pokutována.
*Známý případ ministerských odposlechů, ve kterém hrál roli Vodafone, vedl k pokutě 76 milionů euro vyměřených firmě Vodafone.

Maďarko
*Právo na soukromí zaručeno článkem 59 Ústavy bylo potvrzeno silným rozhodnutím Nejvyššího soudu v roce 2007, který požadoval zlepšení ochrany na právo na soukromí a kritizoval neprůhlednost.
*Státní ochrana je komplexní, zakazuje univerzální identifikační čísla nebo kódy, stejně tak existuje specifická ochrana podle sektorů a ochrana podle trestního zákona.
*82% kamerových systémů neodpovídá požadavkům zákona a může mít schopnost rozeznávat tváře.
*Odposlechy autorizuje soudce, ale Nejvyšší soud rozhodl, že není dostatečná transparentnost.
*Odposlechy jsou povoleny jen při vyšetřování takových kriminálních zločinů, za které se chodí do vězení na více než pět let.
*Bezpečnostní služba potřebuje souhlas zvláštního soudce jmenovaného ministrem spravedlnosti, ale objevily se zprávy o tom, že bezpečnostní služba toto zneužívá.
*Veřejné protesty pomohly k odmítnutí prodloužení archivace sebraných dat.
*Známý případ, při kterém Vodafone monitorovala své zaměstnance celých 24 hodin denně v patnáctiminutových intervalech, soud dal za pravdu zaměstancům.
*Maďarský prezident odmítl podepsat zákon dovolující aerolinkám odeslat do USA osobní data cestujících pokud nebudou mít vyslovený souhlas cestujících.

Rumunsko
*Ústavní články 26, 27 a 28
*Komplexní zákony na ochranu soukromí.
*Úřad na ochranu soukromí rozjel v letech 2006 a 2007 širokou vzdělávací kampaň pro veřejnost a stanovil hranice a pravidla pro případy porušení ze strany operátorů.
*Odposlechy povoluje pouze hlavní státní žalobce z úřadu u Nejvyššího soudu a lidé se mohou proti tomu odvolat u Komise pro lidská práva u dvou komor parlamentu, zneužívání ale přesto existuje.
*Návrh zákona na dobu archivace dosud nebyl schválen, navrhuje 12 měsíců, přístup k datum je povolen pouze v boji s organizovaným zločinem a je vázán na povolení soudce.
*Rumunsko ratifikovalo dohodu o počítačové zločinnosti.

Česká republika
*Komplexní zákony na ochranu soukromí.
*Úřad pro ochranu soukromí několikrát uložil pokuty za porušení zákona, odmítl požadavek odeslat za hranice soukromá data občanů a participoval na řadě aktivit pro výuku občanů.
*Soudně povolené odposlechy mohou trvat maximálně šest měsíců, nicméně existují výjimky pro tajné služby. Rovněž panují nejasnosti v tom, kdo má k záznamům přístup.
*Zákon na praní špinavých peněz omezuje privilegia obhájce a jeho klienta.
*Zaměstnavatel nesmí číst obsah emailů svých zaměstnanců, ale může číst hlavičky.
*Horkou bramborou je legislativa pro zdravotní registr, kterou prezident vetoval na základě porušování soukromí, ale jeho veto bylo parlamentem přehlasováno.
*Zvýšený počet kamerových systémů, z nichž je jen malá část řádně legalizována Úřadem pro ochranu soukromí.
*Úřad pro ochranu soukromí uložil pokutu státu za sběr biometrických údajů a otisků prstů.
*Existují plány pro sdílení dat mezi státními orgány.

Slovensko
*Dobrý zákon v Ústavě z roku 1992 s pomocí Ústavního soudu, ale Evropský soudní dvůr nedávno rozhodl proti tomuto ústanovení.
*Vládní zmocněnec podává dvakrát do roka zprávu a má moc nařizovat vyšetřování.
*ODPD provedl preventivní audit kamerového šmírování.
*Málo stížností na porušení soukromí.
*Neexistují pravidla pro biometrické údaje, jejich sběr, použití a přístup k nim.
*Zákon na odposlechy se týká extrémně vážných kriminálních případů, ale v průběhu let se na veřejnosti objevilo mnoho případů ilegálních odposlechů opozičních politiků, novinářů a disidentů.
*Pokračují zprávy o návštěvě domovů Romů bez příkazů k prohlídce. Od roku 2008 se mají odebírat otisky prstů pro žádosti na pas.
*Vláda podporuje irskou vládu ohledně doby skladování sebraných údajů.
*Vláda zneužívá zákon na ochranu soukromí za účelem ochrany policie a aktivit politiků.

Británie
*Světová jednička co se důslednosti a detailnosti odposlechu týče.
*Nedostatek odpovědnosti a chybějící zákony trestající prozrazení dat.
*Vládní zmocněnec nemá téměř žádnou moc.
*Sledování komunikací autorizují politikové nikoliv soudci, důkazy se nevyužívají u soudu, dohled provádí vládní zmocněnec, který jednou za rok sepíše zprávu po prohlédnutí vybraných několika případů.
*Stovky tisíc požadavků vládních agentur telekomunikačním operátorům pro předání dat.
*Doba archivace dat se znatelně prodloužila spolu s tichou změnou postavenou na zákonech EU.
*Objevují se plány na vytvoření odposlechové komunikační sítě na ochranu autorských práv.
*Plánované iniciativy pro identifikaci jednotlivců jsou nejvíce invazivní na světě, vysoce centralizované a stavěné na maximu biometrických údajů, plány vybavit v roce 200á všechny cizince průkazy stále platné.
*Hraniční přechody budou intenzivně sbírat data o všech příchozích. (Udivuje mne, že autorům zprávy uniklo to, co osobně považuji za nejhorší – pomocí všudepřítomných kamer v ulicích rozeznávat automaticky značky všech projíždějících vozidel a propojením se satelity sledovat cestu každého jednotlivého auta v Británii).

USA
*Neexistuje ústavou zaručené právo na soukromí, nicméně 4. doplněk Ústavy omezuje prohledávání a zabavování majetku.
*Neexistuje komplexní zákon na ochranu soukromí, množství zákonů podle odvětví.
*FTC nevěnuje otázkám na soukromí pozornost, jakou by si zasloužily, nicméně vydal v roce 2007 doporučení pro reklamní agentury.
*Legislativa jednotlivých států týkající se průniků soukromých dat se ukázala být užitečná v nalezení děr v bezpečnosti.
*REAL-ID a další identifikační programy na principu biometrie se šíří aniž by na ně někdo adekvátně dohlížel, zkoumal a bez finanční struktury.
*Extensivní sdílení dat mezi federálními agenturami a soukromým sektorem. Zvyšování kamerizace.
*Kongres schválil prezidentem předložený program na odposlechy zahraniční komunikace protékající americkými operátory jako gmail, hotmail apod. Nyní uvažuje o imunitě pro telefonní operátory, současně vláda zavádí utajení, čímž znemožňuje právní postih.
*Neexistuje zákon na dobu archivace a stejně tak neexistuje zákon na ochranu dat.
*Světová jednička ve sběru dat na hranicích, povinné předávání dat cestujících do USA.
*Slabá ochrana finančních a zdravotních údajů, plány na „kovové kruhy“ kolem měst pro monitorování pohybu jednotlivců.
*Demokratické hlídací mechanizmy se zdají být silné, ale nový kongres a politická dynamika ukazují, že imigrace a terorismus zanechává politiky vystrašené a bez principů.
*Na federální úrovni nikoho příliš nezajímá nedostatek zákonů na únik soukromých dat.
*Nedávné zprávy o vznikající databází biometrických údajů FBI je zneklidňující – mohla by vzniknout největší databáze biometrických vzorků na světě, která přitom není chráněna silnými zákony na ochranu soukromí.

„O chytré ženské je nouze. Konečně o chytré mužské zrovna tak.“ Jan Werich