Volby Home English

Zákaz pochodu extrémistů v Plzni vytváří nebezpečný precedens

25. 1. 2008 - np

text přesně vystihuje stanovisko LiRA

pátek, 18. 01. 2008
Primátor statutárního města Plzně Ing. Pavel Rödl včera zakázal dávno ohlášený průvod národně socialistických (nacistických) extrémistů, který se měl konat 19. ledna 2008 v Plzni. Přestože je mi čistě lidsky primátorův přístup sympatický, ze způsobu, jakým zneužil svoji funkci a porušil zákon mi běhá mráz po zádech. Zbývá totiž otázka, na koho si orgány veřejné moci - samozřejmě v zájmu "dobré věci" - vyšlápnou příště. Na Vás? Na mě?

Dne 19. ledna 2008 mělo v Plzni proběhnout shromáždění "za svobodu slova". Bylo řádně ohlášené a protože Úřad městského obvodu Plzeň 3 neměl k dispozici informace, které by odůvodňovaly jeho zákaz, nechal proběhnout třídenní lhůtu, kdy bylo podle zákona o shromažďování možné toto shromáždění, které mělo mít formu pochodu městem, zakázat.

Podmínky pro zákaz shromáždění jsou definovány § 10 zákona o právu shromažďovacím takto


(1) Úřad, jemuž bylo shromáždění oznámeno, je zakáže, jestliže by oznámený účel shromáždění směřoval k výzvě:
a) popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů;
b) dopouštět se násilí nebo hrubé neslušnosti;
c) jinak porušovat ústavu a zákony.
(2) Úřad shromáždění zakáže též tehdy, jestliže a) se má konat na místě, kde by účastníkům hrozilo závažné nebezpečí pro jejich zdraví,
b) na stejném místě a ve stejnou dobu se má podle dříve doručeného oznámení konat jiné shromáždění a mezi svolavateli nedošlo k dohodě o úpravě doby jeho konání; nelze-li určit, které oznámení bylo doručeno dříve, rozhodne se za účasti zástupců svolavatelů losováním. (3) Úřad může shromáždění zakázat, má-li být konáno v místě, kde by nutné omezení dopravy a zásobování bylo v závažném rozporu se zájmem obyvatelstva, lze-li bez nepřiměřených obtíží konat shromáždění jinde, aniž by se tím zmařil oznámený účel shromáždění.

Teprve později, již po uplynutí zákonné lhůty, kdy bylo možné shromáždění zakázat, začaly vycházet najevo skutečnosti, které naznačovaly, že oznámený důvod shromáždění je jen formálním zakrytím srazu národních socialistů (nacistů). Navíc trasa průvodu okolo plzeňské Velké synagogy ve spojení s datem, které připadá na 66. výročí zahájení transportů plzeňských Židů do terezínského ghetta, ukazovala na to, že se jedná o jasnou provokaci.

Ustanovení § 11 odst. 1 zákona o právu shromažďovacím však hovoří jasně:

O zákazu shromáždění (§ 10) nebo době jeho ukončení (§ 9) rozhodne úřad bezodkladně, nejpozději však do tří dnů od okamžiku, kdy obdržel platné oznámení.
v Výkladem a contrario nelze dospět k jinému závěru, že po uplynutí třídenní lhůty již shromáždění zakázat nelze.

Primátor města Plzně však shromáždění přesto zakázal, čímž porušil jednak zákon o právu shromažďovacím, jednak Listinu základních práv a svobod, která má sílu ústavního zákona a jejíž článek 19 říká

(1) Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno.
(2) Toto právo lze omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. Shromáždění však nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy.

Ze znění čl. 19 Listiny je tedy zřejmé, že shromažďovací právo může být omezeno jen zákonem a právě tento zákon - zákon o právu shromažďovacím - primátor Plzně hrubě porušil.

Primátor Plzně ani nijak nezastírá, že si je vědom ošidnosti svého rozhodnutí a obhajuje je tím, že to "bylo jediné, co jsem mohl dělat". Spoléhá přitom na princip tzv. presumpce správnosti úředního rozhodnutí, tedy na zásadu, že na každé úřední rozhodnutí je nutné hledět jako na správné, dokud není zrušeno nebo změněno, a na to, že soud nestihne jeho rozhodnutí ze čtvrtka 17. ledna 2008 do data konání shromáždění 19. ledna 2007 zrušit, i kdyby byla žaloba podána neprodleně.

Rozhodnutí primátora města Plzně je špatné. Velmi špatné. S "dobrým úmyslem" vytváří krajně nebezpečný precedens, že veřejná moc v případech, kdy tak uzná za vhodné, bude ignorovat platné právo a uplatňovat svévoli. Pokud by se tento přístup "ujal", mohla by být do budoucna obdobně zakazována i kterákoliv jiná shromáždění a tím občanům upíráno jejich ústavní právo se shromažďovat.

Naší základní obranou a zbraní proti neonacistům je zákon. Dodržujeme a respektujeme zákon, zatímco oni nikoliv. Základním znakem právního státu je, že zákon dodržuje i veřejná moc. Bez ohledu na to, zda se jí znění zákona momentálně hodí či nikoliv. Pokud tedy nyní kritizuji nezákonné rozhodnutí primátora Plzně, nehájím tím neonacisty. Hájím tím před svévolí veřejné moci ústavou zaručená práva a svobody nás všech.

Post scriptum:
Úřady samozřejmě možnost znemožnit pochod neonacistických extrémistů zákonným způsobem měly, stačilo jen dohlížet na průběh shromáždění a dle § 12 odst. 5 zákona o právu shromažďovacím jej rozpustit, pokud by se podstatně odchýlilo od oznámeného účelu takovým způsobem, že by v průběhu shromáždění nastaly okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz podle § 10 odst. 1.
„Vždy odpouštějme svým nepřátelům, nic je nedokáže víc rozzuřit.“ Oscar Wilde