Volby Home English

Bursík: důvody proč jsem navrhl svolat sjezd

13. 7. 2008 - SZ

originál -zde-

Vážení a milí zelení,
po pečlivém zvažování jsem se rozhodl navrhnout předsednictvu svolat sjezd Strany zelených v termínu 5.-7. září 2008.

Sjezd je legitimní a demokratické řešení v situaci, kdy vnitrostranické spory pronikají na veřejnost s takovou intenzitou, že strana začíná být pro voliče nečitelná, lidé nemají jistotu, kam strana směřuje a jak silný je mandát jejího vedení. Proto je sjezd důležité uskutečnit právě před volbami, aby lidé měli jistotu a věděli, jakou Stranu zelených volí. Je nutné a férové dát tento signál veřejnosti před volbami a nikoliv až po nich.

Největším problémem SZ je dvojkolejnost vedení. Stanovy daly možnost vytvořit ve straně druhé politické a mocenské centrum – republikovou radu. Ta svého postavení využívá k vlastnímu mocenskému posilování, bohužel cestou oslabování stávajícího zvoleného vedení. Tato politika „čím hůř, tím lépe (pro nás)“ je oficiálně vydávána za boj o vnitrostranickou demokracii, což však neodpovídá skutečné povaze věci. Na RR se nevedou demokratické diskuse o vývoji politické situace, ale odehrávají se tam narežírované akce, jejichž cílem je zpochybnit činnost strany ve vládě a v koalici, pranýřovat její úspěšné kroky a to vše pod záminkou, že se to děje ve jménu prosazování „zelenější“ politiky. Mocenské centrum je přitom zformované, na republikové radě pracuje podle připraveného písemného scénáře, rozděluje strategii na MY a ONI, vše je institucionalizované, jmenovitě podložené. Jde o tvrdý vnitrostranický boj.

Veřejnost je matena rozporuplnými a protichůdnými vyjádřeními a rozhodnutími stranických orgánů a nemá jasno, kdo vlastně nese za vedení strany odpovědnost. Kontroverze a vnitrostranické mocenské boje paralyzují stranu a omezují důležitou práci na věcných zelených tématech. Voliče, které obvykle nezajímá strana, jež se zabývá sama sebou, takové chování politického subjektu právem odpuzuje. Očekávají, že strana bude svou práci věnovat občanům a nikoli sobě. Dá se tedy předpokládat, že spory unavený volič se poohlédne po politické alternativě, nebo znechucen planou politikou nepůjde k volbám vůbec. Šetření STEMu z června 2008 konstatuje, že „Strana zelených vykázala dílčí pokles podpory, podstatnější však může být to, že její podpora slábne a stává se značně nejistou“, a to by pro nás všechny mělo být vážným varováním.

Navíc, mocenský boj se přenesl z republikové rady i do poslaneckého klubu. Strana zelených vystupuje poprvé od vstupu do Poslanecké sněmovny pro nás, pro koaliční partnery i veřejnost těžko předvídatelně. Politická metoda týmové práce a korektního koaličního vyjednávání a hledání kompromisu je nahrazována kladením požadavků a ultimát. Stále častěji je z našeho středu slyšet hrozba odchodu z koalice.

Dnes je zřejmé, že ve SZ existují dva koncepty:

1) SZ jako autonomní politická strana, která není svázána ani s levicí ani s pravicí. SZ dokládající voličům, že je zralá pro plnohodnotnou účast ve vládě. SZ jako strana, která je schopna vytěžit korektně z koaliční spolupráce maximum pro uplatňování principů ochrany životního prostředí a lidských práv. SZ prezentující politiku otevřenou, neextrémní středovou (schopna nacházet společná východiska jak s ODS, tak s ČSSD). SZ praktikující realistickou politiku založenou primárně na věcnosti a odbornosti s vůli tuto odbornost dále prohlubovat. (formulovámo M. Bursíkem průběžně).

2) Druhý koncept krystalizuje mezi těmi, kteří vidí největšího (a možná i jediného) nepřítele v ODS. Podle tohoto konceptu je program SZ nekompatibilní s programem ODS. V případě vítězství ODS bude tedy SZ vždy v opozici. Ve vládě bude případně pouze s ČSSD. SZ se tak logicky posouvá doleva. Zužuje se koaliční potenciál - jediným přirozeným partnerem je ČSSD. To podle všeho odradí významnou část středových voličů. Logickým vyústěním tohoto konceptu je vystoupit z vlády a přejít do opozice (formulováno M. Stropnickým v LN v červnu 2008 a na poslední RR).

Předesílám, že koncept Strany zelených jako autonomní politické strany, která není ani součástí levice ani pravice, s širokým koaličním potenciálem (vyjma KSČM) není už dávno mým osobním konceptem. Již dvakrát jsem byl sjezdem s tímto konceptem zvolen. S tímto konceptem jsme vstoupili do Poslanecké sněmovny a stali se jednou z nejúspěšnějších zelených stran v Evropě. Jde tedy o aktuální politický koncept SZ. Teď se musí SZ rozhodnout, zda jej nadále pokládá za nosný nebo ho chce radikálně změnit.

Za vůbec nejškodlivější před podzimními krajskými a senátními volbami považuji rozhodnutí RR, že naše účast ve vládě je pouze podmíněná a že po volbách RR vyhodnotí výsledky a rozhodne o případném odchodu z koalice. Vzkaz voličům „volte nás a my po volbách rozhodneme, jak se na politické scéně zachováme,“ je nesolidní vůči voličům i vůči koalici. Stejně nekorektní ve vztahu k veřejnosti je skutečnost, že skupina hlásící se ke konceptu č. 2 (tj. SZ jako přirozená součást levice + vystupme z vlády) nechce před voliči vyložit před krajskými a senátními volbami karty na stůl a chce se nechat volit pod hlavičkou konceptu č. 1, který byl v minulých volbách a je i nyní v průzkumech veřejného mínění úspěšný.

Je proto poctivé zjistit, jaké je nyní názorové rozložení mezi volbou těchto dvou politických konceptů ve SZ. Podle hlasování RR to možné není: volební systém při volbě členů RR sjezdem je historicky nastavený tak, že neodráží většinový názor SZ, ale poskytuje možnost nejrůznějším klikám a skupinám, aby dostaly do cca 60ti členného orgánu své zástupce, kteří pak postupují podle hlasovacích dohod a scénářů. Mandát těchto názorových skupin je v médiích vydáván za většinový názor členské základny SZ a je dokonce nadřazován mandátu poslanců, zvolených mnohanásobným počtem voličů.

Všechny výše uvedené důvody mne vedly k návrhu na svolání sjezdu strany, a to na první víkend v září. Pojďme společně projít další kritickou etapou vývoje SZ, pojďme dát jednoznačnou odpověď voličům na otázku, kdo je SZ, kde stojí a kam směřuje. Pojďme současně využít sjezdu k odstartování horké fáze volební kampaně pro krajské a senátní volby.

Hlavním úkolem sjezdu je:
1) zvolit nové stranické vedení a dát mu jasný mandát,
2) schválit nové stanovy strany a tím mj. odstranit dvoukolejné vedení strany a permanentní vnitrostranický boj o vliv mezi dvěma centry v období mezi sjezdy. Vyjasnit vztahy a kompetence mezi stranickými orgány, obnovit demokratickou diskusi uvnitř SZ
3) definovat pozici SZ v politickém spektru, náš koaliční potenciál a směřování – tj. vyslat voličům před podzimními volbami signál, že SZ je konsolidovanou stranou s jasnými vizemi a umístěním v politickém spektru,
4) odstartovat horkou fázi předvolební kampaně do krajských a senátních voleb – prezentovat hlavní volební témata SZ pro volby 2008.

Vážení a milí členové strany,

jsem si vědom, že předkládám návrh na uspořádání sjezdu předsednictvu na počátku prázdnin, tj. v období relativního politického klidu a pro mnohé z vás i odpočinku. Přesto, nebo právě proto, pojďme společně využít tohoto období k vyřešení vnitřních problémů Strany zelených. Pojďme odstartovat volební kampaň do podzimních voleb opět jako konsolidovaná, čitelná, sebevědomá a emancipovaná politická strana s jasnou vizí, která ví, co chce, a její politickou metodou je solidnost, korektnost a věcnost.

Jsem připraven věnovat léto výjezdům do regionů, diskutovat s Vámi, vysvětlovat nejen výše uvedené kritické momenty vnitřního fungování SZ, naslouchat a prezentovat Vám konkrétní výsledky naší politické práce ve vládě i v Poslanecké sněmovně. Spolu se mnou jsou připraveni vést s Vámi dialog i kolegové a nejbližší spolupracovníci z vlády, Poslanecké sněmovny a předsednictva strany.

Aby sjezd proběhl korektně, produktivně a efektivně, budou krajským a základním organizacím samozřejmě zaslány veškeré podkladové materiály pro jednání sjezdu v termínu dle stanov, tj. 30 dní před konáním sjezdu. Tyto podklady připraví předsednictvo strany.

Věřím, že rozumíte mé starosti o budoucnost Strany zelených a mé snaze řešit naši společnou situaci touto demokratickou cestou.

Vše dobré a pěkné léto,
Martin Bursík
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ Jan Werich