Volby Home English

Občanské referendum k Lisabonské smlouvě

3. 2. 2009 - LIB


TZ L i b e r á l o v é . C Z
Lisabonská smlouva - referendum
===================

Referendum o Lisabonské smlouvě spolu s volbami do EP


Liberálové.cz považují efektivní fungování naší Evropy za důležité. EU nepatří úředníkům, politikům, lobbyistům, ale nám Evropanům. Chceme k ní přistupovat seriózně na základě kompetentní diskuze českých Evropanů (občanů), jakou Evropu chceme. Co se má rozhodovat v Bruselu, co v Praze, co v krajích a co v obcích? Jaké prostředky, pravidla, kompetence a orgány jsou k tomu potřeba? Chceme nahradit EU Spojenými státy evropskými (USE)!

Liberálové.cz vyzývají poslance a senátory k přijetí ústavního zákona o referendu k Lisabonské smlouvě, a to vzhledem k tomu, že politici sněmovních stran prokázali neschopnost projednat náš závazek vůči ostatním signatářům (občané 26 států EU) Lisabonské smlouvy a schválit tuto smlouvu v Parlamentu k 1.1.2009, kdy měla vstoupit v platnost. Výmluvy na Irsko jasně ilustrují účelovost eurocyniků (např. Ing. Václav Klaus st., Jan Zahradil), kteří se ohánějí suverenitou, ale když se jim to hodí, podmiňují své rozhodnutí rozhodnutím druhých. Premiér, prezident i vláda se chovají krajně neseriózně.

Spojení referenda s volbami do Evropského parlamentu nabízí významné úspory veřejných prostředků, obrácení pozornosti veřejnosti k evropským tématům místo sociálního populismu opozice a především vtažení veřejnosti do důležitého rozhodování.

Liberálové.cz přicházejí s návrhem referenda ve variantách:
a) státní -závazné, dle ústavního zákona schváleného Parlamentem (příloha č.2)
b) občanské-poradní, za využití moderní techniky mohou občané vyjádřit svůj názor na internetu bez milostivého souhlasu politiků (příloha č.1)

Příloha č.1 k tiskové zprávě, text petice Občanského referenda
_______________________________

OR - Občanské referendum k Lisabonské smlouvě
od 3. 2. 2009
protože nám politici doposud neumožnili vyjádřit názor na Lisabonskou smlouvu adekvátní formou závazného referenda, využíváme jako občané možnosti vyjádřit svůj názor v souladu s právním řádem ČR a využitím současných technických podmínek – veřejně přístupnou peticí určenou poslancům, senátorům i prezidentovi.

Otázka budoucí podoby Evropské unie je závažná a zaslouží si delší a hlubší diskuzi v níž žádný názor nebude předem vyloučen a politici budou voláni k zodpovědnosti za svoje rozhodnodnutí.
hlasování na webu -IKHB-

Příloha č.2 k tiskové zprávě, návrh ústavního zákona
_______________________________

ÚSTAVNÍ ZÁKON
o referendu o Lisabonské smlouvě pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství (dále jen Lisabonská smlouva) a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů.

Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
REFERENDUM O LISABONSKÉ SMLOUVĚ

Čl.1
Obecné ustanovení
(1) O Lisabonské smlouvě lze rozhodnout jen referendem.
(2) Otázka pro referendum zní: "Souhlasíte s tím, aby se Česká republika přistoupila k Lisabonské smlouvě?"
(3) Právo hlasovat v referendu má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let.
(4) Referendum a výsledek referenda vyhlašuje prezident republiky obdobným způsobem, jakým se vyhlašuje zákon.

Čl.2
Prezident republiky vyhlásí referendum tak, aby se konalo spolu s volbami do Evropského parlamentu v červnu 2009.

Opakované referendum
Čl.3
(1) Nebylo-li schváleno v referendu konaném podle čl. 2, může návrh na vyhlášení referenda v téže věci podat vláda či společně nejméně dvě pětiny poslanců nebo společně nejméně dvě pětiny senátorů.
(2) Návrh na vyhlášení referenda se podává prezidentu republiky.
(3) Referendum může být vyhlášeno nejdříve dvanáct měsíců po té, kdy v předchozím referendu nebyla Lisabonská smlouva schválena.

Čl.4
Jsou-li splněny podmínky pro vyhlášení referenda, prezident republiky vyhlásí do 30 dnů ode dne podání návrhu na jeho vyhlášení referendum tak, aby se konalo nejpozději do 90 dnů ode dne podání tohoto návrhu.

Čl.5
Výsledek referenda
(1) Lisabonská smlouva je v referendu schválena, odpověděla-li na otázku pro referendum kladně nadpoloviční většina hlasujících.
(2) Vyhlášený výsledek referenda, kterým byla Lisabonská smlouva schválena, nahrazuje souhlas Parlamentu k ratifikaci Lisabonské smlouvy.

Čl.6
Zákon upraví další podmínky výkonu hlasovacího práva v referendu, jakož i podrobnosti navrhování, vyhlašování a provádění referenda a vyhlašování jeho výsledku. K přijetí tohoto zákona je třeba, aby byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem.

ČÁST DRUHÁ
Změna ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů

Čl.7
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů. se mění takto:
1. V čl. 62 se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní:
"m) vyhlašuje referendum o Lisabonské smlouvě a jeho výsledek.".

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl.8
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

___________________________________________

Důvodová zpráva (převzato a upraveno z návrhu poslanců KSČM)
Obecná část

Návrh ústavního zákona o referendu o přistoupení ČR k Lisabonské smlouvě pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství vychází ze snahy přenést z politiků neschopných potvrdit či zamítnout smlouvu dojednanou premiérem na občany .

Dne 19. října 2007 byl hlavami a předsedy vlád 27 členských států Evropské unie v Lisabonu podepsán text “Lisabonské smlouvy měnící Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o vzniku Evropského společenství” Ujednanou Lisabonskou smlouvou není výslovně stanoveno, jakou formou mají jednotlivé členské státy přistoupit k její ratifikaci, tato otázka je ponechána na jednotlivých ústavních pořádcích členských států.

V případě České republiky ústavní zákon č. 1/1993 sb., Ústava České republiky ( dále jen Ústava ), stanoví v čl. 2 odst. 2 že : “ Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo.” Souběžně s tímto ustanovení je v čl. 10a odst.1) Ústavy stanoveno, že mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci. Souběžně je dále čl. 10a odst 2) Ústavy stanoveno, že k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v odstavci 1) je třeba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že je třeba souhlasu daného v referendu.

Občané ČR by měli rozhodnout o této otázce v referendu. Otázka by měla znít: “ Souhlasíte s tím, aby Česká republika přistoupila k Lisabonské smlouvě?”. Náležitosti tohoto rozhodnutí, tj. právo účastnit se hlasování, proces vyhlášení referenda a jeho výsledků by měl být shodný s podmínkami, za jakých občané rozhodovali o přistoupení České republiky k Evropské unii.

Soulad s ústavním pořádkem :
Jde o samostatný ústavní zákon, který musí být přijímán stanovenou ústavní procedurou. Návrh není v rozporu s čl. 9 odst. 2 Ústavy České republiky, naopak je v plném souladu s principy, na nichž je ústavní pořádek stanoven a má i oporu v ustanovení čl. 10a odst. 2 Ústavy ČR.

Soulad s právem Evropské unie :
Předpisy Evropské unie ponechávají tyto záležitosti v pravomoci národních států a tento ústavní zákon nemůže být v rozporu s právem Společenství.

Soulad s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy :
Navrhovaný ústavní zákona vychází z možnosti dané právě čl. 10 Ústavy České republiky, není s ním v rozporu ani s žádnou mezinárodní smlouvou spadající pod ustanovení tohoto článku.

Nárok na státní rozpočet :
Předpokládaný nárok na státní rozpočet je minimální vzhledem ke spojení s volbami do Evropského parlamentu. Návrh zákona nedopadá na rozpočty obcí a krajů.

Zvláštní část
Část prvá

K čl. 1:
Stanoví obecné podmínky ústavního zákona. Především vychází ze skutečnosti, že čl. 10a Ústavy předpokládá v alternativě, že ratifikace v podobě souhlasu Parlamentu mezinárodní smlouvy, kterou se přenáší některé pravomoci na orgánů ČR na mezinárodní organizace nebo instituce, může být odsouhlasena Parlamentem nebo může být ústavním zákonem stanoveno, že je k ní třeba souhlasu v referendu. Tak tomu bylo v případě ústavního zákona č. 515/2002 Sb., o přistoupení ČR k Evropské unii. Je zde formulována otázka , která má být v referendu položena. Dále je stanoveno, kdo má právo v referendu hlasovat. Článek upravuje způsob vyhlášení referenda a jeho výsledku. Návrh zákona je zde veden analogií danou ustanoveními ústavního zákona č.515/2002 Sb.

K čl. 2:
Spojení referenda s volbami do Evropského parlamentu je optimální z politických, časových i ekonomických důvodů.

K čl. 3 a 4:
Návrh ústavního zákona reaguje na skutečnost, že ve veřejném hlasování se nevysloví většina hlasujících pro přistoupení ČR k Lisabonské smlouvě a přesto EU bude setrvávat na snaze neměnit stávající charakter Lisabonské smlouvy a opakovaně podstoupit u svých členských států, které k ní nepřistoupily či ji odmítly, proces opětovné ratifikace či rozhodování o přistoupení v referendu.

K čl. 5:
Návrh předpokládá, že o přistoupení České republiky k Lisabonské smlouvě bude v referendu schváleno, odpoví-li kladně na položenou otázku nadpoloviční většina hlasujících. Vychází se zde ze stejných zásad jako u ústavního zákona č. 515/2002 Sb., o přistoupení ČR k Evropské unii.

K čl. 6:
Podrobnosti o podmínkách výkonu hlasovacího práva v referendu, navrhování, vyhlašování a provádění referenda, včetně vyhlášení jeho výsledků se navrhuje svěřit zákonu.

K čl. 7:
Rozhodovat o opravných prostředcích proti rozhodnutí prezidenta, že referendum nevyhlásí nebo o skutečnostech, že postup podle tohoto zákona a zákona k jeho provedení je neústavní, rozhoduje Ústavní soud.

K čl. 8:
Vzhledem k aktuálnosti rozhodnutí o přistoupení či nepřistoupení České republiky k Lisabonské smlouvě je navrhována účinnost tohoto ústavního zákona dnem vyhlášení.
„Nejkrásnější ze všech tajemství je být géniem a vědět to jen sám.“ Mark Twain