Volby Home English

3x10 argumentů k Lisabonské smlouvě

16. 4. 2009 - eh



PDFpaper

10 VĚCÍ, KTERÉ LISABONSKÁ SMLOUVA PŘINÁŠÍ

Sloučení stávajících pilířů EU a právní subjektivitu EU

• Nahrazuje komplikovanou soustavu tří „pilířů“ (Evropské společenství; společná zahraniční a obranná politika; policejní a soudní spolupráce v trestní oblasti) - přispívá tak ke zjednodušení a transparentnosti fungování unie
• Explicitně uznává právní subjektivitu EU – unie se stává skutečným subjektem mezinárodního práva, který mj. sjednává mezinárodní smlouvy
• Sloučení právních osob však nemá vliv na kompetence EU – ty jsou unii předány členskými státy a EU je nemůže překročit

Vyjasnění kompetencí unie
• Kompetence EU a aplikace principu subsidiarity v současnosti trpí nepřesnostmi
• Lisabonská smlouva poprvé explicitně vyjmenovává exkluzivní kompetence unie, sdílené kompetence (mezi EU a členskými státy) a „podpůrné akce“, kterými může unie napomáhat ke koordinaci nebo doplnění akcí členských států, aniž by nahradila jejich kompetenci v dané oblasti
• EU disponuje pouze kompetencemi, které ji svěřily členské státy v základních smlouvách – všechny ostatní kompetence nadále náleží členským státům

Účinnější rozhodování unie díky hlasování „kvalifikovanou většinou“
• Hlasování dvojitou, tzv. kvalifikovanou většinou (55 % států představujících alespoň 65 % obyvatel EU) nahrazuje od roku 2014 složitý a nepřehledný systém vážení hlasu každého státu
• Pokud Rada nerozhoduje na základě návrhu Komise, musí kvalifikovaná většina dosáhnout alespoň 72 % členských států (tj. při 28 členech 21)
• Tato změna je aplikována naplno až od r. 2017 a pro případ, že by hlasování bylo těsné, existuje mechanismus, který přehlasovaným zemím zajišťuje oddálení rozhodnutí a více času na diskusi s ostatními zeměmi.
• Spolu s rozšířením hlasování kvalifikovanou většinou (mj. o oblasti justice a vnitra) umožní snadnější vytváření většin v Radě a tím i účinnější rozhodování

Posílení role Evropského parlamentu díky rozšíření procedury spolurozhodovaní
• Rozšíření procedury legislativního spolurozhodování (Rada ministrů a Parlament) o zhruba 50 nových oblastí
• Spolurozhodování dává Evropskému parlamentu legislativní pravomoci srovnatelné s Radou ministrů; stává se běžnou legislativní procedurou
• Týká se především stávajících kompetenčních oblastí EU (zejm. vnitřního trhu) a několika nových kompetencí

Navázání jmenování předsedy Evropské komise na výsledek evropských voleb
• Předsedu Komise nově, na základě doporučení Evropské rady, volí Evropský parlament
• Při volbě musí být přihlíženo k výsledkům voleb do Evropského parlamentu, a tedy k většině, která z těchto voleb vzejde
• Evropské volby tak budou politizovány: občané budou moci přímo rozhodovat o politickém směřování Evropské komise

Stálého předsedu Evropské rady, který se bude věnovat jen evropskému mandátu
• Stálý předseda Evropské rady nenahradí rotující předsednictví, bude však předsedat a koordinovat práci Evropské rady, která se oficiálně stává institucí EU
• Dává tvář a hlas Evropské unii, reprezentuje EU na mezinárodní scéně
• Jeho mandát je neslučitelný s národním mandátem – bude se tak moci plně věnovat jen své evropské agendě

Vysokého představitele unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
• Slučuje současné funkce Vysokého představitele Rady a komisaře pro vnější vztahy – jako reprezentant Rady a zároveň místopředseda Komise posiluje jednotu EU v zahraniční politice
• Předsedá Radě ministrů ve složení ministrů zahraničí, zastupuje EU u třetích zemí a mezinárodních organizací a na konferencích
• K dispozici má diplomatickou službu EU

Klauzuli o možnosti vystoupení z EU8
• Poprvé je explicitně zmíněna možnost dobrovolného vystoupení z unie
• EU tak jednoznačně dokazuje, že není federální stát, ale společenství suverénních států
• Podrobnosti případného vystoupení jsou stanoveny smlouvou mezi vystupujícím státem a Unií

Jasné pojmenování závazných hodnot a cílů unie
• Unie je založena na hodnotách „úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin“10 – tyto hodnoty musí mj. naplňovat kandidáti na vstup do EU
• Listina základních práv se stává součástí právního pořádku unie a je závazná pro všechny členské státy, přičemž se ve Velké Británii a Polsku její ustanovení odkazující na vnitrostátní právní předpisy a zvyklosti, aplikují jen v rozsahu, v jakém jsou daná práva nebo zásady uznávány v britských, resp. polských právních předpisech
• Princip solidarity mezi členskými státy platí nově pro několik oblastí: boj proti nelegální imigraci, dodávky energií, bezpečnost vůči třetím zemím, terorismus, přírodní katastrofy

Právo občanské iniciativy, které posvěcuje roli občanské společnosti
• Umožňuje jednomu milionu obyvatel z více členských států vyzvat Komisi k předložení legislativního návrhu v oblastech, které jí přísluší
• Právo občanské iniciativy se připojuje k již existujícímu petičnímu právu občanů k Evropskému parlamentu
• Jakkoli je fungování unie založeno na zastupitelské demokracii, právo občanské iniciativy výslovně posvěcuje roli občanské společnosti


10 VĚCÍ, KTERÉ LISABONSKÁ SMLOUVA NEPŘINÁŠÍ
EU se nestává – a nestane – (super)státem
• Členské státy zůstávají „pány smluv“ – pouze jim, a nikoliv orgánům EU, přísluší „kompetenční kompetence“ – změna smluv nadále vyžaduje jednomyslnost
• EU nemá finanční autonomii: jak příjmová, tak výdajová část rozpočtu EU je plně v rukou členských států: EU tak mj. nemůže vybírat daně či hospodařit s deficitem
• Členské státy mohou z EU dobrovolně vystoupit

Vysoký představitel pro zahraniční politiku neomezí naši schopnost vést nezávislou zahraniční politiku
• Post vysokého představitele nevytváří nové pravomoci, ale pomáhá vyvarovat se zbytečným nejednoznačnostem v zahraničních aktivitách EU
• Vysoký představitel se řídí rozhodnutími přijatými jednomyslně všemi členskými státy
• Jeho činnost doplňuje, ale nenahrazuje, zahraničněpolitické a diplomatické snahy jednotlivých členských států – hovoří jménem unie jedním hlasem tam, kde je pro EU výhodnější hovořit jednotně, a o to silněji

EU nebude kvůli změně hlasování dominovat “diktatura velkých států”
• Nová pravidla „kvalifikované většiny“ předpokládají, že pro prosazení návrhu bude muset hlasovat minimálně 16 zemí (při 28 členských státech, s Chorvatskem)
• Oproti dnešním možnostem se zeslabuje také „blokační menšina“ velkých států – dnes mohou rozhodnutí zablokovat 3 velké státy, s Lisabonskou smlouvou to musí být minimálně 4
• Do 31.3.2017 může kterýkoli členský stát u jakéhokoli rozhodování přijímaného kvalifikovanou většinou vyžadovat hlasování dle dnes platných smluv
• V Radě se navíc hlasuje velmi zřídka – převažuje kultura konsensu, nikoli silové prosazování
• Na základě „Ionniského kompromisu“ bude navíc možno vyvolat oddálení rozhodnutí, které bylo v Radě přijato jen těsnou většinou, a získat více času na hledání konsensu

Nemění stávající pravidla pro daňovou politiku
• Lisabonská smlouva v ničem nemění stávající ustanovení o potřebě jednomyslného rozhodování v případné harmonizaci daní
• Závěry Evropské rady z prosince 2008 tuto skutečnost znovu explicitně potvrzují
• I nadále si tak budeme moci uchovat své sazby daní z obratu, spotřebních daní a jiných nepřímých daní

EU nebude méně demokratická – naopak!
• Pravomoci Evropského parlamentu, jediné občany přímo volené instituce jsou výrazně posíleny (např. při jmenování předsedy Komise)
• Rada musí nově při projednávání legislativních návrhů zasedat a hlasovat veřejně – posiluje se tak transparentnost a tím i demokratická kontrola Rady
• Významným způsobem se posiluje role národních parlamentů, které získávají silnější pravomoci při kontrole svých vlád

Listina základních práv není nástrojem “Bruselu” proti členským státům
• Listina nijak nerozšiřuje oblast uplatňování práva Unie a nezakládá žádnou novou pravomoc unie
• Listina je závazná pouze pro orgány, instituce a jiné subjekty unie – členských států se týká pouze v případech, kdy uplatňují právo unie
• Když Listina uznává základní práva, která vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, musí být tato práva vykládána v souladu s těmito tradicemi

Lisabonská smlouva neotevírá otázku Benešových dekretů
• Lisabonská smlouva nepojednává o majetkových otázkách – v tomto smyslu nepřináší do našeho právního řádu nové skutečnosti
• Lisabonská smlouva neplatí retroaktivně, nemůže se tedy týkat ani Benešových dekretů
• Dekrety nebyly překážkou našeho vstupu do EU, čímž již bylo uznáno, že nejsou v rozporu s evropským právem

EU nebude moci díky doložce o flexibilitě dělat cokoli
• Aktivace doložky o flexibilitě vyžaduje jednomyslné rozhodnutí Rady, povinný souhlas Evropského parlamentu a povinnost Komise upozornit národní parlamenty na úmysl použít ji
• Doložka o flexibilitě nemůže „sloužit jako základ pro rozšíření rozsahu pravomocí unie nad obecný rámec vymezený ustanoveními Smluv jako celku, a zejména ustanoveními, která vymezují úkoly a činnosti unie“
• Nelze ji také použít pro přijetí ustanovení, jejichž účinek by v podstatě znamenal změnu Smluv, aniž by byl použit, který pro tento účel Smlouvy stanoví

Klauzule “passerelle” neumožňuje změnit zakládající smlouvy pouze rozhodnutím Rady
• K přechodu od jednomyslnosti k hlasování kvalifikovanou většinou a od „zvláštního legislativního postupu“ k „řádnému“ je potřeba jednomyslné rozhodnutí Evropské rady a souhlas

Evropského parlamentu
• Každý národní parlament navíc může toto rozhodnutí vetovat, a to v šestiměsíční lhůtě po jeho přijetí
• Jakýkoliv národní parlament tak může rozhodnutí zvrátit buď udělením mandátu své vládě hlasovat proti, nebo přímo rozhodnutím ex post

EU nebude mít všemocného „prezidenta“
• Předseda Evropské rady předsedá pouze zasedáním Evropské rady, nikoli Rady EU
• Zavedení funkce předsedy Evropské rady neruší rotující předsednictví Rady EU
• Je volen kvalifikovanou většinou Evropské rady na 2,5 roku, Evropská rada ho také může při překážce či závažném pochybení odvolat – je tedy pod kontrolou členských států


10 DŮVODŮ, PROČ DÁT SVŮJ HLAS RATIFIKACI LISABONSKÉ SMLOUVY (LS)
LS stvrzuje vývoj, ke kterému jsme se přihlásili
• Nepřichází s žádným novým přelomovým konceptem, který by již v právu EU nebyl obsažen
• Novinky, které přináší, se týkají především úpravy institucionálního nastavení, které není nijak přelomové a vesměs je zlepšují
• Potvrzuje dosavadní vývoj evropské integrace, ke kterému jsme se přihlásili jak žádostí o přihlášku do EU z roku 1996, tak v referendu o vstupu do EU

LS dává EU prostředky jak úspěšně obstát v globalizaci

• Rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou umožní pružnější a efektivnější rozhodování Rady a tedy schopnost lépe reagovat na globální změny
• Efektivnější institucionální rámec EU mj. stanoví jasnější pravidla pro posílenou spolupráci a jasnější finanční ustanovení
• Nová pravidla zvýší akceschopnost EU v oblastech jako boj proti terorismu, změny klimatu, územní soudržnosti, cestovního ruchu či obchodní politiky

LS zajistí silný hlas EU na světové scéně

• Sloučením funkcí vysokého představitel pro zahraniční politiku a komisaře pro vnější vztahy se odstraní současné překrývání funkcí
• Vytvořením funkce stálého předsedy Rady, který se bude moci naplno věnovat řešením možných mezinárodních krizí
• Oba představitelé zajistí kontinuitu, čitelnost a tedy i sílu hlasu EU na mezinárodní scéně

LS umožní vznik skutečné společné energetické politiky EU

• Neexistence smluvního základu dosud vyžaduje pro otázky spojené se společnou energetickou politiku jednomyslnost všech členských států
• LS přináší nový smluvní základ umožňující vznik skutečné společné energetické politiky, u které platí rozhodování kvalifikovanou většinou
• Společná energetická politika má mj. za cíl „v duchu solidarity mezi členskými státy“ zajistit fungování vnitřního trhu, bezpečnost dodávek energie a podporovat propojení energetických sítí – neovlivňuje však energetický mix každého členského státu

LS posiluje roli členů národních parlamentů

• Zavádí mechanismus „včasné kontroly“ k respektování rozdělení kompetencí mezi unií a členskými státy
• Posiluje roli národních parlamentů v legislativním procesu a při novelizaci základních smluv26
• Zavádí možnost, pro každou komoru národního parlamentu, žalovat u Soudního dvora porušení principu subsidiarity

LS zajišťuje, že EU bude vykonávat pouze kompetence, které jsou jí svěřeny
• Unie disponuje pouze kompetencemi, které jsou jí svěřeny členskými státy – všechny ostatní kompetence nadále náleží členským státům
• Členské státy zůstávají „pány smluv“: jakákoli změna smluv a kompetenčního nastavení podléhá jednomyslnému souhlasu členských států
• Lisabonská smlouva navíc umožňuje vrátit některé kompetence unie na úroveň členských států (tzv. „obousměrná flexibilita“)

LS nutí EU více a lépe skládat účty

• Veřejná zasedání a hlasování Rady v legislativních záležitostech posílí transparentnost a odpovědnost Rady
• Větší zapojení národních parlamentů posílí kontrolu evropských institucí
• Vytvořením funkce stálého předsedy Evropské rady, který zajistí kontinuitu činnosti Evropské rady, a který se za svou činnost bude zodpovídat členským státům

LS posiluje demokratickou odpovědnost Evropské unie

• Posiluje roli Evropského parlamentu coby jediné občany přímo volené instituce EU v přijímání legislativy, rozpočtové proceduře a při jmenování předsedy Komise
• Váže výběr předsedy Evropské komise na výsledek voleb do Evropského parlamentu
• Zavádí občanskou iniciativu jednoho milionu podpisů EU a podtrhuje význam konzultací a dialogu s občanskou společností

Ústavní soud České republiky neshledal žádné překážky bránící ratifikaci

• Ústavní soud neshledal ve svém rozhodnutí z 26.11. 2008 žádný rozpor mezi ústavním pořádkem České republiky a relevantními částmi LS, na které se dotazoval Senát
• Podání Senátu, spolu s vyjádřením Poslanecké sněmovny, prezidenta republiky a vlády přitom pokrylo prakticky všechny možné relevantní výhrady ke slučitelnosti LS s našim ústavním pořádkem
• Ústavní soud ve svém rozhodnutí mj. konstatoval, že „přenesení určitých kompetencí státu, které vyvěrá ze svobodné vůle suveréna a bude nadále vykonáváno za jeho účasti předem dohodnutým a kontrolovaným způsobem, není pojmovým oslabením svrchovanosti státu, ale naopak může v důsledcích znamenat její posílení ve společném postupu integrovaného celku“

Je čas na věcnou práci

• Evropská unie strávila 10 let diskusemi o institucionálním rámci
• Další prodloužení diskusí o pravidlech hry by dále omezovalo práci politických představitelů na řešení skutečných problémů občanů
• Občané od svých zástupců očekávají, že využijí nástrojů Lisabonské smlouvy k lepší práci, která přinese hmatatelné výsledky

___________________
Evropské hodnoty jsou nevládní neziskovou proevropskou výzkumnou a vzdělávací organizací – think and action tank – přispívající k rozvoji svobody, osobní zodpovědnosti a aktivní občanské společnosti.
Naší vizí je evropská společnost vědomá si hodnot a civilizační identity, na kterých stojí. Usilujeme o evropské politické společenství, které z těchto hodnot čerpá, dokáže je chránit a rozvíjet.
Evropské hodnoty o.s.
Vltavská 12
150 00 Praha 5
+420 210 088 877
info@evropskehodnoty.cz
www.evropskehodnoty.cz
www.europeanvalues.net

Zpracoval Václav Lebeda, programový ředitel a místopředseda Evropských hodnot
„Vždy odpouštějme svým nepřátelům, nic je nedokáže víc rozzuřit.“ Oscar Wilde