Volby Home English

MFplus: Prezidentův pláč

22. 5. 2009 - týdeník


Česká pravice se rozštěpila podél osy vztahu k EU, potažmo k evropské integraci. Zárodek tohoto štěpení tkvěl celou dobu uvnitř samotné ODS, která nikdy nedokázala najít jasný společný hlas ani vůči Lisabonské smlouvě, ani vůči principům fungování EU, ani vůči jednotné evropské měně, ani k žádné jiné z klíčových otázek evropské spolupráce. V ODS se vždy bilo křídlo euroskeptické kolem fanoušků prezidenta Klause s křídlem eurooptimistickým shromážděným především kolem předsedy Mirka Topolánka a bývalého vicepremiéra Alexandra Vondry.

Nejasný postoj pravice k Evropě jako by se následně přelil mimo modrou partaj na celou část politické scény. Vznikla tu celá řada politických subjektů, jejichž hlavním rozlišovacím prvkem se stala míra souhlasu s postupující evropskou integrací symbolizovanou Lisabnskou reformní smlouvou. Na jedné straně se vylíhli Liberálové.cz, strana prosazující myšlenku Spojených států evropských.
Euroskeptické smýšlení pak stálo u zrodu Strany svobodných občanů kolem šéfa Centra pro ekonomiku a politiku Petra Macha, ale také české odnože irského hnutí Libertas pod názvem Libertas.cz. Do toho se přidává ještě Miroslav Kalousek se svými úvahami o nové partaji, Když prezident Václav Klaus dal onehdy rozhovor Lidovým novinám, vešlo ve všeobecnou známost, že považuje nedávno odstoupivší Topolánkovu vládu za nejvíce ovlivněnou lobbistickými skupinami v historii. Zdaleka to ale nebyla nejzajímavější pasáž rozhovoru. Tou bylo prezidentovo povzdechnutí, že nemá na politické scéně stranu, které by mohl před evropskými volbami přiřknout jednoznačnou podporu. Strany jsou podle prezidenta rozhádané a neschopné domluvy. Tento Klausův povzdech je věrným obrazem toho, v jaké kondici jde česká pravice do voleb. A to nejen evropských. O moc lépe jistě nebude ani na podzim v předčasných volbách sněmovních.

V levé části politického spektra vidíme v poslední době jasnou unifikaci. Jiří Paroubek je vůči komunistům den ode dne smířlivější, komunisté den za dnem ztrácejí vlastní agendu a naskakují na politické vlny vyvolávané Paroubkovou ČSSD. S vládou oranžovo-rudého levého bloku už se v případě vítězství ve sněmovních volbách počítá téměř automaticky, byť ještě schází dořešit některé technické detaily.

ROZŠTĚPENÁ PRAVICE

Na pravé straně spektra však v posledních měsících vidíme tristnější obrázek. Česká pravice se začíná čím dál tím víc štěpit. Pryč jsou doby, kdy pravicovou politiku diktovala ODS po boku s pravým křídlem lidovců za nesmělého přizvukování politických partajních trpaslíků. Za poslední rok se na pravé části politické scény snaží usadit hned několik nových stran, které mají mnohem větší ambice, než dosáhnout 1,5 procenta hlasů, aby mohly zkasírovat státní podporu, jež by chtěla lovit v politickém středu.

Každá z těchto stran má potenciál zisku pár procent hlasů. Za některými stojí výrazné osobnosti (Mach v SSO, Milan Hamerský u Liberálů.cz, Jana Hybášková v EDS, Vlastimil Tlusý a Vladimír Železný v Libertas.cz). Jestliže alespoň částečně uspějí, výsledkem bude rozštěpení voličské přízně v pravé části spektra, z čehož bude těžit levicový monoblok.

KDYŽ SE DVA PEROU...

Nebylo by správné nad tím nějak zvlášť naříkat. Spíš než cokoli jiného je to přirozený vývoj vycházející z individualismu, který je zakódován hluboko v genech každého pravověrného pravičáka. Důsledkem tohoto vývoje však může být buď delší období dominance levicových stran, nebo snaha o opětovné sjednocení stran na hodnotovém základě s tolerancí odlišných postojů vůči Evropě a jejímu sjednocování. K tomu ale zřejmě do příštích dvojích voleb nedojde, a proto lze očekávat triumf - ne tak docela zasloužený - sociálních demokratů.

To je i důvod povzdechu prezidenta Klause. Jak by mohl podpořit jednu jasně vyhraněnou stranu, když jeho euroskeptické myšlenky chtějí podporovat strany dvě - v jedné je jeho oblíbenec Petr Mach, ve druhé je jeho oblíbenec Vlastimil Tlustý? Prezident oprávněně vzdychá nad tím, že obě tyto strany kandidují odděleně, a riskují tedy rozštěpení hlasů i mezi euroskeptickými voliči. Neschopnost dohody na elementárním programu odsuzuje nové pravicové strany k neúspěchu. V Lidovém domě se naopak vznik každé nové malé pravicové strany bouřlivě oslavuje.

Autor: Martin Čaban, komentátor deníku E15
MF plus 22.5.2009, rubrika: Komentář. strana: 6
„Muži nedovedou ocenit vlastní ženy. To přenechávají druhým.“ Oscar Wilde