Volby Home English

DR: Nenápadný půvad malých stran

27. 5. 2010 - deník referendum



text odkazu

Tak zvané malé strany se ucházejí o přízeň voličů stranou zájmu médií, ale to neznamená, že jejich svět není pestrý a že se z něj nakonec nemohou zrodit strany, které na parlametní půdu nakonec vstoupí.
(jm)
27.05.2010 10:30

Česká politická krajina je členitější, než by se člověk nadál. Vedle ČSSD, ODS, komunistů, TOP 09, Věcí veřejných, lidovců, Strany zelených, zemanovců a bobošíkovců existuje řada takzvaných malých stran, kterým předvolební průzkumy pravidelně nadělují spíše promile než procenta. Jaký má smysl jim v systému s pětiprocentní klauzulí dávat hlas? A jaký má smysl jít s takovou stranou do voleb?

Jak Deník Referendum zjistil, malé strany mají jednu věc společnou: poskytnout více či méně vyhraněnou alternativu vůči současnému spolku svých větších kolegyň, které se scházejí pod dohledem televizních kamer v poslaneckých lavicích. Jejich hlas je z médií slyšet spíše vzácně, nemají ani zdaleka tak dobře promazanou a štědře placenou PR mašinérii jako kterákoli ze stran sněmovních.

Z oslovených stran během včerejšího dne stihlo zareagovat na náš e-mail šest. Zde jsou jejich odpovědi na naše otázky.

Jaký má smysl jít do voleb bez šance na pět procent?

„Za důležité považujeme především to, že můžeme představit veřejnosti náš program a sdělit, že jsme tady. Budoucnost Klíčového hnutí je závislá na tom, kolik lidí jeho myšlenky vezme za své, bude je ochotné rozvíjet a aktivně přijmout účast, ať už v jakékoli formě,“ uvedla Táňa Fischerová z Klíčového hnutí, které kandiduje spíše symbolicky a pouze v Praze.

Dostat své programové priority do veřejného povědomí chce svou kandidaturou ve volbách i Česká pirátská strana (ČPS). „Chceme vnést novou politiku do politického systému. Proto nevynecháme žádnou příležitost pro prezentaci našich témat a našeho programu. A sněmovní volby takovou příležitostí jsou, už jenom proto, že ostatní strany při tvorbě programu sledují samozřejmě i programy jiných stran,“ uvedl Jan Podhajský z mediálního odboru ČPS, podle kterého se pirátským tématům do veřejného diskurzu pronikat daří.

Rovněž Liberálové kandidují proto, aby obohatili veřejnou diskuzi o své programové návrhy. „Především změnu volebního systému do sněmovny na většinový tak, abychom ukončili éru čtrnácti let menšinových, slabých a korupčních vlád,“ uvedli ve své odpovědi.

„Volič má ve volbách zvolit stranu, kterou si přeje mít v Parlamentu, nikoliv rozhodovat pouze s ohledem na nejbližší volební období, tj. maximálně na budoucí čtyři roky. Pokud tedy politická strana nepřekročí hranici potřebnou pro vstup do Sněmovny nyní, vyjádřená podpora zvýší pravděpodobnost jejího úspěchu v příštích volbách,“ odpověděl místopředseda Konzervativní strany Jan Kubalčík s tím, že je třeba některé zásadní otázky řešit s v delším horizontu, než je jedno volební období.

„Je mnoho lidí, kteří nemohou svým hlasem vyjádřit souhlas s jednáním žádné ze stran, jimž tzv. průzkumy stanovují pětiprocentní zisk, a chtějí jinou budoucnost, než je ta zadlužená s těmito stranami,“ dodal Kubalčík.

„Volby dosud neproběhly, nespekuluji o procentech a snažím se, abychom uspěli. Mimochodem já už jsem vyhrál tím, že jsem se zvedl a nastavuji kůži,“ odepsal nám Ivan Pilný ze stany Občané.cz s tím, že „všichni ví, co by „se" mělo udělat, ale „se" má v kritických chvílích obvykle dovolenou, tak nezbývá než za to vzít.“

Moravané, podobně jako i některé větší strany, zpochybňují nepříznivé výsledky předvolebních průzkumů. „O tom, jaké výsledky jsou pravděpodobné, rozhodují v tuzemsku agentury, které za náležitou úhradu vytvoří volební průzkum podle představ zákazníka. Jednotlivé průzkumy se od sebe navzájem i od výsledků voleb liší i v řádu desítek procent,“ uvedl za Moravany Jiří Novotný.
„Moravané na parlamentní půdě řadu let působili a je nikoli pravděpodobné, ale přímo jisté, že na ní budou působit opět. Je jen otázkou času, kdy se tak stane,“ dodal Novotný.

S kým do koalice?

„Není reálné, že budeme zvoleni, do koalice bychom ale stejně nešli. V nepravděpodobném případě zvolení bychom zůstali v opozici a podporovali bychom to, co je podobné našemu programu,“ nedělá si iluze o svých šancích Klíčové hnutí.

Ani piráti neuvažují o koalici.

Občané.cz počítají s opozicí, blízká je jim ale „skutečná pravice“.

Konzervativci by uvažovali o spolupráci s Korunou českou.

Liberálům jsou nejbližší Věci veřejné, nové strany by ale podle nich měly zůstat v opozici.

Moravané by o koalici uvažovali na základě programové shody, odmítli by však spolupráci s komunisty a s ČSSD pod vedením Jiřího Paroubka.

Přes co už nejde vlak?

Pokud by se ocitli v situaci pověstného jazýčku na vahách a závisela by na nich tolerance menšinové vlády, piráti by poněkud neskromně požadovali splnění všech bodů svého programu. Ty jsou ovšem pouze čtyři a úzce souvisejí s otevřenou vládou, svobodným internetem a reformou autorských práv.

Podmínkou Klíčového hnutí by bylo „nerozbití sociálního státu“. Konzervativci by naopak požadovali sociální, penzijní a zdravotní reformu společně se snížením možnosti prohlasovat parlamentem deficitní rozpočet nebo zvýšení daní.
Moravané by chtěli především obnovit samosprávu Moravy a zavést moravskou národnost,
Občané.cz zase posílit přímou demokracii a došlápnout si na příčiny korupce.

Liberálové by menšinovou vládu nepodpořili, protože by podle nich nebyla dost silná na prosazení potřebných reforem. Podpořili by naopak velkou koalici ČSSD a ODS.



Tři nejhorší rozhodnutí končící sněmovny?

„Jenom tři?“ klade si řečnickou otázku většina oslovených stran.
Klíčovému hnutí se líbily nejméně povolenky pro ČEZ, Novela zákona o ochraně hospodářské soutěže a omezení inspekce ochrany přírody. „Bohužel si momentálně nevybavuji všechny zákony, které byly nepřijatelné. Bylo jich mnoho,“ dodává Táňa Fischerová.

Konzervativní straně se nejméně líbilo jednorázové zkrácení funkčního období Sněmovny kvůli plánovaným předčasným volbám, které nakonec kvůli Melčákově ústavní stížnosti stejně neprošly, „nadbytečné a škodlivé začlenění dalšího způsobu, jak rozpustit Poslaneckou sněmovnu Parlamentu“ a každoroční deficitní rozpočty.

Piráti odmítají zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání (zavádí státní cenzuru internetového streamingu), novelu zákona o elektronických komunikacích (zavádí podle nich z daní placené špehování mobilů a internetu) a nový trestní zákoník, obsahující například pomluvu a schvalování trestného činu, které se podle pirátů často zneužívají proti svobodě projevu.

Moravanům se stejně jako Klíčovému hnutí nelíbí emisní povolenky pro ČEZ a stejně jako konzervativcům deficitní rozpočty, navíc nemají radost z českých vojáků v Afghánistánu.
Občané.cz odmítají „populismus a prolobovaná rozhodnutí jako biopaliva nebo solární panely“,

Liberálům se nelíbila vláda závislá na přeběhlících, ani její pád, čachry s ústavou a odmítnutí návrhu komunistických poslanců vyhlásit referendum o schválení Lisabonské smlouvy.

Úctyhodní polistopadoví politici?

Podle Klíčového hnutí Rudolf Battěk, Petr Pithart, Václav Havel, Vladimír Špidla a Ludvík Hovorka.

Podle konzervativců Čestmír Hofhanzl, Karel Ledvinka, Jaroslav Cabal a Viktor Dobal.

Podle liberálů Petr Pithart, Karel Schwarzenberg, Alexandr Vondra, Jiří Zlatuška, Jan Ruml, Michael Žantovský, Eduard Outrata, Hana Marvanová, Ivan Mašek a Michal Prokop.

Piráty potěšila lidovecká europoslankyně Zuzana Roithová, která se angažovala proti regulacím a sledování technologicky zprostředkované komunikace a stála za iniciativou požadující zveřejnění dohody ACTA.

Pro Moravany to byla „neskutečně těžká otázka“, podobně jako pro Občany.cz. „Snad Miloš Zeman přes to, že v řadě věcí s ním nesouhlasím, a Václav Klaus, kdyby byl menší narcis,“ uvedl ale nakonec místopředseda Pilný.

A kdo to zaplatil?

Téměř všichni si to zaplatili ze svého.

Za liberály celou částku uhradil volební lídr Milan Hamerský,
za Klíčové hnutí Táňa Fischerová. Moravané využili dobrovolné příspěvky členů a příznivců, stejně jako konzervativci a piráti, kteří mají dokonce transparentní účet. Pouze místopředseda Občanů.cz věc řešil půjčkou, zdroj peněz ale nespecifikoval.

autobazary recenze, autobazary hodnocení, nejlépe hodnocený autobazar, nejhůře hodnocený autobazar, recenze bazarů