Unie svobody, strana na jedno použití

30. 5. 2002 - Milan J. Hamerský, předseda LiRA

Unie svobody oficiálně vznikla v únoru 1998. Do vínku dostala velkou mediální podporu "zmoudřelých" novinářů ze soukromých i veřejnoprávních médií. Úvodní vysoká přízeň veřejnosti s časem vyprchala. Výsledek voleb do sněmovny byl neúspěchem, když získala pouhých 8,6%. Před fiaskem zachánilo US rozhodnutí ODA nekandidovat. Její 2-4% podpora by pro US byla smrtící. Další fiaska unie měla následovat.

Jan Ruml ve vedení US nejtěsnější většinou zablokoval její vstup do vlády s KDU a ČSSD. Trauma odmítnutí účasti ve vládě provází US celou její existenci. Podzimní volby roku 1998 přinesly další studenou lázeň. US, KDU, DEU a ODA vytvořily pro senátní volby společný blok. Z 12 kanidátů US uspěli jen dva, Jan Ruml v Praze a Jiří Skalický v Plzni. Např. ODA tři mandáty obhájila a jeden získala v Praze pro Daniel Kroupu. V komunálních volbách US uspěla jen minimálně, např. v Praze je v opozici, v Brně se hned po volbách rozpadla.

US se aktivně vložila do budování 4Koalice. Ta slavila mnoho úspěchů v senátních i krajských volbách v roce 2000. Získala předsedu a místopředsedu Senátu, 5 hejtmanů a mnoho vícehejtmanů. Podpora veřejnosti se přiblížila 30%. S úspěchy přišly i problémy. Prvním šokem byla volba lídra 4K nekandidovaným Cyrilem Svobodou. Při sestavování stínové vlády vyvřel letitý vnitřní spor KDU. Personální spory se přenesly i do dalších stran 4Koalice. Unie se postupně dostala plně do vleku lidovců. Když se KDU rozhodla oslabit pozici US v 4Koalici nátlakem na "dobrovolnou" integrací US s DEU a vytlačením ODA, nedokázala tomu unie čelit. Pokus Hany Marvanové rozvázat sebevražednou spolupráci s lidovci a jít do voleb samostatně, odmítli pragmatici kolem Ivana Pilipa a Vladimíra Mlynáře.

Dnes US-DEU čeká jak dopadnou volby, bez jakéhokoli výhledu co bude dál. Příkladem úplné degradace unie je přitakání jejich poslanců a senátorů nákupu grippenů v naději, že je se jim za to ČSSD "ocení" přizváním do vlády. V celé US se šíří defétismus, že buď bude ve vládě s ČSSD nebo nebude.

US a její mediální spolutvůrci selhali. Snaha sestavit program eklektickým přebíráním od ODS, ODA, přidáním několika "moderních" témat a hry na občanskou společnost, prokázala ideovou prázdnoutu US, její společenskou nezakotvenost a nepotřebnost. Sen o nahrazení ODS US se definitivně rozplynul.

Solidní česká pravice může vzniknout ze dvou zdrojů. Nejjednoduší a nejrealističtější cestou je transformace ODS po prohraných volbách a po jejím celostátním (krajském, komunálním) odříznutí od lobbyistických ekonomických a mediálních skupin a především po odchodu pana profesora z jejího čela. Dá se předpokládat pokus, vytvořit na troskách US-DEU, z ODA a menších stran středoliberální formaci. Není ani vyloučenou, že se podaří překonat schizma na pravici a vznikne jedna silná občanská pravicová strana. Zajímavý také bude vývoj v KDU, kde je založeno na silný konflikt mezi svobodovci a kasalovci. Pravicový volič s mírně masochistickými sklony se má v přístích letech na co těšit.