Inzerát: Hledá se prezident.

15. 9. 2002 - Milan J. Hamerský, předseda LiRA

Titáni odcházejí z české politiky. Po červnovém odchodu Miloše Zemana, nás (doufejme) čeká prosincový odchod Václava Klause z čela ODS. V únoru 2003 končí prezidentský mandát Václavu Havlovi. 2Koalice a ČSSD se shodly na přímě volbě prezidenta. Úprava potřebných zákonů se však nestihne k únoru 2003. Nástupce Václava Havla proto bude volit Parlament.

Je nejvyšší čas zahájit veřejnou rozpravu o budoucím prezidentovi. Jít cestou mediálního "nástřelu" jmen, jak to dnes dělá vedení ČSSD je nešťastné. Správnou cestou je začít hodnocením činnosti Václava Havla ve funkci. Následně přejít k diskuze o roli budoucího prezidenta a ke jménům se dostat až po senátních volbách. V nich se rozhodne zda k volbě prezidenta budou stačit hlasy vládní "3Koalice" nebo bude nutné zajistit širší podporu.

Začněme tím, že druhého Václava Havla nemáme. Příští prezident nebude osoba s mimořádným mezinárodním renomé, o to víc musí hrát integrující roli dovnitř české společnosti. Dále je vysoce pravděpodobné, že prezident zvolený v únoru 2003 nebude prezidentem jen 5, ale 10 let až do roku 2013.

Role prezidenta tak, jak je definovaná naší ústavou počítá s jeho nepřímou volbou. Ze své funkce je neodpovědný. Má ústřední postavení v čele armády (nejvyšší velitel), jmenuje klíčové figury v oblasti zahraniční politiky (velvyslance), měnové (členy Rady ČNB) a soudní (soudce ÚS). Prezident jako jeden z garantů ústavnosti navrhuje Ústavnímu soudu rušení protiústavních změn zákonů. Veřejnosti a především bulvárním médiím leží velmi v krku jeho pravomoc v oblasti udělování milostí.

ODS a ČSSD vícekrát neúspěšně navrhly ústavní změny postavení prezidenta. Špatné zkušenosti z nestandardnímu kroky Václava Havla, které tyto strany oprávněně popudily, nejsou dobrým důvodem pro změny ústavy. Nejlepším řešením je neprovádět žádné změny! Pokud už do ústavy sahat, pak jen v drobnostech, např. zavedení klouzavých mandátů poslanců tak, aby zároveň nevykonávali funkci poslance a ministra, jmenování členů Rady ČNB by měli prezidentovi schvalovat senátoři, milosti by prezidentovi měl podepisovat ministr spravedlnosti, atd.

Kdo nemá náladu na "stranické handrkování", ten už se muže začít sžívat s tím, že prezidentem je Petr Pithart.