Regulace cen léků, aneb není ropa, jako ropa

14. 11. 2002 - Radim Valenčík jr.

Ropa je důležitá surovina. Vyrábí se z ní benzín, plastické hmoty a slouží i jako základ mnohým léčivům. Co soudí stát o ceně této suroviny? Nedávno se mu znelíbilo, že cena jednoho ropného produktu, benzínu, je "příliš stejná". Zasáhl tedy prostřednictvím antimonopolního úřadu. Teď státu začalo vadit, že cena jiných výrobků na bázi ropy, konkrétně léčiv, je naopak "příliš různá". A tak opět zasahuje. Kocourkov, nebo sociální stát, který se snaží regulovat vždy a vše?

Určitá diferenciace cen léčiv v různých regionech je však opodstatněná. Za prvé z důvodu různých nákladů. Nájemné i cena pracovních sil je jistě jiná v Praze a jiná ve vesničce na vysočině

Hlavním důvodem je ovšem koupěschopnost poptávky. Trh funguje tím způsobem, že pokud jsou v určitém regionu vyšší průměrné příjmy, roste v těchto oblastech i cenová hladina a naopak. Tento trend má navíc "sebeumocňující" charakter. Za vyššími výdělky přicházejí kvalifikovanější lidé s vyšším příjmem, a to i za cenu vyšších životních nákladů. Vyšší životní náklady v těchto oblastech z nich vytlačují lidi, kteří vydělávají méně. Ti jsou nuceni se stěhovat do "levnějších" oblastí, kde navíc možnostmi svých peněženek opět tlačí na pokles cen. Tím dochází k tomu, že ačkoli jsou nominální ceny napříč regiony rozdílné, jejich reálná výše má tendenci být vyvážená - odpovídá proporcionálně příjmům v daném regionu.

Pokud tedy stát arbitrárně stanoví u jakéhokoli produktu, tedy i u léčiv, nominálně stejnou cenu, pak vnáší do fungování ekonomiky mnohem více disproporcí, než kolik jich podle názoru jeho úředníků obsahovala předtím. I levicoví ministři by měli občas nahlédnout do učebnic ekonomie, případně využít služeb svých poradců.