Mnohé indicie jasně naznačují, o co by mělo v tomto případě jít. Vše bylo prý domluveno v předvečer společného prohlášení Poslanecké sněmovny k otázce tzv. Benešových dekretů, kde se projevila shoda napříč celým politickým spektrem. Od té doby je hlavní zásadou soutěže politických sil proporcionální zastoupení.

První krok k realizaci dohody, která je v kuloárech nazývána jako "Pakt usmíření", byl podniknut po letních volbách do Poslanecké sněmovny. Poslanecká sněmovna si zvolila o jednoho místopředsedu více než v minulém volebním období a přibývali též místopředsedové výborů, podvýborů, komisí a to vše proto, aby byli spravedlivě zastoupeny všechny relevantní politické síly. Druhý krok byl naplněn nyní, kdy k podobné restrukturalizace orgánů došlo i v Senátu a máme tam také o jednoho místopředsedu více.

Třetím a nejdůležitějším krokem k provedení "Paktu usmíření", je změna Ústavy, která má přinést sice nestandartní, ale v duchu zásady proporcionality oprávněnou změnu a to zavedení funkce Místoprezidentů ČR, s rozdělením odpovědnosti za jednotlivé prezidentské agendy.. "Na této změně je široká shoda napříč všema partajema" uvedl dobře informovaný zdroj.

Jak se podařilo dále zjistit, není ještě úplně jasné, kdo a kterou místoprezidentskou funkci obsadí. Podle názoru zasvěcených by se prezidentem mohl stát Otakar Motejl, jako nejvíce konsenzuální kandidát. Na funkci Místoprezidenta pro evropskou integraci a monetární politiku je horkým kandidátem budoucí expředseda ODS Václav Klaus. Jehož úkolem bude vybrat budoucího guvernéra ČNB. Počítá se prý trochu s Vlastimilem Tlustým.

Na funkci místoprezidenta pro zahraniční styky, sousedské vztahy a národnostní menšiny se počítá s Milošem Zemanem, který je pověstný svými kreativními nápady na řešení palestinské otázky či vztahu k našim jižním sousedům. Výkonem práva veta bude jako Místoprezident kontroly pověřen češtinářský purista Jaroslav Bureš, kterému neunikne v zákonu jediná hrubka. Bude mít též rozhodující slovo při jmenování prezidenta NKÚ, kde se uvažuje o Miroslavu Šloufovi. Komunistickým kandidátem je známý advokát Miroslav Kříženecký, který by měl zastávat funkci Místoprezidenta pro amnestie a milosti, a to pro jeho dlouholetou zkušenost s obhajobou nevinných.

Jedinou ženou o které se uvažuje a to na post Místoprezidentky pro soudnictví je kandidátka Koalice právnička Hana Marvanová, která se proto vzdala své funkce v dolní komoře. S její volbou nesouhlasí sociálnědemokratický poslanec Stanislav Křeček, neboť by se tak snížily jeho šance na jmenování soudcem Ústavního soudu. Pravicově smýšlející Hana Marvanová, které by měla být svěřena pravomoc jmenovat soudce, by prý neměla pochopení pro jeho sociální soucítění s nájemníky.

Není ještě znám konečný počet místoprezidentských funkcí, není jasné komu bude svěřeno velení armády, udělování vyznamenání a kdo všechno bude moci sídlit na Hradě. Své zastoupení by si jistě zasloužili i "nezávislí"soudí mediální magnát Vladimír Železný, který si dovede představit funkci Místoprezidenta tiskového mluvčího.

Podle analytiků by taková změna ústavního systému mohla přinést více politické stability. Pravdou je, že navrhovaný systém není dokonalý, a že by byl narušován pravidelně se opakujícími volbami, které mění poměr sil a je nutné pak provádět složitá přeobsazování funkcí. Odborníci soudí, že problém by bylo možné vyřešit zavedením tzv.definitivy pro politiky.