Chybí nám úcta k pravidlům

8. 1. 2003 - Milan J. Hamerský, předseda IKHB

Nezadržitelně se blíží 15 leden, na který je stanovena společná schůze obou komor Parlamentu, na níž má být zvolen nový český prezident. Do diskuzí o vhodných kandidátech na prezidenta zaznívá z Poslanecké sněmovny i jeden odlišný tón. "Nevadí když se v Parlamentě nedomluvíme, máme možnost změnit pravidla a volit prezidenta jiným způsobem, např. přímou volbou občany."

Tento přístup již dopředu zpochybňuje celou proceduru navrhování kandidátů a volbu prezidenta republiky a činí z ní jen pokusné cvičení.

Navrhovatelé přímé volby prezidenta z řad unionistů a lidovců působí věrohodně, protože tento způsob volby navrhují již dlouho. Socialisté se po svém referendu přidali. Jiná situace je u poslanců ODS, kteří přiznaně účelovou změnou názoru jen znovu potvrzují svůj pohrdavý vztah k české ústavě. V Poslanecké sněmovně by se již dnes našlo dost hlasů pro změnu ústavy.

V Senátu je nálada podstatně odlišná. Veřejná vyjádření mnoha senátorů z posledních dní opravňují k názoru, že je vysoce pravděpodobně, že senátoři napříč stranami budou blokovat účelovou změnu ústavy. Tímto rozumným postojem již poněkolikáté potvrzují oprávněnost existence, veřejnosti příliš nemilované, druhé komory Parlamentu. Přesto varianta nezvolení prezidenta v Parlamentě není vyloučena. Pokud poslanci a senátoři budou nerozumní, může po 15 lednu vypuknout ústavní krize.

Pak by pravděpodobně došlo ke kvapného předělávání ústavy. O tom, že by výsledek uspokojil všechny, není nutné ani spekulovat. Znovu by nás čekaly vše zpochybňující debaty navrhující další a další změny ústavy.

Navrhovatelé přímé volby prezidenta by nás měli ušetřit ústavní krize, se svými návrhy by měli posečkat, respektovat současnou ústavní úpravu a zvolit nového českého prezidenta podle stávajících pravidel. Pět následujících let je dost na případnou změnu volby prezidenta a s tím spojených změn ústavy a zákonů.

Trvalé zpochybňování pravidel s odkazem na jejich nedokonalost či nevýhodnost pro konkrétní skupiny je cestou do pekel. Vyspělost společnosti se prokazuje její schopností žít podle pravidel, které si sama dala. Pokud toho není schopna zvrhá se v anarchii, kde si nikdo není jistý životem, majetkem či svobodou. Volba prezidenta je dalším testem dospělosti české politické reprezentace.