Otevřená budoucnost "levých" liberálů

15. 1. 2003 - Milan J. Hamerský, předseda IKHB

Víkendové Republikové shromáždění US-DEU konané v Brně rozhodlo na dva roky o dalším směřování nejmenší vládní strany. Delegáti rozhodli o pokračování středolevé Špidlovy vlády

US-DEU je z mnoha dobře známých důvodů v krizi, kterou třídenní shromáždění neukončilo. Neúspěch unie má mnoho paradoxních prvků. Z vlastních poslanců by nevytvořila klub, přesto má tři ministry ve vládě. V komunálních volbách úplně propadla nejen v největších městech (Brno, Ostrava, Olomouc), přesto má jednoho primátora a několik starostů ve městech okresního formátu. Jak v případě celostátní, tak i komunální politiky za cenné mocenské posty zaplatila odhozením programu a spoluprací s ideovými protivníky. Následná ztráta tváře a úbytek členů přivedl stranu ke 3% podpory u veřejnosti. Máloco ilustruje situace uvnitř unie lépe než absurdní pozice vyhnance expředsedkyně Hany Marvanové v Poslanecké sněmovně. Tu na sjezdu ji všichni chválili ("Hana Marvanová je výkladní skříní US-DEU" R.Kolář), ale hned odmítli její názory.

Delegáti přesvědčivě zvolili do čela US-DEU Petra Mareše. Zajímavé je, že ve vedení poprvé v krátké pětileté historii strany není žádný bývalý člen ODS či ODA. Dlouhá sobotní diskuze vyřešila otázku účasti ve vládě, otázky dlouhodobějšího působení unie na politické scéně však pouze naznačila.

Ve střednědobém výhledu má unie v zásadě pět možných cest. Může dále pokračovat jako samostatná strana v naději, že její ministři budou ve vládě úspěšní a její zklamaní voliči se vrátí. Úspěch této strategii je především závislý na neúspěchu Topolánkova staronového vedení ODS. Rizikem pro unionisty je i snaha Evropských demokratů po vytvoření celostátní struktury pohlcením ODA.

Druhou cestou je nahrazení frází o nutnosti integrace pravicových stran mimo ODS konkrétními vstřícnými kroky, ať už směrem ke Kaslovým Evropským demokratům, ODA, Volbě pro město, Cestě změny, Straně zelených a dalším.

Třetí variantou je nalezení formy užší spolupráce s ODS. Postodsácké vedení US-DEU bude muset předefinovat vztah k postklausovské ODS. Po sjezdech ODS a US-DEU došlo k odstranění mnoha personálních bariér, což může v pravicovému voliči vzbuzovat přehnané naděje. US-DEU i ODS potřebují delší čas na usazení vnitřní situace.

Další variantou je užší propojení s KDU-ČSL. Potom, co lidovci na začátku roku 2002 trestuhodně zlikvidovali úspěšnou značku Čtyřkoalice, nevypadá možnost prohloubení spolupráce lidovců a "levých" liberálů příliš realisticky. Přesto nelze vracející se myšlenku na vytvoření české verze CDU/CSU (např. Zielencův návrh na rozkročení ODS) jednoduše odbýt. Úspěch Čtyřkoalice ve volbách na podzim 1998 a 2000 prokázal možnosti tohoto projektu. Pět lidoveckých hejtmanů se možná nebude chtít smířit s perspektivou prohry v krajských volbách v roce 2004.

Nejpravděpodobnější, tradiční variantou je nechat problém tzv. vyhnít s nevěrohodným odkazem na nutnost neohrozit změnami současnou "proevropskou" vládu nejméně do doby vstupu České republiky do Evropské unie.

Od nového vedení US-DEU dnes nelze čekat zázraky. I po Republikovém shromáždění zůstane nemocným prvkem české politiky.