|
Návrh novely branného zákona!18. 2. 2003 - skupina právníků N á v r h senátorů: Martina Mejstříka, Josefa Zosera, Václavy Domšové, Václava Roubíčka, Jaroslava Šuly, Jana Hadravy senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon) Čl. I
Zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 286/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 520/2002 Sb., se mění takto:
ČÁST DRUHÁ Změna zákona o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění zákona č. 128/2002 Sb., se mění takto: ČÁST TŘETÍ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Čl. III
1. Vojáci, kteří nastoupili k výkonu nebo k dokončení základní služby na dobu 12 měsíců přede dnem účinnosti tohoto zákona, se propustí z této služby, jestliže ji vykonali v délce nejméně 9 měsíců.
ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Důvodová zpráva
Základní právní vztahy, které se dotýkají branné povinnosti občanů, upravuje branný zákon č. 218/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Branný zákon stanoví úkoly ozbrojených sil, jejich složení a organizaci, obsah branné povinnosti, mimořádné povolávání záloh, částečnou a všeobecnou mobilizaci, řízení v souvislosti s plněním branné povinnosti. Branný zákon nahradil již nevyhovující zákon č. 92/1949 Sb. ve znění pozdějších předpisů, který byl mnohokrát novelizován. Novelizace se kromě jiného týkaly postupného zkracování délky základní služby z 24 na 18 měsíců v roce 1990 a na 12 měsíců v roce 1993. Cílem nové právní úpravy je zkrácení délky základní vojenské služba ze současných 12 na 9 měsíců (navrhovatelé se nebrání diskuzi o případném zkrácení na 6 měsíců). Tato úprava odpovídá současným mezinárodněpolitickým, vnitropolitickým a ekonomickým vztahům, trend zkracování délky základní vojenské služby je plně v souladu s koncepcí reformy AČR. Současná praxe odvodů méně než 30% populačního ročníku k základní vojenské službě prohlubuje výraznou nerovnost v zákonných povinnostech občanů. Postupné zkracování základní vojenské služby je krokem ke zmírnění této nerovnosti a také krokem k řízenému snižování počtu odvedenců až do stavu zrušení základní vojenské služby. Navrhovaná změna branného zákona není v rozporu s právem Evropských společenství, neboť právo těchto společenství zatím nezná povinnost jednotného právního zabezpečení a uspořádání problematiky ozbrojených sil. Taktéž není navrhovaná právní úprava v rozporu se závazky, které má Česká republika a její ozbrojené síly k NATO. Délka základní služby ve státech NATO, ve kterých je doplňování ozbrojených sil založeno na branné povinnosti, se pohybuje v rozmezí 6 až 9 měsíců (s výjimkou Turecka a Řecka) a vychází především z daného demokratického vývoje, z početní a kvalitativní struktury branecké populace a z úrovně profesionalizace ozbrojených sil příslušného státu. Zkracování délky základní vojenské služby související s postupnou profesionalizací ozbrojených sil je patrná na vývoji v sousedním Slovensku. Novelou č. 400/2000 Z.z. ze dne 31.10. 2000 byla zkrácena délka základní vojenské služby ze 12 na 9 měsíců s účinností od 1.1. 2001. Postup profesionalizace armády např. v Belgii prokázal schopnost zrušit úplně vojenskou základní službu v mimořádně krátkém termínu několika měsíců. Z navrhované změny branného zákona a zákona o průběhu základní nebo náhradní služby nevyplývají zvýšené ekonomické nároky na státní rozpočet ani na bilanci pracovních sil. Zvláštní část k čl. I Navrhuje se zkrátit dobu trvání základní vojenské služby z 12 na 9 měsíců. k čl. II bod 1 S ohledem na zkrácení doby trvání základní vojenské služby se navrhuje přistoupit ke zkrácení možnosti odvelení z dosavadních 9 měsíců na navrhovaných 6 měsíců, neboť institut odvelení je charakterizován jako vojákovo dočasné plnění úkolů ozbrojených sil u jiného útvaru. V případě zachování možnosti odvelení na 9 měsíců by charakter dočasnosti tohoto institutu ztratil smysl, neboť by voják mohl být odvelen na celou dobu 9 měsíční základní vojenské služby a prakticky by se tento institut rovnal institutu přemístění. Úprava zkrácení možnosti odvelení byla učiněna poměrně k délce navrhované doby trvání základní vojenské služby. k čl. II bod 2 Z důvodu zkrácení doby trvání základní vojenské služby se navrhuje přistoupit ke zkrácení nároku na řádnou dovolenou z dosavadních 28 kalendářních dnů na 21 kalendářních dnů, neboť zachování dosavadního nároku na řádnou dovolenou by bylo nutno považovat za nepřiměřené nejen k dosavadní právní úpravě, tak i s ohledem na ostatní právní předpisy týkající se pracovněprávních vztahů v rámci právního řádu České republiky. Úprava zkrácení nároku na řádnou dovolenou byla učiněna poměrně k délce trvání navrhované základní vojenské služby. k čl. III bod 1 Navrhovaná úprava výslovně stanoví, že se zkrácení základní vojenské služby vztahuje i na vojáky základní služby, kteří nastoupili k výkonu nebo dokončení základní vojenské služby přede dnem účinnosti navrhované právní úpravy a tím částečně řeší nerovnost mezi vojáky s nástupním termínem před a po dni účinnosti navrhované právní úpravy. k čl. III bod 2 Navrhovaná úprava výslovně stanoví, že se za překročení řádné dovolené nepovažuje případ, kdy vojáci základní služby, kteří nastoupili k výkonu nebo dokončení základní vojenské služby přede dnem účinnosti navrhované právní úpravy, již vyčerpali více jak 21 dnů řádné dovolené stanovené v navrhované právní úpravě. Pokud již přede dnem účinnosti navrhované právní úpravy vyčerpaly např. 25 dnů řádné dovolené, nejsou povinni rozdíl ve výši 4 dnů oproti navrhované právní úpravě nahrazovat. k čl. IV Účinnost zákona se navrhuje patnáctým dnem po jeho vyhlášení proto, aby byla zajištěna potřebná lhůta k technickému a organizačnímu provedení propuštění vojáků základní služby, kteří již v době účinnosti navrhovaného zákona budou mít vykonanou vojenskou základní službu v délce nejméně 9 měsíců. |
|