Základna USA v ČR

15. 4. 2003 - NP, Milan J. Hamerský, předseda LiRA

Končící operace spojenců v Iráku je důvodem pro ohlédnutí za změnami, které zanechala v mezinárodní a bezpečnostní politice. Vztahy mezi našimi spojenci navzájem a směrem k nám prošly bolestnou zkouškou, která odhalila nutnost změny naší politiky. Na základě analýz je čas učinit závažná strategická rozhodnutí. Aktivně pokračujme v prohlubování nadějně se vyvíjející spolupráce s Polskem, při zachování nadstandardních vztahů se Slováky a Maďary a především žádejme USA o zřízení stále vojenské základny na našem území.

Spory kolem Iráku oslabily pro nás životně důležité atlantické vazby. Do tradičních zlomyslností mezi USA a Francií se nechaly vlákat SRN a Belgie. Německá situace je následující: Přes 57 tisíc vojáků USA ve 43 základnách. Antiamerikanismus je na vzestupu a dokáže rozhodnout volby. U moci je generace Jožky Fischera, která mládí strávila na barikádách v řadách mírového hnutí řízeného z Moskvy. Tandem Francie a Německo často takticky spolupracuje s Moskvou. "Stará" Evropa ovládá Brusel a snaží se stavět EU proti USA.

Státy "nové" Evropy, které přistoupily k NATO v letech 1999 a 2002, svojí podporou USA riskují blíže nespecifikované sankce od států "staré" Evropy. Za své postoje nejen v souvislosti s Irákem by si zasloužily od USA strategickou "odměnu". Vysoce symbolickým gestem s nevelkými ekonomickými náklady a nemalými přídavnými efekty by bylo zřízení vojenských základen USA v těchto státech. Je v zájmu USA a jeho tradičních spojenců v EU (VB, Dánsko, nově Itálie a Španělsko), aby byly při rozšíření unie posíleny atlantické vztahy. Na jihu Maďarska už existuje základna USA zajišťující zásobování vojenských jednotek na území bývalé Jugoslávie. Menší státy jako ČR, Slovensko, Litva, Bulharsko a Rumunsko by vystačily s jednou základnou, Polsko by si jich zasloužilo více.

Politická reprezentace České republiky (vládní koalice, ODS) by měla neprodleně začít jednat o zřízení stálé vojenské základny. Zřízení základny je v bezpečnostním zájmu ČR, lze si od něho slibovat posílení spojenecké vazby USA a ČR, zvýšení strategického významu ČR pro USA, posílení bezpečnostní zodpovědnosti USA za ČR, zpevnění naší pozice mezi evropskými členy NATO i EU, odstrašení potenciálních útočníků. Vnitropoliticky příznivým je i faktor investic, které by přišly do místa zřízení základny, a to v situaci, kdy se mnoho obcí brání uzavírání vojenských posádek v souvislosti s reformou Armády ČR. Základna by mohla být výrazně přínosná i pro Američany v případě, že by s námi spolupracovali v oblastech, kde jsme špičky, např. při ochraně proti zbraním hromadného ničení (chemické, bakteriologické). Senzací by byla pomoc Američanů v oblastech, kde jsme slabí my a kde by suplovala částečně naši armádu, např. kdyby u nás umístili svoje nadzvukové letectvo (např. v Čáslavi).

Navrhované řešení chce nemalou politickou odvahu a opuštění role chytré horákyně, kterou dlouhodobě provozuje levostředová vláda Vladimíra Špidly. Na návrhu je však třeba trvat, v tuto chvíli se možná na dlouhá léta ustavují nová strategická spojenectví a bylo by chybou otálet.