Topolánkova velká hra

7. 7. 2003 - Milan J. Hamerský, předseda LiRA

Průzkumy veřejného mínění jsou v posledních měsících k ODS mimořádně příznivé. Překvapivá volba Mirka Topolánka předsedou ODS, nečekané prosazení Václava Klause na Pražský hrad a slabost vlády naplno zřejmá při jednáních nad reformou veřejných financí jsou toho hlavní příčinou.

Před veřejností zůstávají skryty vnitřní problémy ODS. Nový šéf ODS má v sedmičleném vedení jen tři jisté hlasy. Nepodařilo se mu dosadit svého člověka na post hlavního manažera. Stínový ministr financí ODS Vlastimil Tlustý solitérsky vystupuje v médiích s radikálními návrhy bez jakékoli konzultace s vedením. Názory poslanců Langra a Římana na vstup do EU či Plevy na potraty sice dlouhodobě ODS prospívají v její snaze být názorově širokou stranou, krátkodobě však vytvářejí dojem chaosu a oslabují pozici Topolánka jak mediálně, tak dovnitř strany. Má-li si Topolánek posílit otřesenou pozici, potřebuje být úspěšný při nastávajících personálních rošádách. Jinak bude dál ve vleku poslaneckého klubu a opozice ve vedení.

Politika není jen o idejích, programech či aktuální podpoře veřejnosti. Praktická politika je i o schopnosti prosadit své zástupce do nejrůznějších orgánů. Může jít jak o důležité posty, tak i o "trafiky" pro zasloužilé členy. V Poslanecké sněmovně ODS v poslední době prohrála boj o kontrolu nad elektronickými médii při obsazování mediálních rad. Brzy ji čeká hra o post ve vedení NKÚ po zesnulém Voleníkovi.

V Senátu je úspěšnější. Na první schůzi po volbách do Senátu v prosinci 2002 prosadila vytvoření postu čtvrtého místopředsedy pro tehdejšího kandidáta na předsedu ODS Mirka Topolánka. Nedávno na uvolněný post na Úřadě na ochranu osobních údajů (ÚOOU) prosadila M.Bendovou (manželku zesnulého V.Bendy), která sice vícekrát bezelstně přiznala, že vlastně neví, co úřad dělá, přesto na hlavu porazila O. Kužílka, který je uznávaným expertem v oblasti informací.

16. července se odehraje další kolo hry o dělení pozic. Senát bude projednávat návrhy prezidenta na soudce Ústavního soudu. Pokud se senátorům ODS podaří zabránit zvolení P. Rychetského, otevírá se možnost pro její kandidáty. Nejpravděpodobněji brzy po 16. červenci prezident přijde s dalšími návrhy na soudce ÚS, mezi nimiž bude se vší pravděpodobností senátorka ODS D. Lastovecká. Její zvolení při neúspěchu Rychetského by jí předurčovalo do čela ÚS. To by byl další triumf ODS a další oslabení vládní koalice zaměstnané prosazením reformy veřejných financí.

Logicky následujícím krokem může být útok na vedení Senátu. Je v zájmu ODS, aby Klaus navrhl na soudce ÚS předsedu Senátu P.Pitharta, který vícekrát vyjádřil zájem o tuto funkci. Pak by pro ODS nebylo těžké rozehrát partii o předsedu Senátu pro Mirka Topolánka. Tím by posílil svoji pozici a mohl by provést nezbytnou rekonstrukci stínové vlády a především prosadit změny ve vedení ODS tak, aby v něm získal většinu. Místopředsedy Nečase a Němcovou vyměnit nemůže, musí se tedy pokusit nahradit neloajální předsedy klubů v PsP (Tlustý) a v Senátu (Liška) svými lidmi.

ODS, přestože je v opozici, prokazuje mimořádnou schopnost dosahovat dílčích vítězství, které posilují její schopnost blokovat a rozkládat vládní koalici. Topolánek má výhodu, že vládní koalice je plně soustředěna na prosazení reformy financí v PSP a dění v Senátu je pro ni na druhé koleji. Pokud by ODS po postu prezidenta získala předsedkyni Ústavního soudu a předsedu Senátu, znamenalo by to pro vládní koalici další ránu osudu. Současně s posílením ODS by došlo k posílení jejího předsedy. Pravděpodobně by došlo k vychýlení politické rovnováhy směrem ve prospěch opozice do té míry, že by se předčasné volby staly nevyhnutelnými i v případě schválení vládních reforem.