Nešťastné hry s Ústavním soudem

26. 7. 2003 - Milan J. Hamerský, předseda LiRA

Bohumil Pečinka popsal v MfD 22.7.2003 (Divné hry s Ústavním soudem) zákulisí výběru kandidátů na soudce Ústavního soudu. Jeho text je trefný. Skutečnost si však nepřípustně zjednodušuje.

Způsob, jakým odstupující předseda ÚS M. Holeček zaútočil na místopředkyni Wagnerovou byl skandální a zbořil mýtus o dokonalosti členů ÚS živeného nekompetencí novinářů. Kde se veřejnost dozví, že bývalý i současní soudci ÚS jsou jen lidé s přízemními motivacemi? Např. přes velké zdravotní potíže zůstávali na prestižních postech soudci Čermák a Klokočka. Kessler (bývalý člen ODS) přes svůj špatný zdravotní stav odmítal odstoupit z funkce předsedy ÚS, aby zabránil prezidentu Havlovi jmenovat předsedkyni ÚS E.Wagnerovou, velmi neoblíbenou mezi politiky ODS. Nakonec byl úspěšný.

Komentátor Reflexu kritizuje křížový obchod mezi lidovci, unionisty a socialisty. Socialisté prosadili Rychetského a naopak lidovci a unionisté prosadí nezvolení Pejchala a Pavlíčka. Byl to smutný pohled, jak "pravicoví" unionisté a někteří nezávislí hlasovali pro jistě nejhoršího z prvních čtyř kandidátů na soudce ÚS, senátora Rychetského. Až jej Klaus jmenuje předsedou ÚS, budou se mnozí z nich divit a zpětně litovat. Rychetský se pro funkci soudce ÚS hodí asi stejně jako Klaus pro funkci prezidenta. Oba léta z politických důvodů zpochybňovali instituce, do nichž se nakonec dostali. To, co se léta snažili zbořit, nyní budou budovat.

Výhrady senátorů proti advokátovi Pejchalovi stály na vodě. Kritika toho, že úspěšně zastupoval své klienty při mnoha složitých a problematických sporech v plné nahotě odkryla trvalý problém našich zákonodárců. Mezi 280 poslanci a senátory nemá ani dvacet právnické vzdělání. Vhodnost stát se soudcem ÚS posuzuje kolegium inženýrů, lékařů a učitelů. Pro advokáta, který z principu vždy obhajuje jednu stranu, je těžké přesvědčit zaujaté laiky, že zná odlišnost role advokáta a soudce, a že v druhé z nich obstojí.

"Obchod" senátních klubů proti volbě Pavlíčka je možné jen kvitovat. Média se naprosto nedostatečně věnují představení kandidátů na soudce ÚS. V případě Pavlíčka přinesla pouze kusé informace o jeho pochybných názorech na českou ústavu, tzv. Benešovy dekrety a další. Pokud chce Klaus učinit ÚS vícebarevným, pak v Pavlíčkovi nabídl senátorům zástupce komunistického pojetí práva a ústavnosti.

B.Pečinka v textu opomíjí krajně problematickou možnost opakovaných nominací na soudce ÚS, která je v zahraničí neobvyklá. Zvolení dvou soudců opakovaně zpochybňuje rozhodování všech "končících" soudců. Senátoři KDU si nechali vypracovat analýzu, ze které dovodili, že soudce Güttler dva roky před koncem svého mandátu začal hlasovat odlišně. Údajně začal mnohem více hlasovat ve prospěch politických postojů ODS. Také devótní způsob, jakým vystupoval v Senátu v klubech, výborech i na plénu potvrzoval, jak nedůstojně se tento jistě ctihodný soudce bál, aby neztratil prestižní post. V hlasování pléna prošel o tři hlasy.

Způsob, jakým senátoři projednávají návrhy na soudce ÚS dává za pravdu všem kritikům Senátu. Nejdůležitější pravomoc vykonávají senátoři bez sebepovrchnějších podkladů jen na bázi dojmů, fám, obchodů či slepé loajality k "našemu" prezidentovi. S B. Pečinkou se dá souhlasit, že současná "praxe destabilizuje Ústavní soud, který by měl hájit základní mantinely ústavního pořádku v zemi." Zapomněl však dodat, že je to z velké míry vina nekompetentních personálních návrhů současného prezidenta, nezájmu a neprofesionality médií a letargie odborné veřejnosti.