Liberální strana

Vojnu zrušili liberálové

28. 7. 2004 - Milan J. Hamerský, předseda LiRA

V mnoha textech rekapitulujících činnost končící Špidlovy vlády jsou uváděny tři její údajně nesporné úspěchy. Zrušení smlouvy o výstavbě dálnice do Ostravy, vstup ČR do EU a zrušení základní vojenské služby.

Při bližším pohledu jsou to úspěchy sporné. Zrušenou skandální smlouvu o dálnici schválila Zemanova vláda, jejímiž členy byli Špidla a Gross. Do EU by ČR přivedla každá vláda a je nanejvýše pravděpodobné, že za totožných podmínek. Ke zrušení základní vojenské služby (ZVS) dotlačili vládu liberálové z LiRA a Cesty změny.

V únoru 2003 se ministr obrany Tvrdík těšil vysoké důvěře a mediálně zdatně předstíral koncepčnost při řízení ministerstva. Kostelka byl málo známým Tvrdíkovým náměstkem. Stínový ministr ODS Nečas sbíral sílu po neúspěšné kandidatuře na předsedu ODS. Martin Mejstřík se jako senátní nováček seznamoval s fungováním horní komory. Milan Hamerský sloužil vlasti v Praze střídavě v kasárnách v Dejvicích, na Ministerstvu obrany a v Senátu.

Co se událo v půli února 2003? Při jedné z nočních služeb, kde autor tohoto článku opět prožíval plnou nesmyslnost ZVS, se ji rozhodl zrušit či aspoň zkrátit. Během jednoho dne spolu se dvěma kolegy sepsal návrh novely branného zákona zkracujícího po vzoru Slovenska ZVS z dvanácti měsíců na devět. Stačilo získat pět podpisů senátorů. První se podepsal Martin Mejstřík zvolený za Cestu změny, dle jednacích pravidel se stal zástupcem předkladatelů. Mezi podepsanými byli i zástupci ODS, KDU a klubu Nezávislí. Média o návrhu referovala a věc nabrala spád. První se probral Tvrdík a žádal Mejstříka o schůzku, kde mu chtěl věc rozmluvit. Do čtrnácti dnů se probral i Nečas a předložil vlastní návrh na zkrácení ZVS na šest měsíců.

Senát následně začal projednávat předloženou novelu. Na jednání ústavněprávního výboru se v podstatě vnutil ministr i s náčelníkem generálního štábu. Oba se pokoušeli zpochybnit návrh osvědčeným zaklínadlem o jeho nekoncepčnosti a narušením strategických plánů. Poprvé padl názor, že než vojnu zkracovat, je lepší ji úplně zrušit.

Názory senátorů se během měsíců diskuzí začaly přiklánět na stranu navrhovatelů novely. Na ministrovo naléhání a slib předložit vlastní řešení, Mejstřík prosadil na plénu Senátu odložení věci na tři měsíce. Uběhl schválený čas, Tvrdík nic nepředložil, zato z dosud ne zcela jasných důvodů teatrálně odstoupil. Jeho nástupce Kostelka si znovu s odvoláním na potřebu seznámit se s problematikou vyžádal tři měsíce.

Na podzim už bylo jasné, že senátoři třetí odklad nedají a návrh schválí. Kostelka se rozhodl předejít této situaci veřejným příslibem zrušení vojny. Vláda na jeho návrh schválila zrušení ZVS k prosinci 2003.

Co by se stalo pokud by liberálové návrh nepřeložili? Armáda by stejně jako dnes stála na okraji zájmu veřejnosti a politiků. Řešila by otázku, jak vyhodit desítky miliard za politicky prolobované projekty – grippeny, L-159, modernizace transportérů, atd. Rok života cca šesti tisíců mužů trávených většinou nesmyslnou činností pod vedením důstojníků jak vystřižených z Švandrlíka, by nikoho nezajímal. Pokud by vojenská lobby dovolila, pak by ČSSD navrhla zrušení vojny jako svůj volební tahák v červnu 2006 na rok 2007.

Liberálové Mejstřík a Hamerský způsobili zrušení vojny minimálně o tři roky dříve. Minimálně patnáct tisíc mužů si ušetří zkušenost buzerace a dalších vojenských radostí. Desítky tisíc mladých mužů nemusí polívat pot při obdržení pozvání na obvodní vojenskou zprávu. Tisíce mladých mužů si uměle neprodlužují studium, nekupují modré knížky ani se jiným ponižujícím způsobem nesnaží vyhnout vojně.

Ti, kteří chtějí zpětně chválit Špidlovu vládu, by měli najít jinou její zásluhu než je zrušení ZVS.