|
|
LN; Tomáš Ježek.:Vyvlastnit ve veřejném zájmu?5. 10. 2004 - LN Záměr vlády prosadit přijetí novely stavebního zákona vyvolává velké znepokojení. Právem. Vláda totiž zamýšlí usnadnit si vyvlastňování soukromého majetku kvůli veřejnému zájmu velmi vysoko nad míru, která je obvyklá v zemích se svobodným tržním hospodářstvím. Rozhodovací volnost, kterou by vláda chtěla mít, je nepřijatelná ve dvou ohledech.Za prvé má stavební zákon vyjmenovat velký počet velmi volně definovaných oblastí, v nichž má mít veřejný zájem už natrvalo přednost, počínaje stavbami silnic, letišť a přehrad a konče zakládáním parků, ploch veřejné zeleně a vytvářením průmyslových zón pro strategické investory celostátního významu. Za druhé, a to je znepokojivé zejména, se má novelou stavebního zákona významně omezit soudní přezkum jednotlivých případů vyvlastnění ve veřejném zájmu - právě odkazem na navrhovaný zákon. Není sporu o tom, že vyvlastňování nebo přesněji nucený odkup je právo, které vláda k výkonu některých svých žádoucích funkcí potřebuje. Přinejmenším pro budování vhodného komunikačního systému je nepostradatelné. Pohled do minulosti všech zemí, s nimiž má smysl se srovnávat a brát si je za příklad, ukazuje, že ho měly vlády odjakživa. Aby však nenarušovalo fungování tržního procesu a nebylo v rozporu s vládou zákona, všechny tyto země dbají přísně na to, aby se vyvlastňování ve veřejném zájmu dělo za náhradu v plné hodnotě, a hlavně, aby bylo podřízeno v každém jednotlivém případě kontrole soudů nebo parlamentu nebo raději obou. Tedy žádné zákonem vyjmenované oblasti, navíc velmi volně definované, v nichž bude mít veřejný zájem přednost jednou provždy a bez ptaní. Nedopusťme absurdity V roce 1993 jsem měl tu čest vyjednávat s vládou spolkové země Bavorsko podmínky výstavby ropovodu Ingolstadt - Kralupy nad Vltavou. Záleželo nám pochopitelně na tom, aby stavba byla v Bavorsku prohlášena za stavbu ve veřejném zájmu, neboť by tak odpadlo velmi zdlouhavé a lopotné vyjednávání s každým sedlákem, přes jehož pozemek by ropovod vedl. O tom, že je to stavba ve veřejném zájmu, musel tehdy rozhodnout bavorský parlament. Dodávám, že jeho kladné rozhodnutí bylo především přátelským gestem, neboť obyvatelé Bavorska mohli mít na tomto ropovodu zájem jen se zamhouřením obou očí. Představa, že by v Bavorsku mohl existovat nějaký stavební zákon, v němž by stálo, že stavby ropovodů jsou ve veřejném zájmu, a že tedy stačí vydat stavební povolení a sedláci musí sklapnout, je z říše absurdit. Nesmíme dopustit, aby se takovéto absurdity mohly dít u nás. autor je ekonom a bývalý ministr české vlády |
ODKAZY
|
