Liberální strana

LN; Jiří Zlatuška.: České -náctileté čeká méněcenná budoucnost

6. 10. 2004 - LN

V politických prohlášeních se velmi často skloňuje "znalostní ekonomika" jako žádoucí trend vývoje České republiky. Úspěch takového směřování je podmíněn především kvalifikační strukturou pracovní síly a schopností soustředit výkon české ekonomiky do pracovních činností, ve kterých je výkon šedé kůry mozkové důležitější než síla svalů a manuální nasazení.

Ve všech vyspělých ekonomikách se změnil podíl pracovních činností způsobem, který neguje komunistické dogma o vůdčí úloze dělnické nebo dělnicko-rolnické třídy. Zaměstnanci ve výrobních profesích, tzv. modré límečky, dnes tvoří výraznou menšinu pracovních míst všude tam, kde nejde o pouhý export levné nekvalifikované práce, a z hlediska prosperity společnosti jsou podstatná místa v sektoru "bílých límečků", zejména tam, kde jde o vysoce kvalifikované činnosti.
Znalostní ekonomika je vytvářena především jejich přičiněním. Stává se stále snadnější produkty fyzicky vyrobit, ale nápad, který stojí při jejich zrodu, systémové inovace, v nichž jsou užity, a konečně i síť činností, které je třeba k tomu, aby se výrobek uplatnil a našel zákazníky, to jsou vše oblasti, které jsou zdánlivě "neproduktivní".
Naše budoucnost však na nich závisí víc než na profesích, kde z lidí teče pot a po práci znaveni odcházejí do hospody načerpat energii v pivu nebo si u něj dokonce zanadávat na poměry a poklábosit si o tom, jak bylo dříve líp.

Slova ve vládních prohlášeních však znalostní ekonomiku nevytvoří. Její základy by mohlo pomoci utvářet lepší vzdělání dnešní mladé generace, zvyšování příležitostí k vysokoškolskému studiu nebo obecně k lepší kvalifikaci týkající se profesí "kvalifikovaných bílých límečků".

Mistři v nekvalifikovanosti

Čerstvě publikovaná zpráva Organizace pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (OECD) o vzdělání ukazuje, že Česká republika je v perspektivě dnešních čerstvých maturantů na nejhorším místě mezi všemi zeměmi OECD. Zatímco v průměru 62 procent jejich vrstevníků v zemích OECD se chystá na budoucnost kvalifikovaných bílých límečků, týká se to v Česku méně než 45 procent, což je ostudně špatná perspektiva.
V perspektivě zaměstnání v nekvalifikovaných profesích jsme téměř mistry, čeká ji u nás 33,5 procenta dnešní devatenáctileté mládeže, což je třetí nejhorší výsledek (po Japonsku a Francii) mezi zeměmi OECD, který je o polovinu horší, než činí průměrná hodnota vyspělých zemí.

S perspektivou znalostní ekonomiky v Česku se ve světle těchto srovnání můžeme rozloučit. Generace dnešních -náctiletých je u nás chystána pro méněcennou budoucnost ve srovnání s jejich vrstevníky v rozvinutých zemích. Na vině je omezený přístup ke vzdělání a konkrétní politické kroky a koncepce vycházející spíše z překonaných předsudků minulosti. Jsme málo vzdělaná společnost, na sympatiích voličů takové přístupy zřejmě neubírají.

Pro nelichotivá číselná srovnání najdeme vždycky nějakou výmluvu, vždyť líbivá hesla zabírají víc než mezinárodní komparace. Kdo by se staral o běh na dlouhou trať, když politické perspektivy vytvářejí volby, mezi kterými je místo jen na krátké pidisprinty, u kterých na směru nezáleží.