Liberální strana

MfD; Zieleniec: Otázka je jednoduchá, přitom osudová

17. 1. 2005 - MfD, LiRA

DEBATA O EVROPSKÉ ÚSTAVÉ
Ještě než budeme rozhodovat o přijetí evropské ústavy, čeká nás možná diskuse o způsobu ratifikace. Přitom se zdálo, že je dávno rozhodnuto: ODS již před více než dvěma roky vyhlásila, že bude prosazovat referendum, sociální demokracie tradičně podporuje lidové hlasování, podobně se k tomu postavily další koaliční strany. Výsledky voleb do Senátu však vytvořily situaci, kdy ODS může úspěšně blokovat ústavní změny, tedy i případnou ratifikaci evropské základní smlouvy parlamentní cestou. A tak si mnozí její představitelé začínají zahrávat s myšlenkou dostat schvalování evropské ústavy do parlamentu. V poslední době se k těm, kdo požadují ratifikaci bez referenda, přidali dokonce i Petr Pithart a Václav Havel.

POŽADAVEK REFERENDA
Politické motivy odpůrců referenda o euroústavě se jistě liší, ale argumenty, které vyslovují, jsou podobné. Hlavním z nich je složitost, a tím údajná nepochopitelnost textu pro občany. Text ústavy skutečně je dlouhý a komplikovaný, protože musel zahrnout obsah všech dosavadních smluv, na jejichž základě EU funguje. Konvent, který návrh vytvořil, je pouze přepsal a přehledněji uspořádal, odstranil duplicity apod. Provedl tedy konsolidaci či možná v tomto případě přesněji rekodifikaci již dlouho platných právních základů evropské integrace. O těch se však ve skutečnosti rozhodovat nebude, schválili jsme je, když jsme řekli „ano“ v referendu o vstupu do EU. Výjimkou jsou některé skutečné novinky, jako je vznik funkce předsedy Evropské rady a ministra zahraničí unie či změna mechanismu pro hlasování kvalifikovanou většinou apod., ale pro takový typ změn by v naší ústavní tradici referendum bylo skutečně zbytečné.
Proč tedy požadavek ratifikace ústavy referendem? I když necháme stranou, že co je dostatečně pochopitelné pro Dány, Brity či Francouze, aby o tom mohli rozhodnout v lidovém hlasování, mohlo by snad být pochopitelné pro Čechy, zůstane další vážný důvod, proč je správné rozhodnout o evropské ústavě lidovým hlasováním.
I když formálně budeme odpovídat na otázku, zda souhlasíme s textem smlouvy zakládající ústavu pro Evropu, fakticky budeme rozhodovat, zda chceme, aby Evropská unie přestala být společenstvím založeným na mezistátních smlouvách a stala se společenstvím založeným na ústavě.

PRŮLOMOVÁ ZMĚNA
Je to vyjádřeno jak existencí dokumentu a jeho názvem, tak především textem preambule, kde se praví, že legitimita evropské integrace vychází nejenom z vůle států, ale také přímo z vůle občanů. Zařazení Charty práv a svobod (také již existující a platné) spolu s institutem občanství Evropské unie vytváří přímou vazbu vzájemných práv a povinností mezi každým občanem a unií. Evropská ústava se sice zatím až na výjimky nedotkne dosavadního každodenního fungování EU, přináší však zásadní, či dokonce průlomovou změnu celé filozofie integrace. Bude-li přijata, bude to znamenat velký impulz pro vznik plnohodnotného evropského politického společenství a pro celkovou demokratizaci politických poměrů na evropské úrovni. Otázka, kterou máme rozhodnout, je tedy jednoduchá, a přitom zásadní, či dokonce pro nás a ostatní evropské národy osudová. A právě takové věci bychom měli rozhodovat my všichni, nikoliv jenom politické elity.