Liberální strana

NP, Hamerský: Modrá tsunami se žene ČR

8. 2. 2005 - LiRA

i s komentáři na NP text níže je rozšířen o vysvětlující odstavec (tučně)

Pátek 28.1.2005 vstoupí do dějin české politiky jako významný milník na cestě k ovládnutí politického prostoru ČR ODS. Onen významný den došlo ke dvěma důležitým událostem. Celodenní jednání Senátu potvrdilo jeho ovládnutí frakcí ODS, která ani nepotřebuje několik ze vždy ochotných „nezávislých“ či lidovců chystajících se do budoucí konzervativní koalice. Senát se poprvé ve své historii dostal do nezvyklé situace, kdy začne fungovat jako obecní zastupitelstvo. Diskuze o návrzích na plénu i ve výborech přestane být podstatná a úplně odumře pracné hledání kompromisů. Dnes je v Senátu jasný řez mezi faktickou jednobarevnou většinou a menšinou roztříštěnou mezi čtyři konkurenční kluby a tří nezařazené senátory.

Druhou událostí bylo jednání Ústavního soudu o rozhodnutím Nejvyššího správního soudu zrušit senátní volby na Praze 11. Rozhodnutí ÚS předcházely skandální výroky prezidenta i mediální masáž novinářů blízkých ODS. Rozsudek v plné nahotě ukázal míru politizace Ústavního soudu. Samotné rozhodnutí pléna ÚS je samozřejmě obtížné jednoznačně hodnotit. Co však lze hodnotit velmi snadno, jsou očividně politické motivace některých soudců. Na jedné straně soudci známí svojí blízkostí k ODS a zavázáni Klausovi a na druhé straně oba soudci blízcí lidovcům. Problém stranické blízkosti mnoha soudců je jedním z ohrožení fungování ÚS, druhým je velmi slabá odborná úroveň několika soudců, která by sotva stačila na post doktorandů na právnické fakultě. Třetím je precedentní rozhodnutí senátorů znovu zvolit dva končící soudce na další období. Tím dali průchod lidské přirozenosti soudců, kteří najednou mají možnost pokračovat v prestižním povolání, stačí jen se zalíbit navrhujícímu prezidentovi. Když to vyšlo dvěma kolegům, proč ne mně?

Výčet vlivných postů které v tuto chvíli má pod kontrolou dnes opoziční ODS a které může navíc získat, stane-li se vládní v příštím volebním roce, je famózní. Kromě prezidenta má předsedu a místopředsedu Senátu, dva místopředsedy sněmovny, třináct ze čtrnácti hejtmanů, většinu primátorů statutárních měst, mnoho starostů větších měst. Prezident bude brzy jmenovat čtyři ze sedmi členů Bankovní rady ČNB a za dva roky i zbylé tři. Post prezidenta NKÚ zůstane pravděpodobně až do voleb 2006 neobsazen a stane se součástí vládní dohody ODS-KDU. ODS téměř jistě získá post ministra vnitra, následně vymění policejního prezidenta a ten potom krajské policejní ředitele. Z Nejvyššího státního zastupitelství vytlačí ODS jeho předsedkyni Benešovou, která si dovolila poukázat na korupci na radnicích ovládaných ODS.

Voliči v podzimních komunálních a senátních volbách 2005 budou pravděpodobně reagovat na všudypřítomnost ODS na několika slabších místech podporovaných lidovci volbou protisíly. Tou nejsilnější bude velmi pravděpodobně KSČM. To ve svém důsledku dále posílí ODS jak na radnicích, tak i v Senátu.

Úplně stranou ponechávám vlivné ekonomické a mediální skupiny, které bezpochyby již intenzivně pracují na budování dobrých vztahů s budoucím pánem země. Pokud se nestane nic mimořádného, čeká nás život v zemi, kde modří mají šanci. Neděsme se, nejsme v roce 1947 a ODS není KSČ. Nebo snad ano?

Abych byl dobře pochopen: velmi se těším, že snad konečně od roku 1996 budeme mít vládu opírající se o silnou většinu ve sněmovně, navíc vládu středopravou, která bude ochotná k reformám. Jsem však hluboce presvědčen, že dělba moci je užitečná, a že není vhodné, aby byla fakticky odstraněna propojením vyvažujících se a kontrolujících se institucí v rukou jedné strany. Prezident x vláda, sněmovna x senát, vláda x kraje x obce, atd.