Volby Home English

Vlády v Evropě

3. 3. 2005 - Čtk, LiRA


V EU je u moci více vlád s příklonem k pravici než k levici
V rámci 25 členských států EU má vlády levice či levého středu devět, oproti tomu pravicově orientovaných vlád třináct. Tři státy EU mají vlády, kde jsou strany celého politického spektra.

liberálové ve vládách
BELGIE - Premiér Guy Verhofstadt z Vlámské liberální a demokratické strany (VLD) vede od roku 1999 druhou koaliční vládu. První "duhovou", složenou z liberálů, socialistů a ekologů, vystřídala po parlamentních volbách v květnu 2003 koaliční vláda dvou liberálních a dvou socialistických stran.
DÁNSKO - Ve volbách v listopadu 2001 zvítězily strany pravicově liberální opozice v čele s nejsilnější Liberální stranou Venstre Anderse Fogha Rasmussena. Koalice liberálů a konzervativců podporovaná krajně pravicové Dánskou lidovou stranou přesvědčivě zvítězila i letos 8. února.
ESTONSKO - V posledních parlamentních volbách v březnu 2003 zvítězila do té doby vládnoucí levicová Estonská strana středu (EKK), ale nebyla schopná sestavit vládu. Proto je od dubna 2003 u moci pravicová vládní koalice premiéra Juhana Partse.
FINSKO - Současná vláda v čele s premiérem Mattim Vanhanenem vznikla v červnu 2003. Koalici tvoří nejsilnější Vanhanenův centristický Finský střed (KESK), levicová Sociálnědemokratická strana Finska (SDP) a liberální Švédská lidová strana (SFP).
FRANCIE - V prezidentských volbách v květnu 2002 zvítězil dosavadní prezident Jacques Chirac, který porazil v druhém kole pravicového extremistu Jeana-Marieho Le Pena. Chirac tentýž měsíc jmenoval premiérem senátora Liberální demokracie Jeana-Pierra Raffarina, který sestavil pravicovou vládu, která byla stvrzena výsledkem parlamentních voleb v červnu 2002.
IRSKO - Předseda vlády Bertie Ahern stojí v čele menšinové koaliční vlády pravého středu, tvořené jeho formací Fianna Fáil a malou centristickou formací Pokrokoví demokraté, od června 1997.
KYPR - Poslední parlamentní volby sice v květnu 2001 vyhrála opoziční komunistická Pokroková strana pracujícího lidu (AKEL), ale zůstala v opozici. Od března 2003 vládne pravolevá koaliční vláda, kterou tvoří liberálně pravicová Demokratická strana (DIKO), AKEL a socialisté z Hnutí sociálních demokratů (KISOS).
LOTYŠSKO - V Lotyšsku jsou u moci vlády pravého středu od roku 1993; od prosince 2004 vládne koalice složená ze zástupců čtyř pravicových a centristických stran; premiérem je liberál Aigars Kalvítis z Lidové strany (TP).
MAĎARSKO - Parlamentní volby v dubnu 2002 rozhodly, že v Maďarsku po pravicové vládě Viktora Orbána opět vládne levice - koalice Maďarské socialistická strana (MSZP) a Svaz svobodných demokratů (SZDSZ); po demisi premiéra Pétera Medgyessyho v srpnu 2004 je u moci stejnobarevná vláda Ference Gyurcsányho.
NIZOZEMSKO - Pravice v čele s Křesťanskodemokratickou výzvou (CDA) se ujala moci v červnu 2002, koalice vydržela jen do října. Parlamentní volby v lednu 2003 vyhrála těsně opět CDA; po složitých jednáních byla v květnu 2003 ustavena nová vláda pravého středu.
SLOVENSKO - Od po podzimu 1998 vládnou na Slovensku koalice vedené premiérem Mikulášem Dzurindou; po prvním různobarevném seskupení čtyř stran je po parlamentních volbách v září 2002 u moci čtyřčlenná koalice stran pravého středu.

ostatní
MALTA - Pravicová Nacionalistická strana (NP) je u moci nepřetržitě od roku 1998; poslední volby NP vyhrála v dubnu 2003. LUCEMBURSKO - Současná centristicko-pravicová vládní koalice Křesťanskosociální lidové strany (CSV) a Demokratické strany (DP) vedená premiérem Jeanem-Claudem Junckerem byla vytvořena po volbách v červnu 1999 a vydržela i po volbách o pět let později. RAKOUSKO - Ve volbách v říjnu 1999 získala pravicová strana Svobodných (FPÖ) v čele s Jörgem Haiderem přízeň více než čtvrtiny Rakušanů a od února 2000 je ve vládní koalici s Rakouskou lidovou stranou (ÖVP); toto vládní uskupení potvrdily i volby v listopadu 2002. ITÁLIE - Ve volbách v květnu 2001 zvítězil blok pravého středu Dům svobody, v jehož čele stojí Silvio Berlusconi. Blok vede Berlusconiho strana Vzhůru, Itálie (FI). V Berlusconiho kabinetu je zastoupeno ještě Národní spojenectví (AN), Liga severu (LN) a Unie křesťanských demokratů a středu (Udc). ŘECKO - Konzervativní Nová demokracie (ND) po 11 letech v opozici vystřídala po volbách v březnu 2004 levicové Panhelénské socialistické hnutí (Pasok). SLOVINSKO - V parlamentních volbách v říjnu 2004 zvítězila opoziční středopravá koalice v čele se Slovinská demokratickou stranou (SDS) a ukončila dvanáct let trvající vládnutí Liberální demokracie Slovinska (LDS). Nová vláda premiéra Janeze Janši (SDS) se ujala vlády v prosinci 2004. LEVICE: ŠVÉDSKO - Menšinová vláda sociálních demokratů je u moci od října 1994, v čele kabinetu je od března 1996 Göran Persson. Jeho vláda závisí zejména na podpoře postkomunistické Levicové strany. BRITÁNIE - Parlamentní volby v červnu 2001 přesvědčivě udržely u moci Labouristickou stranu premiéra Tonyho Blaira, která se k vládě dostala v roce 1997 po 18 letech. NĚMECKO - Po parlamentních volbách v září 1998 se k moci dostala vláda levého středu kancléře Gerhada Schrödera, složená ze Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) a Zelených. Její další existenci potvrdila těsná výhra SPD ve volbách v září 2002. LITVA - Od července 2001 je premiérem sociální demokrat Algirdas Brazauskas. Po parlamentních volbách v říjnu 2004 zůstal Brazauskas v čele koaliční vlády levého středu. POLSKO - Levicová vláda v čele s Leszkem Millerem se k moci dostala roku 2001 po podzimních parlamentních volbách. Koalice Svazu demokratické levice (SLD) a Unie práce (UP) tak vystřídala předchozí pravicovou vládu. V květnu 2004 nahradil Millera a jeho kabinet premiér Marek Belka a nová levicová vláda. ŠPANĚLSKO - Teroristický útok v Madridu 11. března 2004 přispěl k překvapivé porážce vládnoucí formace pravého středu premiéra Josého Maríi Aznara v parlamentních volbách 14. března 2004; v dubnu 2004 složila přísahu nová socialistická vláda. PORTUGALSKO - Socialistická strana (PS) po nedělních parlamentních volbách uchopí po třech letech v opozici vládní moc; v zákonodárném sněmu obsadí absolutní většinu křesel.