Volby Home English

LíZA v médiích

14. 4. 2005 - LiRA


11.4.2004 Týden Ambiciózní projekt LíZA měl spojit SZ a LiRA. Jenže plán k němuž se upíraly zraky zástupů levicových intelektuálů, je v troskách. Zelení se rozhodli, že do voleb půjdou samostatně.

11.4.2004 Právo Před časem vyhlásila Liberální reformní strana (LiRA) obdobný integrační projekt pod názvem LíZA - Liberální zelená alternativa pro ČR, který měl dát dohromady liberální strany a Zelené.
Zelení si však v neděli na republikové radě odhlasovali, že do voleb půjdou samostatně. „Může to ještě změnit republiková rada či sjezd, ale je to hodně nepravděpodobné,“ řekl Právu člen předsednictva Zelených Petr Štěpánek. Rada podle něj koalici odmítla jak z programových důvodů, tak z nedůvěry ke svým pravděpodobným vyjednavačům s dalšími stranami.
………………………………………..
14.03.2005 Týden
Jan Ruml, donedávna místopředseda Senátu, se spolu s exprezidentem Havlem motá kolem přípravy nové strany. Základem se má, jak informoval deník Právo, stát LíZA, Liberální zelená alternativa,, tedy spojení LiRA a zelených. Výborný nápad. S LíZA se lze z dnešní politické krize vy-LíZA-t a předsedkyní by mohla být americká ministryně zahraničí Riceová, křestním jménem Condoleezza. (mk)
……………………………….
10.03.2005, Právo: Z vládní krize chtějí těžit strany blízké Havlovi
PRAHA - Vládní krize by mohla dát šanci dosud rozhádaným malým stranám. Pomoci by jim mohl bývalý prezident Václav Havel či exsenátor a zakladatel US Jan Ruml.

Oba někdejší významní politici vedou o vzniku nové strany rozhovory. Popírají však, že by se nového projektu chtěli přímo účastnit. Ruml včera Právu v souvislosti s vládní roztržkou řekl: „Myslím, že by se tady alternativa k ODS měla postavit. Ale hlavně alternativa možná k celé politické scéně, protože to, co se děje, je ostudou všech politických stran. Myslím, že ta šance je tady veliká.“
Sám se podle svých slov zúčastnil setkání, na němž byl i Havel. Ruml soudí, že lidé volají po straně s programem „radikální očisty politické scény“.
Sám je podle svých slov ochoten se účastnit předáním zkušeností, nechce však kandidovat.

Havlův tajemník Jakub Hladík uvedl: „Václav Havel naslouchá těmto tendencím, aby vznikl nějaký alternativní subjekt. Je připraven veškeré tyto aktivity podporovat. Ale nezamýšlí zakládat novou politickou stranu.“
Jde podle něj o strany typu ED či LiRA - Liberální reformní strany Milana Hamerského. Ta má senátora Jiřího Zlatušku. LiRA nedávno přišla s projektem, v němž chce spojit síly se Stranou zelených pod názvem LíZA - Liberální zelená alternativa. Zatím však nemá větší podporu.

Místopředseda ODS Ivan Langer poznamenal, že pokud se premiér Stanislav Gross a soc. dem. neodhodlají k něčemu státnickému, tak problém jednoho člověka a jedné strany může poškodit celou politickou scénu.
„Považoval bych to za ,největší zločin‘, kterého by se Stanislav Gross mohl dopustit,“ řekl Právu. Podle Langra se konečně podařilo stabilizovat politickou scénu a zbavit se „nestandardních uskupení“ typu moravistů či republikánů. (luk)
………………………………………………

07.03.2005, Právo, Jelínek: Osud liberálů drží v rukou ČSSD
Snaha malých politických subjektů utrhnout maximum místa na slunci může být realizována různě. Dejme tomu strana s názvem Česká pravice: odkoupila a zničila směnku z mediálně vděčného případu Grossova bytu, čímž měla pomyslných patnáct minut slávy jistých.

Jiná uskupení sází na spojování sil a hýří úvahami o společném postupu před parlamentními volbami. Kupříkladu taková LiRA, nesoucí podíl na zvolení Jiřího Zlatušky senátorem či na úspěchu ekologicko-liberální kandidátky v krajských volbách na jižní Moravě, se méně honí za vlastní popularitou a více tlačí na dohodu všech, co vegetují v prostoru ohraničeném ODS na straně jedné a KDU-ČSL, resp. ČSSD na straně druhé.

Projekt LíZA (Liberální zelená alternativa)
, zaštiťovaný nejen čipernými pohrobky ODA, ale především vlivnými jmény ze senátního Klubu otevřené demokracie, je od dob čtyřkoalice nejzajímavějším příslibem urovnání poměrů napravo od politického středu.

Důkazy jsou nasnadě.
Za prvé, partaje, které budou ochotny se projektu účastnit, se už zpočátku hlásí k zásadě dbát o principy, ne o partikulární zájmy.
Za druhé, LíZA již podle názvu počítá s lákavým enviromentálním pilířem, který by měla ztělesňovat Strana zelených.
Za třetí, autoři myšlenky snad poprvé nepropadají šílenému snu být pravicovější než ODS a levicovou politiku hodnotí velmi střízlivě.
Za čtvrté, nenápadným kmotrem vize kooperace liberálů a zelených je exprezident Václav Havel, který prý nevylučuje ani intenzívnější osobní angažmá.

Bohulibý záměr komunikovat, ba spolupracovat ovšem naráží na nejméně tři vážné překážky. První je dána opatrností a ambicemi některých menších středopravých formací. Liberály by rádi kolem sebe sjednotili Kaslovi ED, považující se za nejsilnější hráče na pravici hned po ODS a skrze prsty se dívající na vládní US. US-DEU naopak argumentuje svými poslanci a finančními prostředky, díky kterým by chtěla třímat maršálskou hůl sama. A konečně zde je starý známý stratég Zieleniec, coby politický lídr nečitelného SNK toužící po velkolepém návratu na politické výsluní.

Druhá překážka spočívá v ne úplné výhodnosti LíZY pro Zelené. Ještě před očištěním a hlasitém představení své značky by byli semleti do směsi, z níž by vyčnívali pouze příležitostně, pokud by rovnou nesloužili toliko pro okrasu. Vždyť SZ je celoevropský pojem, s nímž se žádný lokální liberální subjekt nemůže měřit. Ztráta samostatnosti by pro ni byla nejcitelnější ze všech zúčastněných.

Překážka třetí je kardinální. Drtivou většinu politické plochy si mezi sebe již dnes dělí občanští a sociální demokraté. Této skutečnosti dokážou pravověrní liberálové vzdorovat jen těžko.

Jelikož se rozdíly mezi pravicovou a levicovou politikou postupně stírají a při mnoha příležitostech se dokonce odhalují společné kořeny liberalismu a sociálního demokratismu, je celkem logické, že mezi středovými voliči umí zdatně lovit i ČSSD. Dokládá to značný příliv jejích sympatizantů před minulými volbami do Sněmovny. Tím spíš nabírá na vážnosti dilema stojící před ČSSD: Vychovávat si liberální spojence (a potenciální koaliční partnery), nebo se sama vrhat do boje o liberální voliče?

Vidět odpověď v současných programových posunech ČSSD není správné - k těm dochází nezávisle na utváření českého stranického spektra. Verdikt ČSSD ještě světlo světa oficiálně nespatřil. Přitom právě on výrazněji než cokoli jiného ovlivní další formování LíZY a ostatních více či méně seriózních plánů menších stran.
………………………
04.02.2005, Právo: LíZA chce do Sněmovny

Malé strany mají nový projekt, se kterým se chtějí ve volbách do Sněmovny vklínit mezi ODS, soc. dem. a lidovce.
Přišla s ním Liberální reformní strana (LiRA) a nese název LíZA 2006-08 neboli Liberální zelená alternativa pro ČR. Současně se však ukázalo, že mezi představiteli jednotlivých stran přetrvávají rozpory.

„Unie svobody a Zelení jsou klíčové subjekty, které se musí rozhodnout,“ řekl Právu hlavní autor nápadu, šéf LiRA Milan Hamerský. K projektu se však zatím ze známých osobností na internetových stránkách LiRA vyjádřili pouze senátoři Jiří Zlatuška (za LiRA) a Martin Mejstřík (za Cestu změny).

LíZA se bude snažit oslovit i další členy horní komory z Klubu otevřené demokracie, jako je Jaromír Štětina (za Zelené) nebo Josef Jařab (za ODA), či politiky ze stran Volba pro město a SOS. Spolupráci nabízejí i europoslanci a lídrovi SNK Josefu Zielencovi a nestranickým odborníkům. Pro členy pravicových stran jsou však překážkou především Zelení. Podle senátora Jana Hadravy (US-DEU) Zelení mezi liberální strany nepatří. US se vyjednávání účastní, ale doposud se nerozhodla, zda do projektu vstoupí.

Opatrně se k LíZE zatím staví i Zelení. Jak řekl Právu jejich předseda Jan Beránek, je to jedna z alternativ, přičemž jeho strana bude chtít zachovat svůj název.

Konkurentem Lízy jsou ED, jejichž šéf Jan Kasl se vyjádřil, že už nemá zájem ani o US. „Pan Hamerský tu zvláštní kozu Lízu razí delší dobu. Je to smutný konec pravicového pana Hamerského, který tvrdil, že je ODA málo pravicová a dnes chce spolupracovat se Zelenými,“ řekl včera Právu Kasl.

K nápadu LiRA se nepřipojí ani SNK sdružení nezávislí. „Je to sympatické, ale myslím si, že přirozeným krystalizačním jádrem je SNK,“ uvedl v ČTK předseda SNK Igor Petrov s poukazem na výsledky hnutí v loňských volbách. (luk)
……………………….
03.02.2005, Rovnost: Brněnští liberálové volají po spolupráci
Spolupráce menších liberálních stran se zelenými a třeba i s vládní US- DEU je jádrem politického projektu, který včera zveřejnila Liberální reformní strana (LiRA). Ta má slušnou pozici především v Brně - podporovala senátora Jiřího Zlatušku a krajské zastupitele z kandidátky Zelená pro Moravu.

Jedině spolupráce ve všech volbách v příštích letech může podle předsedy LiRA Milana Hamerského zaručit úspěch liberální a ekologické politiky v České republice. "Volby prokázaly poptávku 10 až 12 procent veřejnosti po středové politice mimo čtyři velké strany. Chybí jí věrohodný, čitelný subjekt zaměřený na řešení současných i budoucích výzev. Hledá nové politické osobnosti nezatížené účastí na politice devadesátých let,"míní Hamerský.

Cesty ke spojenectví by podle něj měli hledat liberálové, environmentalisté i nestraničtí odborníci. Z politických stran by se projekt mohl týkat například Strany zelených, ODA, US-DEU, Cesty změny nebo Strany pro otevřenou společnost.

Šéf jihomoravské US Zukal připouští, že spolupráce by mohla být přínosem. "Jsme všichni preferenčně téměř na nule, měli bychom dát voličům společnou nabídku,"uvedl s tím, že předběžná jednání už probíhají. "Pravidelně sedáváme u jednoho stolu a snažíme se navzájem poznávat," dodal.

Projekt by se zamlouval i senátorovi Jiřímu Zlatuškovi. "Svoboda a vláda práva jako základní kameny liberálního pohledu na svět se dobře doplňují s důrazem na trvale udržitelný rozvoj a ochranu přírody,"míní.
"Už dříve mi vadilo, že myšlenky trvale udržitelného rozvoje byly od počátku spojovány s "levým myšlením". Pro mne byla svoboda a z ní vyplývající zodpovědnost za veškeré lidské konání vždy spojená s konzervativním pojetím světa,"doplnil jej senátor za Cestu změny a někdejší studentský vůdce Martin Mejstřík .
Liberální a zelený proud se dobře doplňují také podle nestraníka Jiřího Löwa, který se jako lídr podobně složené kandidátky dostal do krajského zastupitelstva. "Zelení jsou důležitým politickým prvkem, který si zaslouží být slyšen. Nemají však program pro všechny oblasti. Spolupráce s liberály tuto jejich slabost překonává ku prospěchu veřejnosti."

Podle Hamerského budou v příštích měsících probíhat programové konference, z nichž vzejde Liberální manifest. První z nich proběhne už 8. února.
Jednotlivé politické strany se k projektu vyjádří na svých sjezdech. ODA jej má 19. února, US- DEU v březnu, Strana pro otevřenou společnost v dubnu. Politici spolu budou také dále pravidelně vyjednávat.