Liberální strana

LtN, Hamerský: Bude Železný největší z malých?

25. 4. 2005 - MjH

Milan J. Hamerský, psáno pro Literární noviny

Šance na vstup páté strany do Poslanecké sněmovny v přístích volbách poklesly po očekávaném krachu jednání mezi SNK a ED. Malé strany zřejmě opět doplatí na své velké oči, takže nakonec se možná bude smát Železný.

Několikaměsíční vládní krize plní politickou část novin do té míry, že vytlačuje ostatní témata, mimo jiné, např. názory a činnost stran nezastoupených v Poslanecké sněmovně. Na jedné straně krize utvrzuje veřejnost ve zklamání z „velkých“ stran, zároveň účinně blokuje prostor pro prezentaci stran „malých“. Známé průzkumy mediálních agentur upozorňují na nepoměr mezi volebním výsledkem malých (13 %) a jejich časem v médiích (2 %).

Situací a možností malých stát se velkými, se budu věnovat v tomto článku. Na konci textu je slovníček zkratek stran. Pracovně si pro tento text dovolím použít na politické strany a hnutí příměr s fotbalem. Existují dvě celostátní ligové úrovně, krajské a okresní přebory. Fotbálek si doma na plácku hrají i v nejmenších obcích. Strany, které mají hráče v I. a II. lize a v krajských přeborech dostávají od státu příspěvek na činnost, to je výrazně odlišuje od stran hrajících v nižších soutěžích.

Extraliga a ti druzí
V I. lize v této sezóně 2002-2006 operuje pětka týmů: modrá ODS, červená KSČM, růžová ČSSD, černá KDU-ČSL, a světle modrá US-DEU. Tato liga se vyznačuje zastoupením ve sněmovně, senátu, krajských zastupitelstvech a komunální politice. I slabý hráč, např. US-DEU, může být součástí vlády a mít mnohem větší vliv než několikanásobně silnější KSČM. První čtyři týmy mají účast v I. lize jistou i v příští povolební sezóně. US-DEU je podle dlouhodobých průzkumů přízně veřejnosti odsouzena k sestupu do druhé ligy.

II. liga má odlišný charakter, daný dvouletým cyklem, ve kterém se volí do Senátu. V této lize mají hráče: SNK, NEZ, ODA, LiRA, CZ, HNHRM, SZ, ED. Hraje se tu méně týmově a více hra stojí na jednotlivcích. Tedy celou dobu stála, než v posledních volbách ODS získala v senátu prakticky většinu a role malých hráčů zásadně poklesla. Malí mají dva senátní kluby, sedmičlenný SNK, spojující nezávislé a jednu senátorku zvolenou za KDU-ČSL, třináctičlený KOD – Klub otevřené demokracie, který se transformoval z původního klubu US-ODA vstupem dalších senátorů. Mnoho stran je zastoupeno nestraníky, kteří k mateřským stranám mají volný vztah. Z 81 členů Senátu mají senátoři volení za malé strany 20, tedy čtvrtinu.

Krajských přeborů máme 14, přičemž zápasy pražského jsou o dva roky posunuty proti ostatním. Jen tři strany mají zástupce ve všech krajích. Čtvrtá KDU-ČSL nemá zástupce pouze v Libereckém a Ústeckém kraji. Pátou US-DEU vynesly koalice s KDU do Pardubického a Středočeského kraje, účastní se rovněž v Praze. Druholigové týmy jsou značně slabší a mají zastoupení jen v jednom či několika krajích. Zvláštní postavení má ODA, jejíž několik členů bylo zvoleno na kandidátkách ED. SOS senzačně posílila v Libereckém kraji na sedm zastupitelů a získala nově jednoho v Hradeckém kraji. Nově uspěly: koalice SZ a LiRA v koalici na Jižní Moravě, NSK (Nezávislí starostové kraje) v koalici s ED na Zlínsku a VPM v koalici s ED a SOS na Hradecku. V minulých volbách dosti překvapivě neuspěli a úplně vypadli NEZ. HNHRM a CZ také nemají krajské zástupce. V třinácti krajích z 675 krajských zastupitelů připadá na malé strany 38 (5,63 %). V Praze ze 70 mandátů 19 pro malé (ED/US-DEU/SNK).

Politika na nejnižší, komunální úrovni je tak pestrá, až je takřka analyticky neuchopitelná. Drtivá většina z téměř sedmdesáti tisíc zastupitelů jsou nestraníci. Obec-kraj Praha má rozpočet 25 mld a přes milión obyvatel. Nejmenší z 6350 obcí má 47 obyvatel.

Fenomén nezávislosti
Postupující konsolidace politické mapy ČR, vedla k posunu stranické politiky z centra do menších a menších měst a obcí. Část komunálních politiků však nechtěla být z nejrůznějších důvodů svazovaná členstvím v zavedených stranách. Impulsem pro vznik místních nezávislých byl nejčastěji rozkol v některé etablované straně nebo vznik zdroje nespokojenosti občanů, typicky s nějakou stavbou. Vzhledem k podpoře občanů existovala na konci 90. let široká základna nezávislých starostů. Po vzniku krajů se přirozeně někteří začali seskupovat a cílem dostat se do krajských zastupitelstev při volbách 2000. To se povedlo několika formacím starostů pod názvy SNK, NEZ, SOS, NPM, ZHN.

Krajské volby 2004 znamenaly smrtelnou ránu pro nezávislé. Koalice SNK a NPM a ZHN neuspěly. NEZ úplně vypadli a SNK se štěstím oslabilo pouze z 16 na 13 mandátů.

Vstup nezávislých do vysoké politiky zahájil velkolepě Josef Zieleniec, když si vybral SNK pro svoji cestu do Evropského parlamentu. Podařilo se mu přesvědčit vedení, aby s ním riskantní akci podstoupilo. Byl úspěšný, když jím vedená koaliční kandidátka dokázala porazit všechny kromě komunistů a ODS. Následný neúspěch v krajských a senátních volbách Josef Zielieniec dokázal zdůvodnit: nebyla to jeho chyba jako lídra, byl to následek mediální konfrontace mezi ODS a Unií svobody v kauze Kořistka. Zamýšlenou cestu SNK do sněmovny ovšem nyní opět zahájil karambol, když měsíce jednání o integraci s ED pod novou značku „SNK-ED“ skončily krachem.

Konkurenční Nezávislé ovládl před volbami do EP Železný a přivedl je k úspěchu. Nezávislí však následně pod billboardy s jeho podporu, úplně propadli v krajských volbách. Po překvapivém krachu sládkových republikánů ve volbách do Sněmovny v roce 1998 skončila v politice strana reprezentující razantní protest proti systému. Podpora protestnímu populizmu je v současné době rozložena mezi nevoliče a příznivce opozičních KSČM a ODS. Domnívám se, že úspěch Železného ve volbách do EP byl voličsky opřen o jednorázové spojení roztříštěných bývalých sládkových voličů. Pravděpodobně uvidíme pokus zopakovat tento projekt při volbách do Sněmovny. Lidé okolo Železného chystají Nezávislé demokraty.

Každých voleb se účastní i recesistické strany s podporu desetin procent, např. Nezávislá erotická iniciativa, Balbínovci, Strana přátel piva, Helax se baví, atd. Někoho to může pohoršovat, ale je to možná adekvátní a někdy vtipný způsob odlehčení politické soutěže.

Kolik máme liberálů?
Malých liberálních stran máme hned několik. Do této kategorie řadím strany, které mají tuto nálepku v médiích. Některé ji zpochybňují (ED), jiné svou totožnost definuji ve větší šíři jako liberálně-konzervativní (ODA).

Bývalé členy ODA najdete na důležitých místech v ODS, SNK, LiRA, US-DEU, SOS, ED. Zbývající členové ODA se již smířili s ukončením samostatné činnosti a jejich cílem je převést aktiva do nového subjektu. Zatím si však nezvolili žádný z existujících. Část členů přešla v Praze do ED. Oficiálním krokem bylo založení občanského sdružení KOS – Klub občanských svobod, který má umožnit propojení liberálů v jednotlivých stranách, aniž by hned museli vystupovat ze svých původních stran. Zatím to fakticky funguje jen jako most pro členy ODA.

US-DEU je v nepřehledné situaci, kdy z ní vystupuje velké množství členů. Úzké vedení chce ještě dotěžit, co jde, z účasti ve vládě. Ta část, která nemá přímý prospěch z vlády se neúspěšně snaží o změnu. Až hrozby vystoupením ze strany Jana Rumla, Svatopluka Karáska a dalších dotlačily vedení k taktické („upřímné“) nabídce rezignace na vládní posty. Umírněné chování ve vládní krizi přineslo unii krátkodobé navýšení preferenci přes 2%. Velká většina členů je smířena s ukončením značky, ale podobně jako ODA hledají nový subjekt.

Cesta změny obecně podporuje integraci bez aktivnější vlastní činnosti. Na evropské scéně se stala spoluzakladatelkou centristické Evropské demokratické strany, která je součástí třetí největší frakce v EP – Alianci liberálů a demokratů.

Liberální reformní strana (LiRA) stejně jako SOS necítí účelnost integrace a vlastního zániku. Předložila ostatním projekt nazvaný LíZA 2006-8 (Liberální zelená alternativa). Jak název naznačuje jde o spojení liberálů a zelených, doplněné o odborníky. Projekt je již čtyři měsíce diskutován v jednotlivých stranách i v médiích. Např. Lukáš Jelínek označil v Právu projekt LíZA za nejzajímavější pokus od Čtyřkoalice. Překvapivě úzkým hrdlem je Strana zelených, která řeší silný vnitřní konflikt a na víc nemá zatím energii. Mezi liberály projekt přes počáteční nedůvěru získal postupně významné zastánce. O úspěchu pravděpodobně rozhodnou zelení. Liberálové musí zvážit i možnost realizaci projektu bez SZ.

Zajímavou stranou na pomezí nezávislých a liberálů jsou ED Jana Kasla. Strana těží z mimořádně dobrých vztahů předsedy s médií z dob jeho primátorování Prahy v barvách ODS. Byly doby, kdy mnozí z menších stran byly ochotni uvažovat o Kaslovi, jako o společném lídrovi. Jeho nekonzistentní a nespolehlivé jednání postupně odradilo téměř všechny. Straně chybí vize kudy dál. Kasl způsobil na konci března krach jednání s SNK aniž má k dispozici jiný scénář. Je až komické sledovat tápání, s jakým ED prochází bolestmi, jimiž si už prošly ODA a US-DEU. Z minulosti silná pozice v Praze ovšem dává ED šanci uspět v krajských volbách v Praze v roce 2006.

Dvě tváře zelených
Kromě všeobecně známé SZ se k zeleným hlásí i „středově liberální ekologická“ (citace z programu) SOS. Výše jsem psal o jejím úspěchu v krajských volbách. Naopak úplně propadla ve volbách do EP. SOS je konsolidovaná strana s pár desítkami členů. Má zastoupení v několika statutárních městech i mimo Liberecký kraj, např. Olomouc, Most. Necítí potřebu integrovat se. Pro volby do sněmovny v roce 2006 si schválila strategii umístění svých kandidátů a podporu některému volebnímu projektu. Upřednostňuje spolupráci s ED, za druhé projekt LíZA.

Strana zelených je mnohými považována za stranu, jejíž politická budoucnost je jistá. Pohled do Rakouska a Německa mnohé vede k názoru, že budoucím úspěch zelených je neodvratný. Část zelených tomuto klamu věří. Část by naopak úspěch považovala za „předčasný“. Situace uvnitř zelených je již mnoho měsíců vyhrocená do střetu dvou nesmiřitelných křídel usilujících o zničení křídla druhého. To brání SZ profilovat se a činit strategická rozhodnutí. SZ se do medii dostává dominantně přes antikomunismus senátora Štětiny či spory v Literárkách vedených Patočkou. Straně zelených hrozí situace nezávislých, rozštěpení na dvě či více stran, které budou mít v názvu zelení či zelená by na mnoho let znamenal konec aspiracím na jakýkoli politický vliv.

Bude se smát Železný?
Pravděpodobnost, že někdo z malých (II. liga či nový) uspěje ve volbách do sněmovny je zvlášť po krachu jednání SNK-ED velmi malá. S největší pravděpodobností nás čeká konsolidace politického prostoru mezi čtyři strany. Nejslabší KDU má výhodu pevného elektorátu, který ji i při různých turbulencích podrží na dostatečných 8 %. Výrazně však oslabí v mandátech, protože rozdělení České republiky na čtrnáct volebních okrsků, je pro ni nepříznivé. Místo dnešních 21 mandátů může klidně skončit na 12.

Z malých má největší šance český Haider/Fortuyn - Železný. Pokud získá nejen nespokojence od ODS a nevoličů, ale najde cestu i k části komunistických voličů, může se přiblížit 10 %. Na druhém místě vidím potenciál projektu LíZA s limitními 7,5 %. Jinou otázkou je možnost dobrat se dohody o něm. Třetí v pořadí je širší volební kandidátka kolem Zieleniece a SNK. Pokud jej podpoří lidé jako Marvanová, pak lze doufat ve 4 %. Pokud zelení vydrží pohromadě, mají téměř jisté překonání 3 % hranice nutné pro příspěvek na činnost. Na větší růst není kde vzít. Vstup dalších hráčů neočekávám.

slovníček zkratek:
CZ – Cesta změny
ED – Evropští demokraté
HNHRM – Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst
LiRA – Liberální reformní strana
NEZ – Nezávislí
NPM – Nestraníci pro Moravu
SOS – Strana pro otevřenou společnost
VPM – Volba pro město
ZHN – Zlínské hnutí nezávislých