Liberální strana

ODjinud: Malé strany, velké starosti

10. 8. 2005 - ll

Blížící se parlamentní volby neomylně poznáme také podle toho, jak se u menších politických subjektů objevují aktivity směřující k nějakému volebnímu spojení či integraci. Snahou přitom je propojit voličskou podporu jednotlivých stran, a tím zvýšit pravděpodobnost volebního úspěchu.
Je pozoruhodné, jak často je volební výsledek u těchto aktivit zklamáním nejenom pro aktéry, ale i pro veřejnost – a to přesto, že občané s nadějí vyhlížejí rozšíření volební nabídky nad rámec nejenom nevěrohodné, ale často i nezáživné politiky parlamentních stran.
Tyto neúspěchy nejsou popřením obecného pravidla, že společného cíle se dosahuje lépe a účinněji spojením sil a spoluprací. Jsou pouze připomenutím, že výchozím impulzem pro každé politické spojenectví a současně jeho jednotícím rámcem musí být sdílené, srozumitelné a věrohodné politické poselství.

Usiluje-li o hlasy voličů konglomerát subjektů, z nichž každý v minulosti reprezentoval odlišný program, odlišnou důvěryhodnost a odlišný politický styl, nepomůže sebelepší volební manifest. Veřejnost s neomylným instinktem odhalí, že velká slova jsou jenom hávem zahalujícím účelový krok, jehož cílem je zakrýt vlastní nemohoucnost či nedůvěryhodnost. Zatímco parlamentní strany mohou spoléhat na to, že zavedená značka a konzervativní chování voličů pomohou překonat jejich politické slabiny, každý nový politický projekt musí stát pevně na třech pilířích.

* Prvním je jednoduché a srozumitelné politické poselství, které oslovuje reálný problém společnosti. Ne vydumané ideologické floskule a únavné fráze, ale jasný návrh postupu a změn. Nebudou-li voliči rozumět, proč mají volit alternativu, usoudí, a zcela správně, že jde jenom o další várku mocichtivých zájemců o křesla a o nic víc.

* Druhým nutným faktorem úspěchu alternativního politického projektu je věrohodnost. Sebelépe sestavený program nemá ani cenu papíru, na němž je sepsán, není-li předkládán známými a důvěryhodnými osobnostmi. Stejně jako výrobek, který chce prorazit mezi známé a zavedené značky, musí vynikat kvalitou, i vstup do Poslanecké sněmovny musí být garantován lidmi, kteří celému projektu dají právě punc kvality a věrohodnosti.

* Třetím nezbytným pilířem úspěchu politické alternativy při parlamentních volbách je kvalitní a efektivní volební kampaň. Mimoparlamentní subjekt má v oblasti politické komunikace dvě velké nevýhody. První je ztížený přístup do médií. Média v Česku pojímají referování o politice téměř výhradně jako přímý přenos z vlády a Poslanecké sněmovny. Cokoliv se odehrává mimo tento prostor, buď zcela neexistuje, nebo zůstává na periferii jejich zájmu. Druhou nevýhodou je diskriminační systém státních dotací politickým stranám. Zatímco i ta nejmenší parlamentní politická strana dostává desítky milionů korun ročně ze státní pokladny, strana, které chybělo pro vstup do Sněmovny třeba jedno procento, má pouhý zlomek této částky.

Přistoupíme-li tedy odpovědně k otázce vzniku alternativní politické síly, která by mohla uspět v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny, musíme si být vědomi reálné struktury tohoto problému. Uspět může pouze uskupení, v němž každý další účastník přispěje k posílení tří základních pilířů. Jakýkoli jiný postup bude mít za následek jenom krátkodechou mediální bublinu a další zklamání voličů.