|
|
hn: Může kariérní řád najít schopné poslance?11. 8. 2005 - hn -odkaz na HN-V minulých dnech se objevily informace o připravovaném "kariérním řádu", který by měl stanovit kritéria pro možnost kandidovat za ČSSD v příštích volbách do sněmovny. Ustanovení o přednostních bodech za vlastnictví olympijské medaile uchazeče o poslanecký post sice vybízí k nevážnému tónu. Jedná se však o vážný problém. Český politický systém je parlamentní, nejvyšší politickou moc mají zákonodárci, a to především z dolní komory. Procedura, kterou se z politicky aktivních občanů stanou jejich zástupci obdaření možností ostatním ukládat povinnosti a regulovat jejich práva, by neměla zůstat na okraji zájmů. Složení zastupitelského sboru zásadně ovlivňuje volební systém. V poměrném, kterým se volí do Poslanecké sněmovny, hraje zásadní roli stranická nominace. Přestože máme ve sněmovně několik poslanců, kteří z nevolitelného místa do sněmovny přeskočili (například předseda lidovců Kalousek), jde o okrajové výjimky. Pokud neprojdou návrhy na dramatické zvýšení role preferenčních hlasů, tak to tak zůstane. O tom, kdo se stane poslancem, rozhodují u českých politických stran různé verze primárních voleb, s více či méně skrytým vlivem celostátních vedení. Návrh předsedy poslanců ČSSD Krause se snaží o kvadraturu kruhu. Neexistují objektivní kritéria, která by nebyla zcela banální (bezúhonnost). Podívejme se na okamžik na horní komoru parlamentu, která stojí mnohem více na osobnostech. Najdeme zde vedle celostátně známých lidí - Karla Schwarzenberga, Jiřího Zlatušku, primátory Plzně, Pardubic, Teplic, naopak i starosty velmi malých měst a i několik "no-name" zvolených za značku ODS, Čtyřkoalice a ČSSD. V zásadě existují dva systémy navrhování kandidátů. Vnitrostranický, používaný v Evropě, a systém otevřených primárek, známý z USA a Kanady. Veřejnosti otevřené primárky zkouší teď v Itálii široká liberálně-levicová koalice Olivovník. U nás si to zkusila ČSSD s výběrem kandidáta na prezidenta. Strana navrhne více jmen a veřejnost svým hlasováním vytvoří pořadí či vybere jednoho kandidáta. Vnitrostranické primárky mívají složitě vymyšlené řády, někdy zvýhodňující určité skupiny (často ženy), jindy kandidáty člení regionálně, například jen jeden za každý okres. Bude velmi zajímavé sledovat, jak podzimní primárky otřesou stranami. Nejen v ČSSD je to velké téma. Vedení ODS schválilo "pravidlo 4. dubna", podle něhož hlasovat v primárkách mohou jen ti, kteří jsou členy strany ke dni 4. dubna 2005 rok, a kandidovat ti, kteří jsou jejími členy ke stejnému datu dva roky. Pod tlakem členů a s ohledem na to, že obě ustanovení jsou hrubým porušením práv členů ODS zakotvených ve stanovách, došlo k zrušení omezení při hlasování. Osobně jsem přesvědčen, že zpětné odepření ústavního práva kandidovat by bylo možné vymoci proti ODS i u soudu. V KDU-ČSL se vedení obrátilo na krajské organizace s výzvou, aby na kandidátky navrhlo více žen a mladých členů. Jak to bude úspěšné, je sporné. Patnáct let od změny režimu nemáme společností akceptovaný způsob výběru lidí na důležitá místa. Velmi je to vidět u postů, které by neměly být v zajetí stranických her, zejména předsedové Nejvyššího kontrolního úřadu, Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, Úřadu na ochranu osobních údajů či všichni ústavní soudci. Přejme Krausovi, ať se mu podaří nastavit pravidla, která do sněmovny přivedou méně za(vy)sloužilých politiků a více odborníků, především z řad právníků, kterých je dnes mezi 200 poslanci/zákonodárci jen 13. Autor, politolog a právník, je předsedou LiRA/Liberálové |
ODKAZY
|
