|
MÉDIA-HN: Pomíjíte nás, liberální štiky24. 8. 2005 - ll zkrácený text vyšel v HN: -zde------------------------------- (původní text) Hamerský: Liberálům chybí lídr K letním mediálním evergrýnům patří hledání nových hráčů na politické scéně a pohřbívání minulých nadějí. Po sjezdu Železného Nezávislých demokratů a diskuzi na ČT1, se začaly tématu věnovat i ostatní média. Komentář Patricie Polanské: Liberální plankton a čekání na novou stranu (HN, 19.8.2005) patří z více pohledů k nejlepším, byť se dopouští překvapivých opomenutí. Nepřesnější je její teze o maximu možné podpory pro liberální subjekt u hranice osmi procent. Je to příjemný závan zdravého rozumu oproti častému blouznění o 15 až 20 procentech možných voličů. K dokreslení chybné teze se používají výsledky z voleb které jsou nesouměřitelné, např. senátní, krajské, evropské. Polanská překvapivě ve výčtu menších stran hovoří pouze o kaprech mezi malými (US-DEU, ED, ODA, CZ) a nejmenuje štiky (SNK, SOS a LiRA/LiberálovéČR). Že je Zieleniec velký stratég asi málokdo pochybuje. SOS má velmi silnou základnu na Liberecku a mediální hvězdu Petra Pávka, starostu Jindřichovic. LiRA/LiberálovéČR nabídla již 2. února projekt spojení liberálů a zelených doplněný o nezávislé, k jehož rozumnosti dospěli po několika měsících už téměř všichni. Celý projekt jsme schopni udělat „na klíč“, včetně zatím nezveřejněného excelentního názvu. Bez lídra to nepůjde Největší problém nás „malých“ je absence lídra. Jak má vypadat vzorově ukázali Josef Zieleniec a Petr Pávek. První se ujal sestavování kandidátky pro volby do Evropského parlamentu a úspěšně proplul všemi riziky. Byl věrohodnou, kompetentní osobou pro daný typ voleb. Spojil neutrální značky SNK a ED a udržel si odstup od problematické US-DEU. Získal 11procent. Druhý to stejné zopakoval v krajských volbách na Liberecku s výsledkem 12 procent. Oba volební úspěchy stály především na osobách svých autorů. Oba je byli schopni dosáhnout prakticky sólovou hrou. Přestože se volby do sněmovny kvapem blíží a mdlost ODS nám dává šanci na úspěch, žádný lídr středových stran není na obzoru. První variantou je, že někdo zvedne rukavici a předloží všem relevantním hráčům nabídku volebního projektu. Ten bude garantovat svojí osobou. Jeden pokus již proběhl. Petr Pávek nabídl SOS, že ji povede do sněmovních voleb. Na začátku dubna na uzavřeném sjezdu Strany pro otevřenou společnost představil svůj projekt, získal však podporu méně než třetiny delegátů a jeho strana se rozhodla pro jiný postup. Druhou cestou se jde v současnosti. Lídr, kterému bude vedení nabídnuto, se teprve hledá. Menší strany se lopotně snaží shodnout na komunální spolupráci a podepisují krajské výzvy (Liberecká, Pražská). Jmen je omezeně, ve vlastních řadách máme Hanu Marvanovou, Petr Pávka, Jana Kasla, Martina Bursíka, Svatopluka Karáska a několik senátorů. Mimo stranické vody v řadách tzv. odborníků, se nejčastěji pracuje se jmény Pavel Telička a Jan Švejnar. Problémem všech uvažovaných osob je jejich neschopnost týmové (spolu)práce. Je nadevší pochybnost, že malé strany budou příští rok kandidovat ve volbách do Poslanecké sněmovny. Pokud se spojí za dobrým lídrem, který nabídne přesvědčivý důvod pro volbu této kandidátky a odpracuje kampaň na veřejnost i dovnitř nového projektu, pak je šance uspět. Jiný postup, např. více kandidátek, si koleduje o trest voličů a definitivní propad do zapomnění. (autor, politolog a právník, je předseda LiRA/LiberálovéČR) ********************************* HN.IHNED.CZ 19. 8. 2005 00:00 Patricie Polanská: Liberální plankton a čekání na novou stranu Obrození politického spektra novou politickou formací, taková touha se vždy před volbami vznáší ve vzduchu. Výhradně jde přitom o novou formaci napravo od středu, někde vedle ODS. Výchozí podmínky Pro zjednodušení uvažujme o tom, jaký prostor existuje pro liberální stranu. Jedním z ukazatelů může být volební zisk ODA (kolem šesti procent ve volbách 1992 a 1996) a Unie svobody. Ta získala v roce 1998 sama 8,6 procenta, v roce 2002 v rámci čtyřkoalice přes 14 procent. (Tím silnějším partnerem ale nepochybně byla KDU-ČSL.) Z těchto údajů by vyplývala skupina šesti až osmi procent voličů. Další dílek mohou představovat údaje o nespokojenosti s politickou situací. Podle CVVM se pohybuje vcelku stabilně nad 50 procenty dotazovaných. Nejvíce nespokojení jsou nezaměstnaní a ti, kteří považují svou životní úroveň za špatnou. Ani jedna skupina nejspíš nebude volit liberální strany. Zajímavý je i výzkum CVVM z března o image parlamentních stran. Pokud by si liberální strany dělaly naději, že ODS přeberou voliče z řad středního stavu či podnikatelů, budou mít těžkou práci. ODS má "pravicový image" dobře vybudovaný, výzkum ukázal nadpoloviční souhlas například s větou, že strana podporuje rozvoj podnikatelské sféry. A konečně, počet voličů, kteří nevylučují účast ve volbách, ale nevědí, kterou stranu by volili, se pohybuje v posledním roce zhruba mezi 10 až 16 procenty. Držme se při zemi: hypoteticky by liberální strana - při skvělé kondici - mohla počítat s osmi až deseti procenty podpory. Na tento odhad by musela stavět program, vybrat lídry a sehnat peníze. Hlavní uchazeči Pretendenti svěží novosti v příští sněmovně jsou zhruba tři: zatím neupřesněné spojenectví malých liberálních stran asi včetně US, Strana zelených a pak novinka, Nezávislí demokraté v čele s Vladimírem Železným. Ti ovšem stojí mimo kategorii liberální strany. Tříšť malých stran, například ED, US, CZ, ODA, někde také SZ a další, zatím v krajích různě vyjednávají "spolupráci". Opakují se přitom stejné chyby: nemá to jasnou hlavu ani program. O lídrech a kandidátech se prý bude jednat až později, přičemž všichni dobře vědí, že to bývá největší kámen úrazu. Vše dohromady to vytváří dojem, že mají nějaký jiný kalendář, ve kterém nezbývá do voleb necelý rok, ale přinejmenším čtyři. Přitom tu byla velká a kvůli nepřipravenosti promrhaná šance: vleklá krize vlád. Kdy jindy nabídnout nové, svěží uskupení než v časech obecného znechucení. Strana zelených může být označena za nejstaršího kandidáta na naději. Budou to už třetí volby, před kterými se dá zaslechnout: Nemám koho volit, kdyby alespoň ti zelení byli co k čemu... Zatím ovšem řeší své vnitřní problémy. Jednoduše řečeno, je neviditelná. Ponížení, spojte se! Program, "hlavu" a peníze mají Železného Nezávislí demokraté. Nejlépe pochopili, že klíč k úspěchu je v přesném určení skupiny voličů, která by jim mohla pomoci svými hlasy. Program NezDem je naprosto cíleně zaměřen na všechny podle vlastního mínění ponižované a zapomenuté, které "centrum" přehlíží. Škála "škůdcovských center" je přitom široká - od nejbližšího okresního úředníka přes Prahu po Brusel a EU. Ale patří sem rovněž celá etablovaná politická scéna, která podle NezDem "kašle" na potřeby těch dole. Má-li člověk vypadat čistoskvoucně, musí všechno okolo sebe nalakovat na černo. Důraz na české zemědělce, vinaře, obrana českých potravin proti náporu cizáckých řetězců, to vše je hra na stejnou strunu. Na zemědělství si vzpomene občas jen KDU-ČSL. Jenže ta jej pojímá "oborově". Novum NezDem je v tom, že jej povyšuje na prostředí vytvářející skutečné národní hodnoty - a právě proto se stalo "obětním beránkem" vstupu do EU. Při takto koncipovaném programu pak vůbec není podstatná například důchodová reforma. Důchodové zabezpečení je sice označeno za "časovanou bombu ekonomického a společenského vývoje", avšak řešení je kuriózní: obnova důchodového fondu zestátněného v roce 1952 komunistickým režimem, a to s pomocí státního vkladu z výnosů privatizace (jeho výše není blíže upřesněna). Železný bude dobrou "hlavou" reprezentující tento program, neboť se mnoho neliší od toho, co každou sobotu vykládal svým věrným Novákům: Nedbejte pražských intelektuálů, kteří ohrnují nos nad Sluncem a senem, ve skutečnosti jste vy základ národa. V tom je jeho hlavní síla. Jak přeskočit pět procent Pro Železného, ale i pro ostatní strany platí, že ve volbách do sněmovny je nutné překročit pětiprocentní klauzuli ve 14 volebních obvodech. To je něco jiného než jeden obvod v eurovolbách či jeden senátní obvod, ve kterém navíc někteří protikandidáti vyklidí pole. V tuto chvíli to proto nevypadá, že by někdo byl schopen překvapit tím, že 5% skočí. |
|