Liberální strana

OTEVŘENÝ DOPIS Martinu Bursíkovi

9. 9. 2005 - LiRA/LiberálovéČR

Martinovi Bursíkovi, kandidátovi na předsedu Strany zelených (SZ) od
Milan Hamerského předsedy Liberální reformní strany (LiRA/LiberálovéČR)

O vhodnosti společného volebního postupu sil liberálních a zelených
(reakce na text MB z 14.8., SZ by měla jít do Sněmovny samostatně)
================================

Vážený pane Bursíku,
obracím se na vás, vaše kolegyně a kolegy s reakci na váš text obhajující samostatný postup Strany zelených ve volbách do Poslanecké sněmovny v příštím roce.

Jako autor projektu Liberálně zelená alternativa 2006-08 (LíZA) /text dostupný na -zde-, cítím povinnost odpovědět na váš dopis.

Rozhodl jsem se nereagovat přímo na váš text, s jehož obsahem z velké části souhlasím. Nebudu ani vyvracet rozporná či vyloženě chybná tvrzení. Pokusím se nabídnout argumenty, proč by delegáti sjezdu SZ měli dát „zelenou“ spolupráci s liberály.

Nikdo na nás nečeká
Slabost zelených a liberálů
Programová blízkost a odlišnost - česká politika je o koalicích
Nestačí dílčí spolupráce – hra s nulovým součtem
Odpovědnost k občanům – odvaha a soudnost

1) Nikdo na nás nečeká
Jako každé prostředí i politika se od revoluce vyvíjí a dochází ke „konsolidaci“ nejsnáze připodobitelné známým výrokem: „větší budou většími a menší menšími“. Pod všudypřítomnou nespokojeností veřejnosti s českou politikou se ve skutečnosti skrývá jen velmi slabá ochota podpořit něco nového, zvláště po minulých zkušenostech. I menší strany již ukázaly, že si v mnoha špatnostech nezadají s velkou 4 (ODS, ČSSD, KDU, KSČM). Lidé v zásadě chtějí lepší verze velkých. Proč chodit ke kovaříčkovi, když mohou jít ke kováři. V poslední době vidíme i překvapivý pokles podpory pro lidovce.

Ve volbách do Evropského parlamentu SZ, SOS a Unie liberálních demokratů (CZ, LiRA, ODS, US-DEU) získaly 3,16%, 0,23%, 1,69% = 5,08% = 119 tisíc voličů. Tito lidé svůj hlas vyhodili z okna. Opravdu chceme znovu zkoušet trpělivost voličů?

2) Slabost zelených a liberálů - minimální zdroje
Připomínat slabost našich jednotlivých stran je zbytečné, krajské volby to více než jasně dokázaly. SNK sama těšně překonala hranici 5% ve čtyřech krajích, SOS v jednom, na několika místech se štěstím uspěly koalice „malých“ stran. Pokud do výsledků SZ započítáme i hlasy partnerů z koalicí (SOS, KDU, T2000, LiRA, US-DEU), dostaneme celorepublikovou podporu (v Praze volby nebyly) pro SZ 2,77% ! Součet podpory s liberály, SNK a VPM je přes 11%! Naše společné lidské (intelektuální, organizační) a finanční zdroje představují jen zlomek proti více než 200 miliónům, které dají na kampaň ODS a ČSSD. Naše tříštění sil a stavění se proti sobě je čirým šílenstvím.

3) Programová blízkost a odlišnost - česká politika je o koalicích
V programových otázkách je situace podobná např. komunálním koalicím: v něčem je úplná shoda, někde se míjíme, někde doplňujeme a někde jsme ve sporu. Bylo by na samostatný text udělat analýzu našich programů. Některé priority zelených (ekologická daňová reforma) jsou liberály podporované hned od počátku. Liberální recepty na řešení např. školství, důchodů, zdravotnictví mohou být pro zelené přijatelné. Kvalita života je prapor pod kterým se bez problémů sejdeme.

Český politický systém je postaven na koalicích. Zelení ani liberálové nikdy nebudou disponovat 50%, vždy budeme muset získat pro své plány spojence a někdy i několik. Vždy budeme v problému obhájení kompromisu s programově odlišným subjektem. Popírat tyto danosti není otázkou síly, rozhodnosti či zásadovosti, ale politické nezralosti.

4) Nestačí dílčí spolupráce – hra s (ne)nulovým součtem
Ve svém textu uznáváte vhodnost spolupráce v jiných patrech politiky. Jak ta bude probíhat pro „povinném“ několika měsíčním vymezování ve sněmovní kampani je jasné. Salámová taktika spolupráce je pro nás mimořádně nevhodná. Jde o známý model hry s nulovým součtem, co jeden získá druhy ztratí. Místo vhodně provázané spolupráci při všech třech volbách budeme tu bojovat (sněmovna), tu spolupracovat (komunál), tu si možná uhneme (Senát).

5) Odpovědnost k občanům – odvaha a soudnost
Na jedné z diskuzí u prezidenta Havla použil senátor Josef Jařab obrat „odvaha a soudnost“. Ano to nám chybí. Na jedné straně blouznění některých „liberálů“ o 15-20% možných voličů, na straně druhé hledání a nafukování nepodstatných programových rozdílů. Představme si, že by někdo z velké 4 řekl, že chce ve volbách 2006 získat 2,12x více hlasů než v roce 2002 (ODS 52%, ČSSD 64%, KSČM 39%). Vysmály bychom se mu. Je to však cíl pro samostatně kandidující SZ: z 2,36% k 5,01%. Tento výsledek znamená 3-5 mandátů!

Vážený Martine Bursíku, vážení členové SZ,

úmyslně jsem v textu opomněl několik zásadních odpovědí:
Jak? S kým v čele? Kdo jsou ti bájní liberálové?
Nestačí SZ 4% ke spokojenému, státem 8milióny ročně sponzorovanému, přežívání?

Věřím, že dostanu prostor na vašem zářijovém sjezdu tyto odpovědí dát, včetně „neodmítnutelné“ nabídky.
Věřím, že mé argumenty vyslechnete a při vašem posuzování vezmete v úvahu.

Je jen na vás a vaší soudnosti zda nabídneme 7-10% voličů solidní, věrohodnou, liberálně-zelenou kandidátku schopnou řešit kompetentně řešit vážné problémy naší společnosti.

S úctou Milan Hamerský
předseda Liberální reformní strany (LiRA/LiberálovéČR)
V Brně 8.9.2005

=================================

SZ by měla jít do Sněmovny samostatně

Bursík, kandidát na předsedu SZ
stanovisko LiRA/LiberálovéČR -zde-
=================================
Politické zadání pro Stranu zelených je zřejmé: přinést do české politiky zelená témata a postupně měnit politické směřování země k udržitelnému rozvoji a vyšší kvalitě života.
Odpovědností Zelených je prosazovat účinnější ochranu životního prostředí, ekologickou daňovou reformu, obnovitelné zdroje energie a úspory, ochranu klimatu, environmentální technologie, regulaci tranzitní kamionové dopravy, podporu železnice, podporu hromadné dopravy, snížení závislosti na ropě a rozvoj biopaliv, zdravé potraviny a ekologické zemědělství, ochranu spotřebitele, práva zvířat a další témata.

Máme dostatek témat, cílů i voličských okruhů

Současný způsob života naši společnosti není udržitelný. Nadměrně čerpáme neobnovitelné přírodní zdroje a zatěžujeme životní prostředí znečišťujícími látkami a odpady. Nastal čas postupně měnit dosavadní vzorce chování jednotlivců, obcí, firem - i politiků. Je čas nejen dohlédnout negativní důsledky našeho chování a začít využívat ekologicky vhodnější alternativy. Právě kompetence Strany zelených by měla přispět k předložení nabídky ekologičtějších alternativ občanům.

Zelení podporují větší účast občanů na demokracii, jsou tolerantní, chrání práva menšin, prosazují posílení občanských práv a rovná práva žen.
Zelení budou také prosazovat citlivá, západní Evropou se inspirující řešení vzájemného česko-romského soužití.
Všechna uvedená témata - bez výjimky ! - jsou pro ostatní politické strany jen okrajovými tématy. To je samo o sobě dostatečným důvodem pro samostatnou kandidaturu Zelených do voleb do Poslanecké sněmovny.

Vážíme si každého budoucího hlasu, který ve volbách dostaneme. Jsme první politickou stranou, která otevřeně definuje okruh svých voličů. Spoléháme na ekologicky citlivé obyvatele, studenty a mladé voliče, matky s dětmi, podnikatele a konzultanty ve stále širší oblasti ekologických technologií, učitele, vědecké pracovníky, biozemědělce, aktivní občany - kteří tráví volný čas v přírodě, zástupce různorodých menšin a další.

Usilujeme o dlouhodobé zakotvení Zelených v politice. Zaměřujeme se proto dominantně na voliče, pro které budeme jasnou a srozumitelnou alternativou ke všem ostatním politickým stranám. Chceme být prioritní volbou, nikoli východiskem z nouze.

Ve společné kandidátce se devalvuje a ztrácí naše věrohodnost

Strana zelených má srozumitelnou ideologii a jasný program. Politickou prioritu má navíc obsaženu v názvu strany. Na cestě od mimoparlamentní strany do první ligy bude ještě muset prokázat, že není úzce zaměřenou politická strana a umí odpovědět na všechna celospolečenská politická témata.

Malé liberální strany jsou v jiné situaci než Strana zelených. Jsou roztříštěné a bez spojení sil nemá ani jedna z nich reálnou šanci na samostatný vstup do Poslanecké sněmovny. Motivace těchto stran k předvolební liberální alianci je proto legitimní a logická. Jenže liberální strany mají úplně jiné politické priority než Zelení (sic v reakci na šanci spojení se Zelenými narychlo zelenají). Prioritou malých liberálních stran je volný trh, volný pohyb zboží, občan jako silná individualita, případně transatlantická spolupráce.

Výjimku tvoří SOS, u níž je ekologická část programu autentická a je věrohodně reprezentována předsedou strany Pavlem Nováčkem. Dlouhodobě by se Strana zelených mohla stát přístavem pro politiky z SOS. To lze však ztěží říci o politicích z dalších malých liberálních stran, kde lze spíše předpokládat, že dojde v dlouhodobém horizontu k jejich návratu z „výletu“ a přistanou - sic v jiné - ale v ODS, kterou opouštěli.

Většinový volební systém nám nehrozí

Snaha předsedy Beránka vtáhnout do integračních snah liberálů i Zelené je překvapivá, na první pohled nedává smysl, a ohrožuje věrohodnost Strany zelených. Kdo má chuť vysvětlovat, co má společného Zieleniec, Kasl či Marvanová se Stranou zelených? Zjevné odlišnosti programu Zelených a liberálů však překonal společný nepřítel. Cílem diskutované aliance liberálů se Zelenými se stalo téma „zabránit hrozbě hegemonie ODS, která prosadí většinový volební systém“ a malé strany na dlouhou dobu skončí.

Volebním programem má být tedy téma údajné záchrany kůže pod vznešenějším názvem záchrana demokracie. Přitom strašák většinového volebního systému je umělý a pochybný sám o sobě. Nikdo z architektů této koncepce nevysvětlil, s kým by měla ODS dosáhnout ústavní většiny v obou komorách parlamentu. Dokud si budou ČSSD a KSČM konkurovat, ani jedna z těchto stran nepůjde do rizika podpory většinového volebního systému, protože by mohla sama zůstat za dveřmi. Zbývá KDU-ČSL, a to už je úplný nesmysl.

Podaří-li se malým liberálním stranám dohodnout se na vzájemné spolupráci, udělají důležitý a zároveň sympatický krok na naši politické scéně. V řadě senátních či krajských volebních obvodech, ale i ve volbách do zastupitelstev obcí a měst, budou politici malých liberálních stran našimi přirozenými politickými partnery. To je však něco úplně jiného než volby do Poslanecké sněmovny - tam mají Zelení vlastní politické cíle.

Předvolební spojenectví Zelených s malými liberálními stranami ve volbách do Poslanecké sněmovny nedává smysl a šestikoalice jakákoli jiná mnohokoalice nejen, že u voličů nezíská, ale Strana zelených tím ztratí svoji věrohodnost. Východisko je jediné – opustit neživotnou koncepci předvolebního spojenectví liberálů a Zelených a beze strachu vstoupit do období samostatného vstupu Strany zelených do politiky.

Na Malé Straně, 14.8.2005, Martin Bursík