Liberální strana

rov, Agora: Eutanazie z pohledu liberála

4. 11. 2005 - rovnost, agora

vyšlo i s polemikou v prosincovém vydání měsíčníku -Agora-

(Rovnost, Agora) Ministerstvo vnitra připravuje novelu trestního zákona, obsahující velké množství kontroverzních úprav. Některé však vypadly z návrhu již při projednávání ve vládní koalici - například snížení trestů za eutanazii.
To je chyba, byl by to první krok na cestě k přiznání si problému a k jeho adekvátnímu řešení. Jsem přesvědčen, že je správné co nejdříve přijmout obdobné normy, jaké platí v Nizozemsku a Belgii. Jde však o problém mimořádně kontroverzní.

Staří Řekové si pod eutanazií ( dobrá- smrt) představovali ukončení života z důvodů zachování cti či důstojnosti. Mnoho století po nich řešíme stejný problém. Naše kultura považuje lidský život za velmi vysokou hodnotu, ne však za nejvyšší. Jinak bychom neslavili hrdiny, kteří obětovali život pro další důležité hodnoty, například svobodu.
Součástí naši kultury je Jan Palach, a třeba také tragický příběh Romea a Julie. Odsuzujeme je, nebo jejich tragické osudy bereme za možná měřítka chování v některých situacích? Myslím, že spíše to druhé.

Nikdo neschvaluje sebevraždy, ale někdy lze pochopit pohnutky, které k nim vedou. Existují choroby, jejichž pouhé vyslovení mnohé vyděsí. Existují i situace, které každý prožívá a řeší individuálně. Kdo může říci, že nikdy nebude chtít svůj život ukončit. Že v případě, kdy nebude schopen učinit tak sám, nepožádá o odbornou pomoc...

Pro legalizaci eutanazie existuje mnoho dobrých důvodů jak morálních, tak praktických. Nastolení jasných pravidel by umožnilo omezit excesy a zvýšilo by důvěru mezi lékaři, nemocnými a jejich příbuznými.

Dlouhodobé výzkumy v zemích srovnatelných počtem obyvatel s námi, Nizozemsku a Belgii, potvrzují, že v praxi k legálním eutanaziím dochází ve třech tisícovkách případů. Fundované odhady hovoří v těchto dvou zemích o tom, že i přes možnost legální eutanazie existuje jednou tolik nehlášených případů umělého ukončení života. Proto se v obou zemích vedou mnohaleté diskuse o zmírnění zákonných podmínek, které by eutanazii učinily ještě dosažitelnější.

Morální pohled je zřejmý, každý je pánem svého života, své cesty ke štěstí. Neuvážené ukončení života je sice stejně zavrženíhodné, jako hazardování s ním či se zdravím. Máme- - li se ale navzájem respektovat, musíme akceptovat rozhodování druhých o nich samotných, i když s ním nesouhlasíme.

Nabízejme druhým pomocnou ruku a alternativy v krizových chvílích, aby neuvažovali o ( asistované) sebevraždě. Pokud však druhý člověk učiní svobodné, vážně míněné rozhodnutí, důstojně je respektujme. Problém eutanazie nelze vyřešit ignorováním a tím, že se o něm nebude mluvit. Připusťme si, že se to týká každého z nás. Čím dřív si stanovíme pravidla, tím dřív usnadníme rozhodování o posledních chvílích života tisícům našich spoluobčanů.

Autor je předsedou LiRA/ Liberálové ČR a mluvčím Brno 2006