Liberální strana

Překoná Zieleniec Sládka?

30. 1. 2006 - lira

text najdete 6.2. i s reakcemi čtenářů na -NPsu-

Čtyři měsíce před volbami vrcholí přípravy na hlavní politickou událost roku, volby do Poslanecké sněmovny. Zavedená čtveřice ČSSD, ODS, KSČM a KDU už ostře soupeří o budoucí podíl na moci. O patro níže bojují politické strany o přežití či místo na slunci. Na smetiště politických dějin neodvratně míří vládní US-DEU. Politický prostor, který zabírala by rádi obsadili zástupci více stran. Mezi nejvíce favorizované patří čerstvě sloučení Zielencovi a Kaslovi nezávislí pod novým názvem SNK Evropští demokraté.

Zeman a Nova

Přes velké ambice hrozí Zielencovým nezávislým osud Sládkových republikánů. Kdo si dnes vzpomene na plný název strany, která byla dlouhodobou stálicí na politické scéně s 8 procenty. Měla výrazného lídra harcujícího křížem krážem republikou od mítinku k mítinku.
Díky „blbé náladě“, krizi ODS a ODA na pravici, dávaly volby v červnu 1998 šanci na posílení jejich strany. Kampaň republikánů stála tradičně na panu "doktorovi" a billboardech s českou vlajkou s proti rómskými hesly. Stalo se však něco neočekávaného. Strana získala jen 3,9% a následoval její konec. Propuklé spory mezi členy navzájem a s věřiteli skončily u soudu.

Politickou smrt Miroslava Sládka způsobily dva faktory.
Prvním byl mediální atak Novy, která ukázala jeho nevkusnou vilu v Brně a tak mu zničila image bojovníka za zájmy obyčejných lidí proti pražské „věrchušce“.
Druhým byl Miloš Zeman se svým slovníkem o „spálené zemi“ a „vládě tunelářů“, kterým přetáhl podstatnou část republikánských voličů k ČSSD. Pokusy Sdružení pro republiku – Republikánské strany Československa (SPR-RSČ) vrátit se do politiky skončily žalostně. Osm procent voličů se „rozešlo“ mezi ostatní politické strany.

Pokus o ODS III.

Dlouhodobě na české politické scéně fungoval liberálně-konzervativní subjekt s 6-8% podporou. Místo po ODA zabrala US-DEU a dnes by se tam rádi viděli nezávislí z SNK ED. Malátnost ODS láká k představě, že by šlo převzít nejen hlasy US-DEU, ale i posílit na úkor největší pravicové strany.

Srovnávat Zieleniece a Sládka se může zdát přitažené za vlasy. Pomiňme programové otázky a osobnost obou lídrů a vidíme, že Zieleniec je v roce 2006 ve velmi podobné situaci jako Sládek v roce 1998. Ohrožení jsou stejná.

Hlavní tématem SNK ED má být boj s korupcí, toho se však usilovně snaží zmocnit lídr ČSSD Paroubek ve své póze chytré horákyně. ČSSD je sice u vlády již osmý rok, ale to jí nebrání účinně používat rétoriku opoziční strany bojující s nešvary dneška. Kdo prosadil zákon o střetu zájmů, Zieleniec nebo Paroubek?

Druhou hrozbou je naladění médií. Novináři zklamaní z předchozích „nadějí na změnu“, jako byla Unie svobody, Čtyřkoalice, Děkujeme odejděte!, jsou dnes kromě silné dávky cynismu hyperkritičtí ke skutečným či domnělým slabinám „malých“ stran. Projekt SNK ED stojí na voličích citlivých na negativní signály. A že už jich SNK ED několik vyslali. Telička a Marvanová dali SNK ED košem, europoslankyně Hybašková hrozila v médiích odchodem, někteří z uvažovaných krajských lídrů jsou krajně problematičtí (např. bývalá Nejvyšší státní zástupkyně, či exprimátor Jihlavy). Jak asi budou reagovat voliči až zjistí, že strana s důrazem na transparentnost politiky má schválený tajný (finanční) dodatek k sestavování kandidátek?

Velcí budou většími a menší menšími

SNK ED nekonkuruje v programové rovině pouze Paroubek, ale i Nezávislí Bobošíkové, Nezávislí-demokraté Železného, US-DEU propojující se s ODA a dvojí zelení. ODS a KDU se také snaží oslovit nesocialistické, středové voliče některými body svých programů doplněné o vábivou jistotou, že jejich hlas nepropadne.

Miroslava Sládka znal v červnu 1998 každý. Kde je mu dnes konec? Dnes každý ví kdo je europoslanec Zieleniec. Co bude za čtyři roky? Pokud Zieleniec neuspěje, dojde k rozkladu středového politického prostoru směrem k větším stranám.