Liberální strana

Proč Bursíkovi zelení neuspějí?

16. 3. 2006 - pr

Současném mediálním bláznění nad preferencemi Strany zelených a jejich započítávání do povolebních úvah je velmi předčasné. Pokud měli SZ 3%, tak jejich názory nebyly pro média dost zajímavé. S nepříliš skrývanou škodolibostí informovaly své čtenáře jen o sporech uvnitř strany a démonizovali Jana Beránka, Jakuba Patočku a Petra Uhla. Ještě ze zářijového sjezdu SZ v Pardubicích psali novináři, s čestnou výjimkou Potůčka v Reflexu, více svoje projekce o SZ než o realitě.

Kde nastal zlom ve vnímaní SZ? Kde se vzala současná podpora? Odpověď je banální. Bursíkovci se obdivuhodně dlouho veřejně nehádají, jsou příjemně neokoukaní s nevadícím programem a především jejich hlavní konkurenti jim nechali politický a mediální prostor. Přesto je pravděpodobnost úspěchu SZ stále malá.

Nesourodá koalice Bursíkovců, která porazila trio PBH (Patočka, Beránek, Horová) v souboji o vedení Strany zelených drží pohromadě jen vidinou možného volebního úspěchu. Různí radikálové, levicoví teoretici, „světle“ zelené mládí, feministky i staří mazáci schopni sedět v komunálních koalicích s kýmkoli, zatím působí jednotně. Je však jen otázkou času, kdy nesourodost vyplave na povrch a přestane působit jako milé zpestření.

Zelený program zaklínající se kvalitou života je trefou do černého. Přichází v pravou chvíli. Nevadí, neuráží, operuje s všeobecně přijímanými banalitami, je konformně eklektický jako názory většiny lidí. Pro média nabízí i dostatek bizardností z nichž lze vyrobit množství krátkých zpráv. Volebně významná skupina politicky neukotvené veřejnosti chce něco nového. Pravice i levice je už okoukaná a málo „sexy“. Bursík jako lídr nenadchne, ale neodpuzuje. Na rozdíl od ostatních předsedů stran působí mladě a věcně.

Klíčovým faktorem, který znásobil dlouhodobou podporu pro SZ, je malátnost jejich hlavních konkurentů. Pistolnický styl tria Paroubek, Ráth a Jandák nemůže sedět mladším levicovým liberálům prohánějícím se na CzechTeku. Pravicoví liberálové jsou pro změnu bezradní při pohledu na pachtění končících unionistů, Zielencových a dalších nezávislých. Zelení jsou v tuto chvíli pro mnohé druhou nejlepší volbou a podpořit je průzkumech znamená především vzkaz ostatním stranám, nedáme svůj hlas zadarmo.

Domnívám se, že SZ ve volbách neuspějí. Jejich pevné voličské jádro zůstává pod tři procenta. Většina jejich současných podporovatelů (věříme-li průzkumům o podpoře kolem 6%) se u SZ jen krátce zastavila při procházení volebním supermarketem. Když o tom všichni mluví, tak se podívají na novinku letošní nákupní sezóny, ale buď se vrátí k osvědčenému sortimentu a nebo odejdou aniž si co koupí. Pominout nelze hrozbu postavení kandidátky hnutí Zelení (Z), kteří získali registraci 23.ledna 2006. Pak by skončilo pohodlné vezení se SZ na srozumitelné značce - zelení.

Skutečná bitva o hlasy nastane až se na konci března rozjedou volební, mnohadesítekmiliónové mašinérie hlavních politických hráčů. Pak se teprve ukáže, kdo vystačí s dechem a o kolik překoná zelená vlna vytoužená 3% zajišťující každoroční mnohamiliónový (6-10) státní příspěvek na činnost.