|
|
Co vládě zbylo z reforem ODS? Nic4. 5. 2007 - mfd Dva roky jsme objížděli Českou republiku s volebním programem, který byl ve své ekonomické části založen na třech pilířích.Šlo o rovnou daň, státem zajištěný důchod a státem zajištěný příjem. Co z toho zbylo v programu reforem vlády vedené ODS? Stručně řečeno: nic. Chápu, že je třeba hledat kompromis v koalici, ale nechápu, proč je třeba popřít vše. Rozumím kompromisu a nerad beru na vědomí, že se odkládá státem zaručený příjem, tedy tzv. negativní daň, která měla nahradit většinu sociálních dávek a motivovat jejich příjemce k aktivitě při hledání práce. Podobně jsem schopen smířit se s odkladem důchodové reformy, byť to považuji za špatné. Respektuji koaliční dohodu o zachování dvou sazeb DPH i záměr zvýšit její dolní sazbu na devět procent. Podobné je to s naplánovaným dopadem daňové reformy do státního rozpočtu na příští rok, odkladem kompenzace takzvané ekologické daňové reformy formou snížení sazby sociálního pojistného i s koaliční dohodou o dani z nemovitostí. Nejsem však ochoten smiřovat se s nedodržením koaliční smlouvy v bodě, kde se hovoří o jedné sazbě daně z příjmu právnických a fyzických osob, ani s rezignací na zásadní zjednodušení zákona o dani z příjmu. Jsem přesvědčen, že je nutné, aby daňová reforma měla pozitivní efekt pro všechny příjmové skupiny a zrychlila růst české ekonomiky snížením celkové daňové zátěže. 36 procent požadavků Když to vše sečteme a porovnáme, tak je zřejmé, že akceptuji sedm principů vládní reformy, byť s nimi nesouhlasím, a na druhé straně trvám jen ve čtyřech bodech na dodržení principů programu ODS. Je šestatřicet procent požadavků velký, nebo malý kompromis? Výpočty slovenských expertů celkem jasně dokládají, že dopad vládního batohu na široké vrstvy občanů je negativní. Při patnáctiprocentní dani z příjmu a sazbách DPH 9 a 19 procent si pohorší lidé s příjmy mezi šestnácti a 35 tisíci korun měsíčně. Ptejme se: je to ODS plus, nebo ODS minus? Je zcela nepochybné, že daňová reforma může vypadat jinak. Na rovné dani z příjmu pro fyzické i právnické osoby, tak jak ji navrhuji ve výši 12 procent, vydělají všichni a lze přitom dodržet i vládou naplánované dopady reformy na státní rozpočet. Dosud platný zákon je z roku 1992 a byl novelizován již osmaosmdesátkrát. Má 66 tisíc slov, 363 druhů výjimek a zná 447 druhů příjmů. Je snad někdo, kdo si myslí, že není třeba připravit a schválit úplně nový zákon? Se slovenskými experty jsme takový zákon připravili. Má jen sedmnáct tisíc slov, počet druhů příjmů klesne na 67 a počet výjimek na 35. To samozřejmě zvedne daňový základ a umožní uhradit část výpadku daně způsobené snížením sazby. Druhou část stát ušetří, protože obdobně jako na Slovensku, i v dalších zemích se zvedne ochota platit daně díky nízkým sazbám a jednoduchému daňovému systému. Omezí se tak vývoz zisků a sníží úsilí o daňovou optimalizaci. Levnější elektřina To umožní zároveň snížit horní sazbu DPH z devatenácti na sedmnáct procent, takže vedle zdražování potravin se bude naopak zlevňovat elektřina či služby. Můj návrh dokazuje, že pokud vláda chce, tak to jde – jde provést skutečnou daňovou reformu. Byly by dodrženy alespoň základní principy ekonomického programu ODS, pro jehož naprosté popření v podobě vládou navržených daňových úprav, které skutečné reformy na dlouho oddálí, ne-li úplně znemožní, nejsem opravdu ochoten hlasovat. *** |
ODKAZY
|
